Exekuci lze provést způsoby uvedenými v zákonu. Kromě nejčastějších způsobů exekuce (přikázání pohledávky z účtu, srážky ze mzdy a jiných příjmů, prodej movitých věcí, prodej nemovitých věcí) existují i další způsoby provedení exekuce.

Ty se liší v závislosti na povaze vymáhaného plnění, tedy zda jde o plnění peněžité nebo nepeněžité.

Exekuce pozastavením řidičského oprávnění se provádí k vymožení výživného na nezletilé dítě nebo zletilé dítě do 26 let, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání.

Exekuce vyklizením (bez náhrady za ztrátu práva bydlení) nebo vyklizením s náhradou za ztrátu práva bydlení se provádí v případě povinnosti dlužníka vyklidit nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost.

Exekuce zřízením exekutorského zástavního práva spočívá v tom, že k nemovité věci dlužníka je zřízeno zástavní právo. Tím je exekuce provedena. Pohledávka věřitele se tak stává zajištěnou pohledávkou, čímž se většinou zvyšuje dobytnost pohledávky věřitele.

Exekuci přikázáním pohledávky (jiné než pohledávky z bankovního účtu, případně dalších v zákonu uvedených pohledávek) jsou postiženy nároky dlužníka na finanční plnění. Toto plnění je poskytnuto věřiteli namísto dlužníka. Mohou být též postižena jiná majetková práva (jiná než peněžité pohledávky, mzda a nároky, se kterými je v exekuci nakládáno jako se mzdou), která mají majetkovou hodnotu, ale nejde o finanční plnění.

Exekuce správou nemovité věci se provádí za účelem uspokojení peněžitých nároků věřitele, a to tak, že soudní exekutor spravuje (např. v postavení pronajímatele) určitou nemovitost a takto získaný příjem (např. z nájemného) je použit pro uspokojení pohledávek věřitele.

Exekuce odebrání věci slouží k uspokojení nároku věřitele na dodání věci (např. zboží). Může jít o věc nezastupitelnou (např. originál uměleckého díla) nebo o věc zastupitelnou (např. zboží určitého druhu a jakosti). V prvním případě je věc dlužníkovi odebrána a předána věřiteli. Ve druhém případě je možné, aby si věc opatřil na náklady dlužníka sám věřitel.

Exekuce rozdělením společné věci je prováděna tak, že společná věc je zpeněžena a výtěžek zpeněžení je rozdělen mezi spoluvlastníky, nebo tak, že společná věc je skutečně rozdělena (např. jedna společná parcela na dvě samostatné parcely).

Exekuce provedením prací a výkonů slouží k tomu, aby byla odvedena určitá práce, kterou měl dlužník odvést. Pokud musí práci provést dlužník osobně, jsou mu v exekuci ukládány pokuty. Pokud může práci provést někdo jiný, lze práce provést na náklady dlužníka.

Exekuce postižením obchodního závodu slouží k vymožení peněžitého dluhu, může být provedena prodejem (dražbou) obchodního závodu nebo jeho správou (provozováním) s tím, že takto získaný příjem je použit na uspokojení pohledávky věřitele.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného (dlužníka) může soudní exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání, nebo vymáhána pohledávka za náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) (§ 71a odst. 1 ex. ř.).

Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu, oprávněnému (věřiteli) a povinnému (dlužníkovi). Orgánu, který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než povinnému (dlužníkovi). (§ 71a odst. 2 ex. ř.)

Dnem doručení exekučního příkazu povinnému (dlužníkovi) se povinnému (dlužníkovi) pozastavuje řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu. Po dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému (dlužníkovi) doručuje do vlastních rukou. (§ 71a odst. 3 ex. ř.)

Soudní exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění (§ 71 odst. 4 ex. ř.),

• prokáže-li povinný (dlužník), že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění, nebo
• zaplatí-li povinný (dlužník) nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání,
• zaplatí-li povinný (dlužník) pohledávku za náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).

Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu (§ 71a odst. 4 ex. ř.).

Vyklizení

Ukládá-li rozhodnutí, jehož exekuce se navrhuje, aby povinný (dlužník) vyklidil nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost, soudní exekutor vydá exekuční příkaz. Exekuci soudní exekutor provede poté, kdy v exekučním řízení nastanou skutečnosti, se kterými jsou v exekučním řízení spojeny stejné účinky jako s právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v řízení o výkon rozhodnutí podle § 52 odst. 3 ex. ř. (§340 odst. 1 o. s. ř.)

Soudní exekutor vyrozumí povinného (dlužníka) nejméně 15 dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného (věřitele) a příslušný orgán obce. (§ 340 odst. 2 o. s. ř.)

Exekuce se provede tak, že soudní exekutor učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu

• byly odstraněny věci patřící povinnému (dlužníkovi) a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného (dlužníka) umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu,
• byli vykázáni povinný (dlužník) a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného (dlužníka) (§ 341 odst. 1 o. s. ř.).

Věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdají se povinnému (dlužníkovi) nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti (§ 341 odst. 2 o. s. ř.).

Není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného (dlužníka) do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy, exekuci nelze provést. Soudní exekutor vyrozumí povinného (dlužníka) o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy. (§ 341 odst. 3 o. s. ř.)

Postup podle § 341 odst. 3 o. s. ř. se nepoužije, jde-li o věc zjevně bezcennou. V takovém případě soudní exekutor věc zdokumentuje a nařídí její zničení. O zničení věci vyrozumí povinného (dlužníka) nejméně pět dnů předem, než k němu dojde. Zničení věci se provede tak, že ji soudní exekutor předá k využití nebo k odstranění nebo ji předá osobě oprávněné (věřiteli) ke sběru nebo výkupu odpadů podle zvláštního právního předpisu. (§ 341 odst. 4 o. s. ř.)

Nevyzvedl-li si povinný (dlužník) věci u obce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obce (schovatele) podle ustanovení o prodeji movitých věcí. Výtěžek prodeje vyplatí soudní exekutor povinnému (dlužníkovi) po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje. Jestliže povinný (dlužník) odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soudní exekutor přiměřeně podle § 301 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů; lhůta podle § 301 odst. 1 tohoto zákona počíná běžet ode dne, kdy povinný (dlužník) odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudnímu exekutorovi vrátil jako nedoručitelný. (§ 342 odst. 1 a 2 o. s. ř.)

Věci, které se nepodaří prodat, soudní exekutor nabídne obci nebo schovateli na úhradu nákladů úschovy za dvě třetiny odhadní ceny; odmítnou-li věci převzít, připadají státu. Náklady úschovy, které nebudou uhrazeny z výtěžku prodeje ani převzatými věcmi, je povinen nahradit obci (schovateli) povinný (dlužník); o této povinnosti soudní exekutor rozhodne na návrh obce (schovatele). (§ 342 odst. 3 a 4 o. s. ř.)

Vyklizení s náhradou

Ukládá-li exekuční titul, jehož exekuce se navrhuje, aby povinný (dlužník) vyklidil dům nebo byt, za které je nutno zajistit určený způsob náhrady za ztrátu práva, soudní exekutor vydá exekuční příkaz jen tehdy, jestliže je prokázáno, že povinnému (dlužníkovi) je zajištěn takový způsob náhrady, jaký byl určen v exekvovaném rozhodnutí. Soudní exekutor provede exekuci poté, kdy v exekučním řízení nastanou skutečnosti, se kterými jsou v exekučním řízení spojeny stejné účinky jako s právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v řízení o výkon rozhodnutí podle § 52 odst. 3 ex. ř. (§ 343 odst. 1 o. s. ř.)

Zajištění určeného způsobu náhrady pro povinného (dlužníka) je povinen prokázat oprávněný (věřitel). Není-li veřejnou listinou prokázáno, že náhrada je pro povinného (dlužníka) zajištěna a že odpovídá exekvovanému rozhodnutí, nařídí soudní exekutor před vydáním exekučního příkazu jednání. Při zjišťování, zda náhrada je pro povinného (dlužníka) zajištěna a zda odpovídá exekvovanému rozhodnutí, soudní exekutor provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než jsou účastníky navrhovány. (§ 343 odst. 2 a 3 o. s. ř.)

Soudní exekutor doručí vyrozumění povinnému (dlužníkovi) nejméně 15 dnů přede dnem, kdy má být vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného (věřitele) a příslušný orgán obce. Jestliže to je potřebné, zejména není-li povinný (dlužník) přítomen, přibere vykonavatel soudního exekutora provádějící vyklizení k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce. (§ 344 odst. 1 o. s. ř.)

Bylo-li soudem přiznáno povinnému (dlužníkovi) náhradní bydlení, provede se exekuce způsobem uvedeným v § 341 odst. 1 o. s. ř. s tím, že odstraněné věci se přestěhují do zajištěného náhradního obydlí. Byl-li soudem určen jiný způsob náhrady za ztrátu práva, než je náhradní obydlí, postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342 o. s. ř.

Zjistí-li soudní exekutor

• po vydání exekučního příkazu, popřípadě
• až při provádění exekuce,

že pro povinného (dlužníka) ve skutečnosti nebylo náhradní obydlí zajištěno, exekuci zastaví (§ 344 odst. 3 o. s. ř.).

Po přestěhování vykonavatel soudního exekutora předá náhradní obydlí povinnému (dlužníkovi) nebo zletilému příslušníkovi jeho domácnosti, je-li takový; odmítnou-li náhradní obydlí převzít, uloží klíče u soudního exekutora nebo orgánu obce a povinného (dlužníka) o tom vyrozumí. Nezačne-li povinný (dlužník) náhradní obydlí bez vážného důvodu do 6 měsíců od uložení užívat, práva povinného (dlužníka) k náhradnímu obydlí uplynutím této lhůty zanikají. Není-li možné věci nebo některé z nich přestěhovat do určeného náhradního obydlí, postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342 o. s. ř. (§ 344 odst. 4 a 5 o. s. ř.)

Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného (dlužníka) k zajištění pohledávky oprávněného (věřitele) se zahajuje na návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává soudnímu exekutorovi oprávněný (věřitel). (§ 73a odst. 1 ex. ř.)

Soudní exekutor vydá exekuční příkaz k provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva, pokud je listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo notářem doloženo, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného (dlužníka) (§ 338b odst. 1 o. s. ř.).

Exekuce zřízením exekutorského zástavního práva se vztahuje na nemovitou věc se všemi jejími součástmi a příslušenstvím (§ 338c odst. 1 o. s. ř.).

Exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovité věci, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví. Exekuce zřízením exekutorského zástavního práva nelze nařídit pouze na podíl na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví. (§ 338c odst. 2 o. s. ř.)

Z exekuce jsou vyloučeny nemovité věci, které povinný (dlužník) nabyl jako substituční jmění. To neplatí, má-li povinný (dlužník) právo s nemovitou věcí volně nakládat nebo jde-li o exekuci, kterou jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění. (§ 338c odst. 3 o. s. ř.)

Substitučním jměním se rozumí nemovitá věc, kterou povinný (dlužník) nabyl jako dědic dědictvím, které podle nařízení zůstavitele má přejít na svěřenského nástupce jako následného dědice (§ 303 odst. 2 o. s. ř.).

Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž soudnímu exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den soudnímu exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. (§ 73a odst. 6 věta první a druhá ex. ř.)

Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu (§ 73a odst. 6 věta třetí ex. ř.).

Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní právo nezaniká (§ 73a odst. 10 ex. ř.).

Úvod

Přikázáním pohledávky coby způsobem provedení exekuce ve smyslu § 59 odst. 1 písm. b) ex. ř. lze kromě pohledávek z účtu u peněžního ústavu postihnout také další majetková práva, jde o postižení

• jiných peněžitých pohledávek, než jsou pohledávky z účtu u peněžního ústavu (§ 312 a násl. o. s. ř.),
• účasti povinného (dlužníka) ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti (§ 63 ex. ř. a § 320a o. s. ř.),
• účasti povinného (dlužníka) ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti (§ 63 ex. ř. a § 320aa a § 320ab o. s. ř.),
• patentu, průmyslového vzoru a ochranné známky udělené povinnému (dlužníkovi) a zapsané pro něj v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (§ 64 ex. ř.),
• jiných majetkových práv (§ 320 o. s. ř.).

Danou problematiku lze shrnout následovně.

Jiné peněžité pohledávky

Jinými peněžitými pohledávkami jsou jiné pohledávky než pohledávky z účtu u peněžního ústavu a než pohledávky uvedené v § 299 o. s. ř.

Podle § 317 odst. 1 až 3 o. s. ř. exekuci nepodléhají

• pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy,
• peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení, příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče,
• pohledávky, které povinný (dlužník) nabyl jako substituční jmění – to neplatí, má-li povinný (dlužník) právo s pohledávkou volně nakládat nebo jde-li o exekuci, kterou jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.

Substitučním jměním se rozumí pohledávka, kterou povinný (dlužník) nabyl jako dědic dědictvím, které podle nařízení zůstavitele má přejít na svěřenského nástupce jako následného dědice (§ 303 odst. 2 o. s. ř.).

Ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí (exekuci) nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před podáním exekučního návrhu. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den podání exekučního návrhu, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. (§ 317 odst. 4 o. s. ř.)

Pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají exekuci jen dvěma pětinami; je-li však navrhována exekuce pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 o. s. ř., podléhají exekuci třemi pětinami. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3 o. s. ř. (§ 318 o. s. ř.)

Pohledávky autorské odměny podléhají exekuci, je-li povinným (dlužníkem) autor, jen dvěma pětinami; je-li však navrhována exekuce pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 o. s. ř., podléhají exekuci třemi pětinami. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3 o. s. ř. (§ 319 odst. 1 o. s. ř.)

Pokud je autorovi vyplácena odměna prostřednictvím ochranné organizace, doručí soudní exekutor exekuční příkaz též ochranné organizaci, která pak má práva a povinnosti dlužníka povinného (dlužníka). Exekuce se vztahuje jak na částky, které již byly ve prospěch autora u ochranné organizace složeny, tak na částky, které u ní v běžném kalendářním roce budou složeny. (§ 319 odst. 2 o. s. ř.)

Ustanovení § 319 odst. 1 a 2 o. s. ř. se použije obdobně na pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví (§ 319 odst. 3 o. s. ř.).

Exekuce se provede tak, že dlužník povinného (dlužníka) po právní moci exekučního příkazu vyplatí prostřednictvím soudního exekutora oprávněnému (věřiteli) pohledávku v rozsahu, v jakém byla exekucí postižena (§ 314a odst. 1 o. s. ř.).

Je-li to účelné, soudní exekutor namísto postupu podle § 314a o. s. ř. nařídí prodej pohledávky v dražbě. Přitom postupuje obdobně podle § 328b, § 329 odst. 1 až 6 a § 329a až § 330a o. s. ř. (§ 314b odst. 1 o. s. ř.)

Nevyplatí-li dlužník povinného (dlužníka) oprávněnému (věřiteli) pohledávku podle § 314a odst. 2 o. s. ř., popřípadě podle § 314c odst. 1 a 3 o. s. ř., může oprávněný (věřitel) proti dlužníku povinného (dlužníka) vlastním jménem podat exekuční návrh, jestliže jej mohl podat povinný (dlužník), jinak se domáhat vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí občanského soudního řádu, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona. Nesmí však s dlužníkem povinného (dlužníka) stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného (dlužníka) smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného (dlužníka) si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému (věřiteli). (§ 315 odst. 1 o. s. ř.)

Byla-li pohledávka povinného (dlužníka) zastavena podle zvláštního právního předpisu nebo převedena k zajištění dluhu povinného (dlužníka) ve prospěch jeho věřitele a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka, pro niž je vedena exekuce, lze exekuci takto dotčené pohledávky, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže práva zanikla, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena věřiteli povinného (dlužníka). V takovém případě dlužník povinného (dlužníka) pohledávku (její část) vyplatí prostřednictvím soudního exekutora oprávněnému (věřiteli) až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení § 314a odst. 2 odst. 2 tím není dotčeno. (§ 314c odst. 1 o. s. ř.)

Mají-li práva uvedená v § 314c odst. 1 o. s. ř. pozdější pořadí než pohledávka, pro niž je vedena exekuce, při provedení exekuce se k nim nepřihlíží (§ 314c odst. 2 o. s. ř.).

Mají-li práva uvedená v § 314c odst. 1 o. s. ř. stejné pořadí jako pohledávka, pro niž je vedena exekuce, a nestačí-li těmito právy nedotčená část pohledávky, kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 312 odst. 4), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně. (§ 314c odst. 3 o. s. ř.)

Pro pořadí práv uvedených v § 314c odst. 1 o. s. ř. je rozhodující den jejich vzniku (§ 314c odst. 4 o. s. ř.).

Je-li exekuce vedena pro několik pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky v tom pořadí, v jakém byl exekuční příkaz doručen dlužníkovi povinného (dlužníka). Byl-li mu téhož dne doručen exekuční příkaz pro několik pohledávek, které by nemohly být z pohledávky povinného (dlužníka) úplně uspokojeny, uspokojí dlužník povinného (dlužníka) tyto pohledávky poměrně. (§ 316 odst. 1 o. s. ř.)

Účast povinného (dlužníka) ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti

V případě účasti povinného (dlužníka) ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti je přikázáno právo povinného (dlužníka) na podíl na likvidačním zůstatku (§ 320a odst. 1 o. s. ř.), resp. právo na vypořádání (§ 320a odst. 2 o. s. ř.). V tomto případě se tedy v zásadě postupuje podle ustanovení o přikázání pohledávky (§ 320a odst. 3 o. s. ř.).

Účast povinného (dlužníka) ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti

V případě účasti povinného (dlužníka) ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti, je předmětem exekuce přímo účast povinného (dlužníka), přičemž v exekuci je postupováno v zásadě obdobně jako v případě prodeje movitých věcí, resp. podle ustanovení o prodeji movitých věcí (§ 320ab odst. 1 až 7 o. s. ř.).

Právo na vypořádání je předmětem exekuce pouze v případě neúspěšné opakované dražby nebo není-li podíl převoditelný, přičemž se v zásadě postupuje podle ustanovení o přikázání pohledávky (§ 320ab odst. 8 o. s. ř.).

Práva z průmyslového vlastnictví

V případě práv z průmyslového vlastnictví (patent, průmyslový vzor a ochranná známka) je předmětem exekuce:

• přímo patent, průmyslový vzor nebo ochranná známka, které jsou zpeněženy, přičemž se postupuje přiměřeně podle ustanovení o exekuci prodejem movitých věcí (§ 64 odst. 3 ex. ř.), nebo
• práva z licence (k využívání vynálezu chráněného patentem, průmyslového vzoru chráněného osvědčením a k užívání ochranných známek), přičemž se použijí ustanovení o exekuci přikázáním jiných peněžitých pohledávek (§ 64 odst. 5 ex. ř.).

Jiná majetková práva

V případě jiných majetkových práv je předmětem exekuce právo, které:

• má majetkovou hodnotu,
• není spojeno s osobou povinného (dlužníka) a
• je převoditelné na jiného (§ 320 odst. 1 o. s. ř.).

Předmětem tohoto způsobu exekuce nemohou být:

• mzda,
• peněžitá pohledávka nebo nárok uvedený v § 299 o. s. ř.,
• podíl společníka v obchodní společnosti představovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, a
• práva společníka podílet se na řízení obchodní společnosti, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku spojená s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem (§ 320 odst. 1 o. s. ř.).

V případě tohoto způsobu exekuce se postupuje v zásadě podle ustanovení o přikázání jiné peněžité pohledávky (§ 320 odst. 2 o. s. ř.).

Spočívá-li právo povinného (dlužníka) na vydání nebo dodání movitých věcí, postupuje vykonavatel soudního exekutora vůči poddlužníku tak, jako by byl věřitelem (pohledávku vymáhá v nalézacím nebo exekučním řízení). Je-li pohledávka vymožena, postupuje soudní exekutor v zásadě podle ustanovení o prodeji movitých věcí. (§ 320 odst. 3 o. s. ř.)

Exekuce správou nemovité věci ve smyslu § 59 odst. 1 písm. e) ex. ř. je upravena v § 320b a násl. o. s. ř. Danou problematiku lze shrnout tak, že správu provádí soudní exekutor (§ 320f odst. 1 o. s. ř.) s tím, že příjmy správou získané se po odečtení výdajů odevzdají oprávněnému (věřiteli) k uspokojení jeho vymáhané pohledávky (§ 320h odst. 1 o. s. ř.). Pořadí výdajů je stanoveno v § 320h odst. 2 o. s. ř.

Exekuce odebráním věci je upravena v § 345 a násl. o. s. ř., její podstatu lze shrnout následovně.

Ukládá-li rozhodnutí, jehož exekuce se navrhuje, aby povinný (dlužník) vydal nebo dodal oprávněnému (věřiteli) věc, postará se soudní exekutor o exekuci tím, že dá odebrat věc se vším, co k ní patří, povinnému (dlužníkovi) a odevzdá ji oprávněnému (věřiteli) (§ 345 odst. 1 o. s. ř.).

Nepodaří-li se odebrat věc určenou v exekučním příkazu a lze-li si věc stejného druhu a stejné jakosti opatřit jinak, vyzve soudní exekutor oprávněného (věřitele), aby si ji opatřil na náklad a nebezpečí povinného (dlužníka) (§ 347 odst. 1 o. s. ř.).

Exekuce rozdělením společné věci [§ 59 odst. 2 písm. c) ex. ř.] je upravena v § 348 a § 349 o. s. ř., přičemž nejpodstatnější je uvedeno níže.

Ukládá-li exekvované rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se exekuce přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí nebo nemovitých věcí (§ 348 odst. 1 o. s. ř.). Ukládá-li exekvované rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc rozdělena jinak než prodejem, určí soudní exekutor při vydání exekučního příkazu, jak exekuce bude provedena. Ukazuje-li se to potřebné, přibere se k provedení exekuce vhodná osoba, podle možnosti zástupce orgánu obce. (§ 349 odst. 1 o. s. ř.)

Exekuce provedením prací a výkonů ve smyslu § 59 odst. 2 písm. d) ex. ř. je upravena v § 72 ex. ř. a § 350 a násl. o. s. ř. a slouží k vynucení povinnosti povinného (dlužníka) provést pro oprávněného (věřitele) určitou práci. Za nejpodstatnější z právní úpravy lze považovat následující.

Byl-li vydán exekuční příkaz k provedení prací a výkonů, které může vykonat i někdo jiný než povinný (dlužník), postará se soudní exekutor o to, aby práce, o které jde, provedl pro oprávněného (věřitele) někdo jiný, nedohodl-li se s oprávněným (věřitelem) jinak (§ 72 odst. 1 ex. ř.).

Ukládá-li exekvované rozhodnutí jinou povinnost, uloží soudní exekutor za porušení této povinnosti povinnému (dlužníkovi) pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný (dlužník) ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soudní exekutor na návrh oprávněného (věřitele) další přiměřené pokuty, dokud exekuce nebude zastavena. Pokuty připadají státu. (§ 351 odst. 1 o. s. ř.)

Bylo-li exekvované rozhodnutí splněno, avšak povinný (dlužník) následně způsobil porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který toto rozhodnutí předpokládá, (předešlého stavu), soudní exekutor oprávněnému (věřiteli) povolí, aby se na náklady povinného (dlužníka) postaral o obnovení stavu předpokládaného tímto rozhodnutím. Způsob obnovení předešlého stavu soudní exekutor uvede v exekučním příkazu. (§ 351a odst. 1 o. s. ř.)

Exekuci lze provést též postižením obchodního závodu [§ 59 odst. 1 písm. d) ex. ř.].

Obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. (§ 502 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů).

Průběh exekuce postižením závodu lze shrnout takto:

• je vydán exekuční příkaz (§ 338h o. s. ř.),
• exekučním příkazem je mj. ustanoven správce obchodního závodu (§ 338h odst. 1 a § 338i a násl. o. s. ř. a § 70 odst. 2 ex. ř.),
• správce obchodního závodu dbá, aby nedošlo bezdůvodně ke zmenšení majetku náležejícího k postiženému obchodnímu závodu, popřípadě aby se majetek náležející k obchodnímu závodu očekávaným způsobem zvýšil (§ 338k odst. 1 o. s. ř.),
• soudní exekutor dohlíží, jak správce obchodního závodu plní své povinnosti uložené mu zákonem a dalšími právními předpisy nebo soudním exekutorem (§ 338l odst. 1 o. s. ř.),
• správce závodu na základě svých zjištění, jaké jmění slouží k provozování obchodního závodu, jaké jsou jeho příjmy a výdaje, a na základě provedeného soupisu podá předběžnou zprávu o tom, zda pro uspokojení vymáhané pohledávky je vhodnější obchodní závod spravovat nebo ho prodat (§ 338m odst. 2 o. s. ř.),
• na základě těchto zjištění anebo jiných rozhodných hledisek, které si opatří, a po vyjádření osob uvedených v § 338m odst. 3 o. s. ř. [oprávněný (věřitel), další oprávnění (věřitelé), kteří do řízení přistoupili, povinný (dlužník)], rozhodne soudní exekutor, zda exekuce bude pokračovat správou obchodního závodu nebo bude nařízen jeho prodej v dražbě (§ 338ma odst. 1 o. s. ř.),
• rozhodne-li soudní exekutor o pokračování exekuce správou obchodního závodu, uloží správci obchodního závodu, aby výtěžek správy vyplácel oprávněnému (věřiteli) nebo tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel), každé 3 měsíce, nedohodnou-li se na delší lhůtě. Ustanovení § 320h o. s. ř. (stanovící pořadí výdajů) se použije obdobně. (338ma odst. 2 věta druhá o. s. ř.),
• při prodeji obchodního závodu je provedeno nejprve jeho ocenění (§ 338mb a § 338n o. s. ř. a § 70 odst. 5 ex. ř.) a obchodní závod je zpeněžen v dražbě (§ 338o až § 338za o. s. ř.),
• následně je proveden rozvrh výtěžku (rozdělované podstaty), přičemž pohledávky jsou uspokojovaný podle stanoveného pořadí (§ 338zb až § 338zi o. s. ř.),
• poté je správcem obchodního závodu předložena konečná zpráva o výkonu jeho funkce, po jejím projednání a schválení je správce obchodního závodu zproštěn funkce (§ 338zj o. s. ř.).

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.