Exekuce je v tomto případě provedena tak, že banka vyplatí věřiteli zůstatek na účtu dlužníka. Bankovní účet dlužníka je přitom nejprve zablokován.

Než se tak ovšem stane, má dlužník možnost splnit vymáhanou povinnost do 30 dnů od doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti. Platbu může provést i z účtu, který je blokovaný.

Jinak bude z bankovního účtu dlužníka vyplacena prostřednictvím soudního exekutora věřiteli a soudnímu exekutorovi taková částka, aby byla uhrazena pohledávka věřitele a veškeré související náklady. Z tohoto pravidla však existují různé výjimky (např. ponechání dvojnásobku životního minima jednotlivce), v případě těchto výjimek má dlužník i nadále možnost nakládat se zůstatkem na účtu.

V případech stanovených občanským soudním řádem může být pohledávka věřitele uspokojována také z bankovního účtu manžela/ky dlužníka.

Povinnému (dlužníkovi), který je fyzickou osobou, může peněžní ústav za určitých okolností zřídit tzv. chráněný účet. Chráněný účet nemůže být blokován soudním exekutorem a nemůže být postižen exekucí. Povinný (dlužník) má k peněžním prostředkům na chráněném účtu volný přístup. Jde totiž o peněžní prostředky, se kterými může nakládat povinný (dlužník) vždy – i když je proti němu vedena exekuce.

Na chráněný účet jsou tedy povinnému (dlužníkovi) převáděny tyto příjmy:

• mzda, plat nebo jiný příjem postižitelný srážkami ze mzdy,
• příjmy, které jsou vyloučeny z exekuce podle § 317 odst. 1 až 3 o. s. ř.,
• část příjmů, která je vyloučena z exekuce podle § 318 nebo § 319 o. s. ř.,
• peněžní prostředky do výše trojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a
• peněžní prostředky, na které povinnému (dlužníkovi) vznikne nárok vůči peněžnímu ústavu v souvislosti s chráněným účtem (např. úroky).

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vést exekuci na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného (dlužníka) u peněžního ústavu (§ 262a odst. 4 o. s. ř.).

Součástí společného jmění manželů jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

• se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
• je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny [§ 710 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)].

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění manželů, může se oprávněný (věřitel) při exekuci uspokojit i z toho, co je ve společném jmění manželů (§ 731 občanského zákoníku).

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl povinného (dlužníka), kdyby bylo společné jmění manželů zrušeno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství. (§ 732 občanského zákoníku)

Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění manželů, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo (§ 733 občanského zákoníku).

Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění manželů, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije § 742 občanského zákoníku (§ 734 občanského zákoníku).

Je-li exekucí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis (občanský zákoník, případně jiný předpis), nebo nelze-li ho exekucí postihnout, může se manžel povinného (dlužníka) domáhat v této části zastavení exekuce. O tom musí být soudním exekutorem poučen. (§ 262b odst. 1 o. s. ř.)

Exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného (dlužníka) bude zastavena, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného (dlužníka) by náležely do společného jmění manželů. (§ 262b odst. 2 o. s. ř.)

Exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze provést pouze tehdy, jestliže byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce tímto způsobem.

Exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu obsahuje vždy příkaz určený peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude příkaz doručen z účtu povinného (dlužníka) až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství

• nevyplácel peněžní prostředky,
• neprováděl na ně započtení a
• ani s nimi jinak nenakládal (§ 304 odst. 1 o. s. ř.).

Povinný (dlužník) ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství; to neplatí v případě prostředků, na které se exekuce nevztahuje (viz výše) a dále v případě platby, jejímž účelem je plnění vymáhané povinnosti, na účet oprávněného (věřitele) nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu, jehož číslo je uvedeno v exekučním příkazu (§ 304 odst. 3 o. s. ř.).

Soudní exekutor doručí exekuční příkaz oprávněnému (věřiteli), povinnému (dlužníkovi) a peněžnímu ústavu. Peněžnímu ústavu je doručí do vlastních rukou. Povinnému (dlužníkovi) nesmí být usnesení doručeno dříve než peněžnímu ústavu. (§ 304 odst. 2 o. s. ř.)

Nestanoví-li občanský soudní řád jinak, nařízení exekuce se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného (dlužníka) z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno vyrozumění podle § 305 o. s. ř.; povinnost peněžního ústavu provést opravné zúčtování podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 304a o. s. ř. tím nejsou dotčeny. (§ 306 odst. 1 o. s. ř.)

Nařízení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného (dlužníka) u peněžního ústavu se vztahuje pouze na pohledávku manžela povinného (dlužníka) z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz; jinak se § 306 odst. 1 použije obdobně (§ 306 odst. 2 věta první o. s. ř.).

Peněžní prostředky uvedené v § 304a odst. 1 o. s. ř. [tedy peněžní prostředky určené na uspokojování některých pracovněprávních nároků zaměstnanců povinného (dlužníka)], peněžní ústav vyplatí povinnému (dlužníkovi), jestliže mu předloží své písemné prohlášení, v němž uvede účel platby, celkovou částku a jména zaměstnanců s uvedením výše částek, jež jim mají být vyplaceny, podpis povinného (dlužníka) na prohlášení musí být úředně ověřen. (§ 304a odst. 2 o. s. ř.)

Výplatu peněžních prostředků povinnému (dlužníkovi) peněžní ústav oznámí soudnímu exekutorovi. Povinný (dlužník) je povinen soudnímu exekutorovi vyplacení mezd (platů), náhrad mezd (platů) nebo jiných plnění, která nahrazují odměnu za práci, svým zaměstnancům vyúčtovat, jestliže mu to soudní exekutor uloží. (§ 304a odst. 3 o. s. ř.)

Pokud je povinný (dlužník) fyzickou osobou, peněžní ústav vyplatí povinnému (dlužníkovi) též finanční prostředky podle § 304b odst. 1 o. s. ř., tedy peněžní prostředky do výše trojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Má-li u jednoho peněžního ústavu povinný (dlužník) více účtů, které jsou postiženy exekucí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, výplata se provede z účtu, na němž je k okamžiku podání žádosti o výplatu peněžních prostředků podle § 304b odst. 2 o. s. ř. nejvyšší zůstatek, nedohodne-li se povinný (dlužník) s peněžním ústavem jinak. (§ 304b odst. 1 o. s. ř.)

Peněžní prostředky podle § 304b odst. 1 o. s. ř. peněžní ústav vyplatí povinnému (dlužníkovi) na jeho žádost nejvýše jednou v průběhu jednoho exekučního řízení, nebo je-li exekuce přikázáním pohledávky z téhož účtu vedena k vydobytí více pohledávek, do skončení všech exekučních řízení, u nichž se alespoň částečně překrývá doba od doručení exekučního příkazu peněžnímu ústavu do skončení exekučního řízení (§ 304b odst. 2 věta první o. s. ř.). Zřídí-li peněžní ústav účet podle § 304c odst. 1 o. s. ř., převede následující pracovní den po jeho zřízení nevyplacené peněžní prostředky podle § 304b odst. 1 povinnému (dlužníkovi) na tento účet (§ 304b odst. 2 věta třetí o. s. ř.).

Výplatu peněžních prostředků povinnému (dlužníkovi) podle § 304b odst. 1 o. s. ř. oznámí peněžní ústav soudnímu exekutorovi, který vydal exekuční příkaz (§ 304b odst. 3 o. s. ř.).

Je-li exekuce vedena podle § 262a odst. 4 o. s. ř. [jde tedy o vydobytí dluhu, pro který lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného (dlužníka) u peněžního ústavu], nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 o. s. ř. ani postup podle § 307 odst. 1 a 2 o. s. ř. na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz. Je-li tato částka nižší než trojnásobek životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 o. s. ř. ani postup podle § 307 odst. 1 a 2 o. s. ř. na částku ve výši tohoto trojnásobku. Tyto peněžní prostředky vyplatí peněžní ústav manželovi povinného (dlužníka) na jeho žádost; § 304b odst. 2 věta první o. s. ř. se použije obdobně. (§ 304b odst. 4 o. s. ř.)

Peněžní ústav, kterému soudní exekutor doručil exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného (dlužníka), který je fyzickou osobou, je povinen poté, co mu bylo doručeno oznámení podle § 304d odst. 3 o. s. ř., s povinným (dlužníkem) na jeho žádost uzavřít smlouvu o platebním účtu vedeném za podmínek podle § 304c odst. 2 až 6 o. s. ř., § 304d odst. 4 o. s. ř. a § 304e odst. 1 a 2 o. s. ř. (dále jen „chráněný účet“) a chráněný účet po uzavření smlouvy zřídit do 5 pracovních dnů od podání žádosti a označit jedinečným způsobem tak, aby bylo zřejmé, že jde o chráněný účet. Součástí žádosti je prohlášení povinného (dlužníka), že v jeho prospěch není v den podání žádosti veden žádný chráněný účet. (§ 304c odst. 1 věta první a druhá o. s. ř.)

Peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu. Jinak peněžní ústav vede chráněný účet za podmínek, jimiž se řídí účet, na který je vedena exekuce proti povinnému (dlužníkovi); podmínky vedení účtu, na který je vedena exekuce proti povinnému (dlužníkovi), se nesmí měnit v závislosti na tom, zda je či není na něj vedena exekuce. Zřízení chráněného účtu oznámí peněžní ústav všem soudním exekutorům, kteří vydali exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu vedeného v okamžiku zřízení chráněného účtu u téhož peněžního ústavu, ze kterého jsou na chráněný účet převáděny peněžní prostředky. Zjistí-li peněžní ústav, že je ve prospěch povinného (dlužníka) veden i jiný chráněný účet, učiní o tom oznámení soudům do 7 dnů od okamžiku, kdy takovou skutečnost zjistil. (§ 304c odst. 1 věta třetí až šestá o. s. ř.)

Ohledně pohledávky povinného (dlužníka) z chráněného účtu exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nelze nařídit. Na peněžní prostředky připsané od zřízení chráněného účtu do dne, kdy nastaly skutečnosti podle § 304e odst. 2 věty první nebo druhé o. s. ř., na účet, na který je vedena exekuce proti povinnému (dlužníkovi), z účtu uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3 o. s. ř., se nařízení exekuce nevztahuje. (§ 304c odst. 2 o. s. ř.)

Peněžní ústav, který vede chráněný účet, převede na chráněný účet peněžní prostředky, které byly po zřízení chráněného účtu připsány na účet, na který je vedena exekuce proti povinnému (dlužníkovi), z účtu dlužníka povinného (dlužníka), plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 o. s. ř. uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3 o. s. ř., do konce pracovního dne, v němž byly připsány na účet povinného (dlužníka), na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému (dlužníkovi). (§ 304c odst. 3 o. s. ř.)

Je-li u peněžního ústavu vedena exekuce na více účtů povinného (dlužníka), určí povinný (dlužník) v žádosti podle § 304c odst. 1 o. s. ř. také účet, ze kterého budou ve prospěch chráněného účtu převáděny peněžní prostředky. Byl-li účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, zrušen, nebo na něj přestala být vedena exekuce, určí povinný (dlužník) na výzvu peněžního ústavu do 14 dnů od doručení této výzvy další účet vedený u téhož peněžního ústavu, na který je proti němu vedena exekuce, z nějž budou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet; číslo dalšího účtu sdělí povinný (dlužník) soudnímu exekutorovi, který ho bez zbytečného odkladu sdělí dlužníku povinného (dlužníka), plátci mzdy, plátci jiného příjmu nebo dlužníku dítěte podle § 317 odst. 1 o. s. ř., kteří byli uvedeni v oznámení podle § 304d odst. 3 o. s. ř. Dlužník povinného (dlužníka), plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník dítěte podle § 317 odst. 1 o. s. ř. vyplácí peněžní prostředky podle § 304d odst. 2 o. s. ř. na číslo účtu podle sdělení soudu podle § 304c odst. 4 věty druhé o. s. ř. ode dne následujícího po dni, kdy mu bylo sdělení soudu doručeno. Číslo účtu určeného podle § 304c odst. 4 věty druhé o. s. ř. oznámí peněžní ústav všem soudním exekutorům, kteří vydali exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z určeného účtu ke dni určení účtu. (§ 304c odst. 4 o. s. ř.)

Peněžní ústav připíše na chráněný účet pouze peněžní prostředky převedené podle § 304c odst. 3 o. s. ř., peněžní prostředky podle § 304b odst. 2 věty poslední o. s. ř. a peněžní prostředky, na něž povinnému (dlužníkovi) vznikne vůči peněžnímu ústavu nárok v souvislosti s chráněným účtem. Peněžní ústav nemůže svoji pohledávku s výjimkou pohledávek vzniklých v souvislosti s chráněným účtem započíst proti pohledávce povinného (dlužníka) z chráněného účtu. (§ 304c odst. 5 o. s. ř.)

Peněžní ústav nemusí smlouvu o chráněném účtu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit, jestliže by uzavřením smlouvy porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu (§ 304c odst. 6 o. s. ř.).

Dlužník povinného (dlužníka) z pohledávek podle § 317 odst. 1 až 3, § 318 nebo 319 o. s. ř., plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu podle § 299 o. s. ř. na písemnou žádost vystaví soudnímu exekutorovi nebo povinnému (dlužníkovi) bez zbytečného odkladu potvrzení o čísle účtu, z nějž jsou tyto pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny (§ 304d odst. 1 věta první o. s. ř.).

Je-li povinným (dlužníkem) osoba, k jejímž rukám má dlužník dítěte podle § 317 odst. 1 o. s. ř. plnit vyživovací povinnost, vztahuje se § 304d odst. 1 věta první ohledně pohledávky výživného dítěte podle § 317 odst. 1 o. s. ř. i na dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 (dále jen „dlužník z výživného“). V potvrzení se dále uvede označení dlužníka povinného (dlužníka), plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného, označení povinného (dlužníka), číslo účtu povinného (dlužníka), na který jsou tyto pohledávky nebo příjmy vypláceny, a datum vystavení potvrzení. Dlužník povinného (dlužníka), plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného vystaví potvrzení na formuláři, jehož vzor zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Soudní exekutor požádá dlužníka povinného (dlužníka), plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného o vystavení potvrzení na žádost povinného (dlužníka). (§ 304d odst. 1 věta druhá až třetí o. s. ř.)

Dlužník povinného (dlužníka), plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného (dále jen „dlužník z chráněného příjmu“) vyplácí ode dne vystavení potvrzení podle § 304d odst. 1 o. s. ř. povinnému (dlužníkovi) do dne, kdy mu bylo doručeno potvrzení podle § 304e odst. 2 věty poslední o. s. ř., z účtu, jehož číslo bylo uvedeno v potvrzení, na účet povinného (dlužníka), jehož číslo je uvedeno v potvrzení, pouze pohledávky, mzdu nebo jiné příjmy podle § 304d odst. 1 o. s. ř. O tom musí být na formuláři podle § 304d odst. 1 o. s. ř. poučen. (§ 304d odst. 2 o. s. ř.)

Soudní exekutor oznámí na žádost povinného (dlužníka) bez zbytečného odkladu peněžnímu ústavu číslo účtu, z něhož jsou pohledávky nebo příjmy podle § 304d odst. 1 o. s. ř. vypláceny, a číslo účtu povinného (dlužníka) u tohoto peněžního ústavu, na který je vedena exekuce proti povinnému (dlužníkovi) a na který mají být pohledávky nebo příjmy podle § 304d odst. 1 o. s. ř. připisovány. Kopii oznámení zašle soudní exekutor dlužníkovi z chráněného příjmu. Při vydání oznámení vychází soudní exekutor z potvrzení podle § 304d odst. 1 o. s. ř. (§ 304d odst. 3 o. s. ř.)

Je-li exekuce přikázáním pohledávky z téhož účtu vedena k vydobytí více pohledávek, vztahuje se § 304c odst. 2 až 5 o. s. ř. na všechny exekuce vedené na tento účet k okamžiku doručení oznámení peněžnímu ústavu, a na další exekuce, byl-li exekuční příkaz doručen peněžnímu ústavu dříve, než nastaly skutečnosti podle § 304e odst. 2 o. s. ř. (§ 304d odst. 4 o. s. ř.)

Povinný (dlužník) může mít pouze jeden chráněný účet. Vyjde-li v řízení najevo, že bylo pro povinného (dlužníka) zřízeno více chráněných účtů, rozhodne soudní exekutor, který z těchto účtů zůstane účtem chráněným. Soudní exekutor může rozhodnout o tom, že účet není chráněný, vyjde-li najevo, že povinný uvedl úmyslně nepravdivé údaje peněžnímu ústavu v prohlášení podle § 304c odst. 1 věty druhé o. s. ř. nebo uvedl úmyslně nepravdivé údaje dlužníku z chráněného příjmu v žádosti podle § 304d odst. 1 o. s. ř. Usnesení soudní exekutor doručí oprávněnému (věřiteli), povinnému (dlužníkovi) a všem peněžním ústavům, u nichž byly zřízeny chráněné účty. Peněžním ústavům usnesení doručí do vlastních rukou. Závazek ze smlouvy o chráněném účtu zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení podle věty druhé, nejde-li o peněžní ústav, který má vést chráněný účet. (§ 304e odst. 1 o. s. ř.)

Nestanoví-li se dále jinak, nevztahují se na účet, který byl zřízen jako chráněný, ode dne následujícího po dni, v němž byl účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, zrušen nebo na něj přestala být vedena exekuce, § 304c a § 304d a odstavce 1 a 3 o. s. ř.; peněžní ústav a povinný (dlužník) se mohou dohodnout na zániku závazku ze smlouvy o chráněném účtu. Je-li u peněžního ústavu veden výkon rozhodnutí na více účtů povinného (dlužníka), věta první se použije obdobně ode dne následujícího po marném uplynutí 14denní lhůty podle § 304c odst. 4 o. s. ř., v níž měl povinný určit další účet vedený u téhož peněžního ústavu. Peněžní ústav vydá na žádost povinnému (dlužníkovi) potvrzení o tom, že se na účet, který byl zřízen jako chráněný, nevztahují § 304c a § 304d a odstavce 1 a 3 o. s. ř. nebo že zanikl závazek ze smlouvy o chráněném účtu; povinný (dlužník) toto potvrzení zašle bez zbytečného odkladu dlužníku z chráněného příjmu. (§ 304e odst. 2 o. s. ř.)

Poruší-li dlužník z chráněného příjmu povinnost podle § 304d odst. 2 o. s. ř., může se oprávněný (věřitel) domáhat, aby mu dlužník z chráněného příjmu zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby dlužník z chráněného příjmu tuto povinnost splnil. O tom musí být dlužník z chráněného příjmu na formuláři podle § 304d odst. 1 o. s. ř. poučen. (§ 304e odst. 3 o. s. ř.)

V exekučním příkazu soudní exekutor poučí povinného podle § 304c, § 304d a § 304e odst. 1 až 3 o. s. ř. (§ 304e odst. 4 o. s. ř.).

Exekuce se provede odepsáním pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením prostřednictvím soudního exekutora oprávněnému (věřiteli) (§ 307 odst. 1 věta první o. s. ř.).

Exekuci podle exekučního příkazu nelze provést před

• uplynutím lhůty 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
• právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
• zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí,
• právní mocí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,
• právní mocí exekučního příkazu (§ 47 odst. 2 ex. ř.).

Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu v exekučním řízení se rozumí stav, kdy

• uplynula lhůta 30 dnů uvedená ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6 ex. ř.,
• nastala právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě podle § 46 odst. 6 ex. ř.,
• nastala právní moc rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a
• nastala právní moc exekučního příkazu (§ 52 odst. 3 ex. ř.).

Exekuční příkaz se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného (dlužníka) z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno oznámení podle § 305 o. s. ř., že exekuční příkaz nabyl právní moci (§ 306 odst. 1 o. s. ř.).

Exekuční příkaz, na základě kterého má být provedena exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného (dlužníka) u peněžního ústavu, se vztahuje pouze na pohledávku manžela povinného (dlužníka) z účtu ve výši, v jaké byly peněžní prostředky v okamžiku, v němž byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz (§ 306 odst. 2 o. s. ř.).

Podle § 307 odst. 2 a 3 o. s. ř. platí, že peněžní ústav provede exekuci

• ve dni, který následuje po doručení vyrozumění podle § 305 o. s. ř.,
• není-li však pohledávka povinného (dlužníka) z účtu ještě splatná, ve dni, který následuje po její splatnosti,
• nebyla-li vymáhaná pohledávka a její příslušenství zcela uhrazena, provede peněžní ústav exekuci také ve dni následujícím po dni, v němž na účet dojdou peněžní prostředky v takové výši, která je potřebná k plnému uspokojení oprávněného (věřitele). Nedojde-li k tomu do šesti měsíců ode dne doručení vyrozumění podle § 305 o. s. ř., provede peněžní ústav exekuci ohledně dodatečně došlých peněžních prostředků nebo ohledně peněžních prostředků podle § 304b odst. 1 věta první o. s. ř. rovněž ve dni, který následuje po uplynutí uvedené doby, popřípadě oprávněnému (věřiteli) sdělí, že na účtu povinného (dlužníka) nebyly peněžní prostředky, nebo
• byla-li podle § 304b odst. 2 věty první o. s. ř. exekuční příkaz přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízena k vydobytí více pohledávek, provede peněžní ústav exekuci ohledně peněžních prostředků podle § 304b odst. 1 věty první o. s. ř. ve dni, který následuje po uplynutí doby podle § 307 odst. 3 věta druhá o. s. ř. v posledním z těchto řízení.

Exekuce se provede i tehdy, postačuje-li pohledávka povinného (dlužníka) z účtu jen k částečnému uspokojení oprávněného (věřitele) (§ 307 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

Při exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného (dlužníka) u peněžního ústavu se § 307 odst. 3 o. s. ř. nepoužije.

Jedna vymáhaná pohledávka

Pohledávka odepsaná z účtu je peněžním ústavem vyplacena prostřednictvím soudního exekutora oprávněnému (věřiteli) (§ 307 odst. 1 věta první o. s. ř.). Odepsanou pohledávku z účtu povinného (dlužníka) je peněžní ústav povinen oprávněnému (věřiteli) prostřednictvím soudního exekutora vyplatit, i když má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by jinak mohl započíst (§ 307 odst. 4 o. s. ř.).

Provedením exekuce se peněžní ústav zprostí v rozsahu plnění vyplaceného oprávněnému (věřiteli) své povinnosti vůči povinnému (dlužníkovi) (§ 307 odst. 5 o. s. ř.).

Zvláštní ustanovení pro případ více vymáhaných pohledávek

Je-li exekuce přikázáním pohledávky z téhož účtu vedena k vydobytí více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky podle svého pořadí (§ 309 odst. 1 o. s. ř.).

Pořadí pohledávek, pro něž je vedena exekuce, se řídí dnem, kdy byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz; byly-li mu téhož dne doručeny exekuční příkazy pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li pohledávka z účtu povinného (dlužníka) k uspokojení všech vymáhaných pohledávek se stejným pořadím, uhradí se poměrně (§ 309 odst. 2 o. s. ř.).

Podle § 309a odst. 1 až 3 o. s. ř. platí, že byla-li pohledávka z účtu povinného (dlužníka) zastavena podle zvláštního právního předpisu nebo převedena k zajištění dluhu povinného (dlužníka) ve prospěch jeho věřitele a mají-li tato práva

• dřívější pořadí než pohledávka, pro kterou je vedena exekuce, lze exekuci přikázáním těmito právy dotčené pohledávky z účtu, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže práva zanikla, aniž by byly peněžní prostředky z účtu na jejich základě zcela vybrány (v takovém případě peněžní ústav exekuci provede podle § 307 odst. 2 a 3 o. s. ř., popřípadě v den, který následuje po té, co se o tomto zániku dozvěděl),
• pozdější pořadí než pohledávka, pro kterou je vedena exekuce, při provedení exekuce se k nim nepřihlíží,
• stejné pořadí jako pohledávka, pro kterou je vedena exekuce, a nestačí-li těmito právy nedotčená část pohledávky z účtu, na niž se vztahuje exekuce (§ 306 odst. 1 o. s. ř.), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně, přičemž ustanovení § 316 odst. 2 a 3 o. s. ř. tu platí obdobně, exekuci peněžní ústav provede obdobně podle § 307 odst. 3 o. s. ř.;

pro pořadí těchto práv je rozhodující den jejich vzniku (§ 309a odst. 4 o. s. ř.).

Má-li být uspokojeno několik pohledávek, může peněžní ústav odevzdat sraženou částku soudnímu exekutorovi. Peněžní ústav je povinen odevzdat sraženou částku soudnímu exekutorovi, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných (věřitelů) nařídí soudní exekutor. Soudní exekutor odevzdanou částku rozvrhne mezi oprávněné (věřitele) a vyplatí jim částky na ně připadající. (§ 316 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 309 odst. 2 o. s. ř.).

Odevzdáním sražené částky soudu zprošťuje se peněžní ústav své povinnosti vůči povinnému až do výše této částky (§ 316 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 309 odst. 2 o. s. ř.).

Byl-li povolen odklad exekuce podle § 266 o. s. ř. a bylo-li peněžnímu ústavu doručeno usnesení o povolení odkladu před provedením exekuce, neprovede peněžní ústav exekuci, dokud mu nebude doručeno vyrozumění, že odklad byl zrušen (§ 308 odst. 1 o. s. ř.).

Exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela/ky povinného (dlužníka) bude zastavena, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela/ky povinného (dlužníka) by náležely do společného jmění manželů. (§ 262b odst. 2 o. s. ř.)

Je-li zastavena exekuce, zanikají dnem právní moci usnesení o zastavení exekuce povinnosti peněžního ústavu podle § 304 odst. 1 o. s. ř. a účinky exekuce uvedené v § 304 odst. 3, § 306 a § 307 o. s. ř.; byla-li exekuce zastavena částečně, platí to obdobně o dotčené části pohledávky z účtu. O tom, že usnesení o zastavení (částečném zastavení) exekuce nabylo právní moci, je peněžní ústav vyrozuměn. (§ 308 odst. 2 o. s. ř.).

Provedením (§ 307, § 308, § 309a odst. 1 a 3 o. s. ř.) exekuce končí (§ 306 odst. 3 o. s. ř.).

Nepostupuje-li peněžní ústav tak, jak mu to ukládají ustanovení § 304 odst. 1 a § 307 až § 309a o. s. ř., může se oprávněný (věřitel) domáhat, a to i tehdy, když už na účtu povinného (dlužníka) není dostatek prostředků, aby mu peněžní ústav zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby peněžní ústav postupoval správně (§ 311 o. s. ř.).

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.