Jestliže povinný (dlužník) ani v exekučním řízení nesplní vymáhanou povinnost, přikročí soudní exekutor k provedení exekuce. Exekuce se provádí na základě exekučního příkazu, který vydává soudní exekutor.

Exekuce lze provádět jen způsobem stanoveným v exekučním řádu. Tyto způsoby exekuce lze zpravidla kombinovat, takže exekuce může být většinou prováděna více způsoby, a to i současně.

Pokud je vymáháno peněžité plnění, stanoví exekuční řád určité pořadí způsobů exekuce. V těchto případech je zpravidla exekuce prováděna nejprve způsobem, který je více šetrný k majetku povinného (dlužníka).

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

Provedení exekuce

Provedení exekuce je relativně samostatnou fází (úsekem) exekučního řízení. Provedení exekuce spočívá ve faktickém vynucení splnění vymáhané povinnosti, tím je např. předisponování zůstatku na bankovním účtu povinného (dlužníka) a odebrání movité věci.

Exekuce je prováděna na základě exekučního příkazu, tedy na základě příkazu k provedení exekuce některým ze způsobů stanovených exekučním řádem (srov. § 47 odst. 1 věta druhá ex. ř.). Exekuční příkaz vydává soudní exekutor (srov. k tomu i § 58 odst. 3 věta první ex. ř.).

Způsob exekuce

Způsobem exekuce (též nazývaným způsob provedení exekuce) se rozumí konkrétní postup, kterým je exekuce provedena (např. prodej movitých věcí).

Exekuci lze provést jen způsobem stanoveným exekučním řádem (§ 58 odst. 1 věta první ex. ř.). Podle § 58 odst. 1 věta druhá ex. ř. lze k provedení exekuce zajistit majetek nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení

• vymáhané pohledávky,
• jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce,
  pravděpodobných nákladů oprávněného (věřitele) a
• pravděpodobných nákladů exekuce.

Exekuční řád tedy vyžaduje, aby exekuce byla přiměřená.

Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného (věřitele), lze exekuci v jednom exekučním řízení provést i více způsoby najednou (i všemi), provádění exekuce více způsoby lze přikročit současně nebo postupně (§ 58 odst. 2 věta první a druhá ex. ř.).

Exekuci podle exekučního příkazu nelze provést před

• uplynutím lhůty 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
• právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
• právní mocí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,
• zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí,
• právní mocí exekučního příkazu. (§ 47 odst. 2 ex. ř.).

Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu v exekučním řízení se rozumí stav, kdy uplynula lhůta 30 dnů uvedená ve výzvě, nastala právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě a nastala právní moc rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a právní moc exekučního příkazu. (§ 52 odst. 3 ex. ř.)

Podle § 59 odst. 1 ex. ř. lze exekuci ukládající zaplacení peněžité částky provést

• srážkami ze mzdy a jiných příjmů (§ 60 ex. ř.),
• přikázáním pohledávky (§ 63 a násl. ex. ř.),
• prodejem movitých věcí a nemovitých věcí (§ 66 a násl. ex. ř.),
• postižením obchodního závodu (§ 70 a § 71 ex. ř.),
• správou nemovité věci (§ 320b a násl. o. s. ř.),
• pozastavením řidičského oprávnění (§ 71a ex. ř.).

Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí (§ 59 odst. 3 ex. ř.).

Podle § 58 odst. 2 věta třetí ex. ř. platí, že nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně:

• přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného (dlužníka) u peněžního ústavu [§ 58 odst. 2 písm. a) ex. ř.],
• přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle § 58 odst. 2 písm. a) ex. ř. [§ 58 odst. 2 písm. b) ex. ř.],
• prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný (dlužník) nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle § 58 odst. 2 písm. a) a b) ex. ř. [§ 58 odst. 2 písm. c) ex. ř.], a
• prodejem nemovitých věcí, které povinný (dlužník) používá k bydlení sebe a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle § 58 odst. 2 písm. a) až c) ex. ř. [§ 58 odst. 2 písm. d) ex. ř.].

Účelem této úpravy je zajistit, aby exekuce zasahovala do sféry povinného (dlužníka) v co nejmenším možném rozsahu a aby byla co nejméně nákladná. Ustanovení § 58 odst. 2 věta třetí ex. ř. je přitom speciální úpravou k § 58 odst. 2 věta první a druhá ex. ř.

Na návrh povinného (dlužníka) nebo s jeho souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví § 58 odst. 2 písm. a) až d) ex. ř. (§ 58 odst. 3 věta druhá ex. ř.).

Podle § 59 odst. 2 ex. ř. platí, že způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést

• vyklizením (§ 340 a násl. o. s. ř.),
• odebráním věci (§ 345 a násl. o. s. ř.),
• rozdělením společné věci (§ 348 a § 349 o. s. ř.),
• provedením prací a výkonů (§ 72 ex. ř. a § 350 a násl. o. s. ř.).

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.