Exekuční příkaz je rozhodnutí, kterým soudní exekutor určí:

• jakým způsobem má být provedena exekuce (např. srážky ze mzdy, výběr prostředků z bankovního účtu, prodej věcí dlužníka),
• jaký majetek dlužníka bude exekucí postižen (např. mzda, určitý bankovní účet, automobil).

Exekuční příkaz má pro dlužníka tyto důsledky:

• je blokován majetek uvedený v exekučním příkazu,
• může být (za zákonných podmínek) provedena exekuce, soudní exekutor tedy může zbavit dlužníka majetku uvedeného v exekučním příkazu.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v exekučním řádu (§ 47 odst. 1 ex. ř.). Exekuční příkaz je tedy rozhodnutí soudního exekutora, kterým se určuje konkrétní způsob, kterým bude provedena exekuce.

Tam, kde je vymáhána jiná povinnost než zaplacení peněžité částky, určí soudní exekutor bližší podmínky jediného způsobu, kterým tato exekuce může být provedena.

S vydáním exekučního příkazu je vzhledem k jeho účinkům spojeno i zajištění majetku povinného (dlužníka). Soudní exekutor může vydat v zásadě tyto exekuční příkazy:

• exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
• exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného (dlužníka) z účtu u peněžního ústavu,
• exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela/ky povinného (dlužníka) u peněžního ústavu,
• exekučního příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky,
• exekuční příkaz k provedení exekuce postižením jiných majetkových práv (vydání nebo dodání movitých věcí),
• exekuční příkaz k provedení exekuce postižením jiných majetkových práv [postižení účasti povinného (dlužníka) ve veřejné obchodní společnosti, komplementáře v komanditní společnosti nebo účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti, není-li jejich podíl nebo družstevní podíl převoditelný],
• exekuční příkaz k provedení exekuce postižením jiných majetkových práv [postižení účasti povinného (dlužníka) ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti, je-li podíl nebo družstevní podíl převoditelný],
• exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí,
• exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí,
• exekuční příkaz k provedení exekuce postižením obchodního závodu,
• exekuční příkaz k provedení exekuce správou nemovité věci,
• exekuční příkaz k provedení exekuce pozastavením řidičského oprávnění,
• exekuční příkaz k provedení exekuce vyklizením,
• exekuční příkaz k provedení exekuce odebráním věci,
• exekuční příkaz k provedení exekuce rozdělením společné věci (prodej společné movité věci),
• exekuční příkaz k provedení exekuce rozdělením společné věci (prodej společné nemovité věci),
• exekuční příkaz k provedení exekuce rozdělením společné věci (rozdělení společné věci jinak než prodejem),
• exekuční příkaz k provedení exekuce provedením prací a výkonů [provedení práce, kterou může vykonat někdo jiný než povinný (dlužník)],
• exekuční příkaz k provedení exekuce provedením prací a výkonů (nezastupitelné jednání),
• exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva.

Soudní exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného (dlužníka) a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného (dlužníka) dosaženo. (§ 47 odst. 1 ex. ř.) Exekuce vedená ve zjevně nepřiměřeném rozsahu v poměru k vymáhané pohledávce musí být částečně zastavena ve způsobu, kterým z tohoto rámce vybočuje.

Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného (věřitele) a pravděpodobných nákladů exekuce (§ 58 odst. 1 ex. ř.).

Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, viz níže bod 5. (§ 47 odst. 2 ex. ř.).

Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný (dlužník) převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné (§ 47 odst. 6 ex. ř.).

Soudní exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného (dlužníka) nejdříve poté, kdy exekuční soud vydal pověření k vedení exekuce (§ 35 odst. 3 ex. ř.). Vzhledem k tomu, že zajistit majetek povinného (dlužníka) lze prostřednictvím exekučního příkazu, vztahuje se toto pravidlo i na vydávání exekučních příkazů.

Soudní exekutor posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen (§ 47 odst. 1 ex. ř.).

Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek (§ 47 odst. 5 ex. ř.). Odvolání není přípustné ani proti usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu [§ 55c odst. 3 písm. c) ex. ř.].

Vydaný exekuční příkaz může soudní exekutor zrušit (§ 47 odst. 1 ex. ř.). Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů (§ 47 odst. 7 ex. ř.).

Jak bylo uvedeno výše, exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

Občanský soudní řád spojuje s právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v rámci právní úpravy jednotlivých způsobů výkonu rozhodnutí závažné účinky, např. ve výkonu rozhodnutí:

• srážkami ze mzdy platí, že jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí soud o tom plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému (věřiteli) částky sražené ze mzdy povinného (§ 283 o. s. ř.),
• prodejem nemovité věci soud může přistoupit k dalším krokům směřujícím ke zpeněžení postižené nemovité věci po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (např. k ustanovení znalce, který ocení příslušnou nemovitou věc, § 336 odst. 1 o. s. ř.).

Je třeba zdůraznit, že v exekučním řízení samotná právní moc exekučního příkazu nemá stejné účinky jako právní moc usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Exekuční řád uvádí (§ 52 odst. 3 ex. ř.), že právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu se v exekučním řízení rozumí:

• uplynutí lhůty ke splnění vymáhané povinnosti uvedené ve výzvě soudního exekutora,
• právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podaný ve lhůtě uvedené ve výzvě soudního exekutora,
• právní moc rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a
• právní moc exekučního příkazu.

Do rejstříku zahájených exekucí se zapisuje datum, kdy nastaly skutečnosti písmen a) až c), tedy uplynutí lhůty ke splnění vymáhané povinnosti, právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném v této lhůtě a právní moc rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání [§ 35b odst. 1 písm. i) ex. ř.]. Jde o doložku provedení exekuce.

V návaznosti na to je stanoveno (§ 47 odst. 2 ex. ř.), že podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před:

• uplynutím lhůty ke splnění vymáhané povinnosti uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6 ex. ř.,
• právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané podle § 46 odst. 6 ex. ř.,
• právní mocí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,
• zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí,
• právní mocí exekučního příkazu.

K faktickému zásahu do majetkových poměrů povinného (dlužníka), s nímž je spojeno provedení exekuce (např. zaslání sražených částek ze mzdy soudnímu exekutorovi), tedy může dojít až poté, co jsou splněny výše uvedené podmínky.

Provedením exekuce není úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí (§ 47 odst. 3 ex. ř.).

Exekuci na majetek povinného (dlužníka), na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení (§ 47 odst. 4 ex. ř.).

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.