Plátcem mzdy rozumí právní úprava většinou zaměstnavatele dlužníka. Dále je plátcem mzdy ve smyslu zákona i jiná osoba, která má dlužníkovi vyplácet jiný příjem, se kterým se podle zákona při exekuci nakládá jako se mzdou.

Jestliže je exekuce prováděna srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů, smí plátce mzdy vyplácet dlužníkovi pouze část příjmu. Před tím ovšem musí provést srážky ze mzdy nebo jiného příjmu, ze kterých je prostřednictvím soudního exekutora uspokojován věřitel.

Plátce mzdy má v takovém případě nárok na určitou součinnost od soudního exekutora.

Požádá-li o to plátce mzdy, soudní exekutor určí, jaká částka má být v příslušném výplatním období sražena ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka, a jestliže má dlužník více věřitelů, kolik ze sražené částky připadne na jednotlivé věřitele (§ 288 občanského soudního řádu).

Soudní exekutor tomu, u koho dlužník nastoupil nově do práce (plátce mzdy), doručí do vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o vedení exekuce srážkami ze mzdy, a seznámí ho s dosavadním průběhem exekuce, zejména

• s výší dosud provedených srážek,
• uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí (§ 294 odst. 3 občanského soudního řádu).

Dále soudní exekutor

• vyzve toho, u koho dlužník nastoupil nově do práce, aby ode dne, kdy mu bude výše uvedené usnesení doručeno, ve srážkách ze mzdy dlužníka pokračoval, a
• upozorní ho na všechny jeho povinnosti při exekuci srážkami ze mzdy (§ 294 odst. 3 občanského soudního řádu).

Na návrh plátce mzdy nebo dlužníka bude zastavena exekuce srážkami ze mzdy, pokud dlužník po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo ji nepobírá alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny (§ 290 odst. 1 občanského soudního řádu).