EXEKUCE

Na průběh exekuce si můžete stěžovat. Stížnost se může týkat porušení povinností ze strany osob, které mají exekuci na starosti, včetně jejich nevhodného chování.

Je ovšem třeba upozornit, že podání stížnosti nemá samo o sobě žádný vliv na exekuci. Pokud tedy např. nesouhlasíte s tím, jak probíhá exekuce, je třeba, abyste učinili příslušný krok (podali návrh na odklad exekuce, návrh na zastavení exekuce, odvolání apod.), na který máte v dané chvíli podle zákona právo.

Stížnosti vyřizují:

• Ministerstvo spravedlnosti,
• Exekutorská komora České republiky,
• předseda okresního soudu, do jehož obvodu je soudní exekutor jmenován (lze poznat z názvu exekutorského úřadu),
• předseda exekučního soudu (tedy soud, který pověřil soudního exekutora vedením exekuce).

Zde je návod, jak podat stížnost na Ministerstvu spravedlnosti.

Zde jsou uvedeny rady Exekutorské komory České republiky, jak podat stížnost určenou Exekutorské komoře České republiky.

Pokud chcete podat stížnost u exekučního soudu nebo u okresního soudu, v jehož obvodu má soudní exekutor sídlo, do stížnosti uveďte alespoň:

• údaje o sobě (jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, adresu trvalého pobytu, případně doručovací adresu, pokud se liší od adresy trvalého pobytu),
• uveďte, v jakém jste postavení – povinný (dlužník), oprávněný (věřitel) apod.,
• údaje o tom, na koho si stěžujete (který exekutorský úřad, jméno a příjmení soudního exekutora nebo jiné osoby, pokud je Vám známo),
• číslo jednací exekuce,
• jakým způsobem jste se už bránili (návrh na odklad exekuce, návrh na zastavení exekuce apod.),
• důvod proč si stěžujete – jaké okolnosti Vás vedou k podání stížnosti, tedy v čem soudní exekutor nebo jiná osoba pochybil(a),
• jestli jste už podávali stížnost i u někoho jiného – pokud ano, uveďte u koho a kdy,
• datum a podpis.

Připojte ke stížnosti případné přílohy.

Pokud si s podáním stížnosti nevíte rady, vyhledejte odbornou pomoc (dluhové poradny, advokáta apod.).

V průběhu exekuce může dlužník, věřitel i další osoby přijít do styku s různými osobami, které mají exekuci na starosti.

Jde jednak o samotného soudního exekutora, dále pak také o jeho zaměstnance. Zaměstnanci soudního exekutora jsou exekutorští kandidáti, exekutorští koncipienti, vykonavatelé soudního exekutora a další zaměstnanci soudního exekutora (více zde).

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

Soudní exekutor, exekutorský kandidát a exekutorský koncipient jsou odpovědni za porušení svých právních povinností.

Právní povinnosti soudních exekutorů a exekutorských kandidátů a koncipientů jsou stanoveny především exekučním řádem, občanským soudním řádem, dalšími zákony, prováděcími právními předpisy, dále stavovskými předpisy a usneseními Exekutorské komory České republiky.

Neprokáže-li se, že soudní exekutor provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu, je soudní exekutor navíc odpovědný za protiprávní jednání exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta, který je zaměstnancem soudního exekutora.

Zda soudní exekutor nebo exekutorský kandidát nebo koncipient nesplnil svou právní povinnost, se zjišťuje v rámci dohledu a státního dohledu, které provádí k tomu příslušné orgány.

Dohled vykonává Exekutorská komora České republiky. Státní dohled vykonává v různém rozsahu Ministerstvo spravedlnosti, předseda okresního soudu, pro jehož obvod byl soudní exekutor jmenován, nebo jím pověřený místopředseda tohoto soudu a předseda exekučního soudu nebo jím pověřený místopředseda exekučního soudu.

Dále – v případě zahájení kárného řízení – je otázka kárné odpovědnosti projednávána v rámci kárného řízení. V případě soudních exekutorů rozhoduje v kárném řízení kárný soud (Nejvyšší správní soud), v případě exekutorských kandidátů a koncipientů rozhoduje v kárném řízení kárný senát Exekutorské komory České republiky.

Dohledové orgány přitom po vyhodnocení provedeného šetření zvolí další postup. Pokud dojdou k závěru, že protiprávního jednání se soudní exekutor nebo exekutorský kandidát nebo koncipient dopustil, rozhodují se, zda protiprávní jednání

• dotyčné osobě pouze písemně vytknou podle § 7a ex. ř. (v případě, že protiprávní jednání bude vyhodnoceno jako drobný nedostatek v činnosti nebo drobný poklesek v chování), nebo
• zakládá důvod k podání kárné žaloby (v případě, že dohledové orgány mají za to, že by mělo být v kárném řízení uloženo kárné opatření).

Podle § 7a odst. 1 ex. ř. drobné nedostatky v exekuční a další činnosti soudního exekutora, drobné nedostatky v činnosti exekutorského kandidáta nebo exekutorského koncipienta nebo drobné poklesky v chování Ministerstvo spravedlnosti, Exekutorská komora České republiky, předseda okresního soudu, pro jehož obvod byl soudní exekutor jmenován, nebo předseda exekučního soudu soudnímu exekutorovi nebo exekutorskému kandidátovi nebo koncipientovi písemně vytkne.

Ministerstvo spravedlnosti, Exekutorská komora České republiky, předseda okresního soudu, pro jehož obvod byl soudní exekutor jmenován, nebo předseda exekučního soudu soudnímu exekutorovi vytkne i drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v chování jeho zaměstnanců, ledaže se prokáže, že soudní exekutor provedl veškerá opatření, která lze po něm spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1 ex. ř. (srov. § 7a odst. 2 ex. ř.).

Na vydání písemné výtky podle § 7a ex. ř. nelze s ohledem na specifický charakter tohoto institutu aplikovat část druhou a třetí zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů; na její vydání se vztahují toliko základní zásady činnosti správních orgánů v § 2 až § 8 správního řádu. Písemnou výtku podle § 7a ex. ř. lze napadnout žalobou proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů. Srov. k tomu v podrobnostech rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2015, č. j. 4 As 173/2015 – 31.

Kárné provinění

Podle § 116 odst. 1 ex. ř jsou soudní exekutor, exekutorský kandidát a exekutorský koncipient kárně odpovědní za kárné provinění, tedy za kárný delikt nebo závažný kárný delikt.

Kárný delikt

Kárným deliktem je podle § 116 odst. 2 ex. ř.:

• porušení povinností soudního exekutora, exekutorského kandidáta nebo exekutorského koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Exekutorské komory České republiky – jde o delikt, kterého se může dopustit kterákoliv z uvedených osob,
• jednání, jímž soudní exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti – jde o delikt, kterého se může dopustit pouze soudní exekutor, a
• jednání, jímž exekutorský kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti soudního exekutora – jde o delikt, kterého se může dopustit pouze exekutorský kandidát nebo koncipient.

Za kárný delikt soudního exekutora se podle § 116 odst. 4 ex. ř. považuje i:

• porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Exekutorské komory České republiky, nebo
• jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti,

dopustil-li se jich zaměstnanec soudního exekutora.

Podle § 116 odst. 15 ex. ř. se soudní exekutor odpovědnosti za kárný delikt podle § 116 odst. 4 ex. ř. zprostí, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1 ex. ř. Kárnou odpovědností soudního exekutora není v dotčena kárná odpovědnost exekutorského kandidáta nebo koncipienta (§ 116 odst. 1 věta druhá ex. ř.).

Závažný kárný delikt

Podle § 116 odst. 3 ex. ř. je závažným kárným deliktem závažné:

• porušení povinností soudního exekutora, exekutorského kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Exekutorské komory České republiky – tohoto deliktu se tedy mohou dopustit všechny uvedené osoby,
• jednání, jímž soudní exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti – tohoto deliktu se může dopustit pouze soudní exekutor, a
• jednání, jímž exekutorský kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora – jde o delikt, kterého se mohou dopustit pouze vyjmenované osoby.

Podle § 116 odst. 5 ex. ř. se za závažný kárný delikt soudního exekutora považuje i závažné:

• porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Exekutorské komory České republiky, a
• jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti,
• dopustil-li se jich zaměstnanec soudního exekutora.

Také v tomto případě ovšem podle § 116 odst. 15 ex. ř. platí, že se soudní exekutor odpovědnosti za tento kárný delikt zprostí, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1 ex. ř. Kárnou odpovědností soudního exekutora není v dotčena kárná odpovědnost exekutorského kandidáta nebo koncipienta (§ 116 odst. 1 věta druhá ex. ř.).

Soudní exekutor má kárnou odpovědnost za jednání svého zaměstnance, pokud pochybil při řízení chodu exekutorského úřadu. Řízení činnosti exekutorského úřadu v sobě implicitně zahrnuje povinnost systémové kontroly zaměstnanců, umožňující s odpovídající mírou pravděpodobnosti identifikovat pochybení v jednotlivých řízeních. Pokud soudní exekutor zůstane nečinný poté, kdy se prokazatelně seznámil se spisem ve věci, v níž došlo k pochybení zaměstnance, je jednání zaměstnance přičitatelné soudnímu exekutorovi, protože se takové jednání soudního exekutora považuje za přímé schválení jednání zaměstnance bez zjednání nápravy. Vytýká-li kárná žaloba soudnímu exekutorovi jednání jeho zaměstnance, je třeba posoudit porušení právního či stavovského předpisu zaměstnancem, zkoumat kvalitu řídicí činnosti soudního exekutora a konečně posoudit, zda existují podmínky pro vyvinění z odpovědnosti za jednání zaměstnance podle § 116 odst. 15 ex. ř. Důkazní břemeno nese kárný žalobce, teprve u vyvinění přechází důkazní břemeno na kárně obviněného. V podrobnostech srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 5. 2015, č. j. 15 Kse 7/2014 – 130.

Kárná opatření

Sankcí za kárné provinění je kárné opatření. Kárnými opatřeními jsou: napomenutí (písemné nebo veřejné), pokuta, odvolání z exekutorského úřadu v případě soudních exekutorů, odvolání ze zastupování v případě exekutorských kandidátů (§ 116 odst. 6 až 9 ex. ř.).

Zánik kárné odpovědnosti

Odpovědnost zaniká, není-li do 3 let od spáchání kárného provinění podána kárná žaloba (§ 116 odst. 14 a § 117 odst. 3 ex. ř.).

Kárně obviněný

Právní úprava kárného řízení se liší v závislosti na osobě kárně obviněného.

Pokud je kárně obviněným soudní exekutor, použijí se, nestanoví-li exekuční řád jinak, na kárné řízení proti soudnímu exekutorovi obdobně zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“), přičemž podpůrně se aplikuje trestní řád (§ 121 odst. 1 ex. ř. a § 25 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

V případě, že kárně obviněným je exekutorský kandidát nebo exekutorský koncipient, je kárné řízení upraveno v exekučním řádu (§ 117 a násl. ex. ř.) a ve stavovském předpisu Exekutorské komory České republiky ze dne 23. 5. 2002, kárném řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kárný řád“) (§ 114 odst. 6 ex. ř.).

Zahájení kárného řízení

Způsob zahájení kárného řízení a osoba kárného žalobce jsou v případě kárného řízení ve věci soudního exekutora i kárného řízení ve věci exekutorského kandidáta nebo exekutorského koncipienta shodné.

Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou (§ 117 odst. 1 ex. ř.).

Kárnou žalobu je oprávněn podat:

• ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudnímu exekutorovi, exekutorskému kandidátovi nebo exekutorskému koncipientovi [§ 117 odst. 2 písm. a) ex. ř.],
• předseda revizní komise Exekutorské komory České republiky (§ 113 ex. ř.) a předseda kontrolní komise Exekutorské komory České republiky (§ 113a ex. ř.) ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoliv soudnímu exekutorovi, exekutorskému kandidátovi nebo exekutorskému koncipientovi [§ 117 odst. 2 písm. b) ex. ř.],
• předseda krajského soudu proti soudnímu exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto krajského soudu, exekutorskému kandidátovi nebo exekutorskému koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora [§ 117 odst. 2 písm. c) ex. ř.],
• předseda okresního soudu proti soudnímu exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, exekutorskému kandidátovi nebo exekutorskému koncipientovi tohoto exekutora [§ 117 odst. 1 písm. d) ex. ř.], a
• předseda exekučního soudu (§ 45 ex. ř.) proti soudnímu exekutorovi, který vede konkrétní exekuci, exekutorskému kandidátovi nebo exekutorskému koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora [§ 117 odst. 2 písm. e) ex. ř.].

Účastníci kárného řízení

Shodně je rovněž vymezeno účastenství, protože účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a kárně obviněný (v případě kárného řízení ve věci kárné odpovědnosti soudního exekutora srov. § 9 odst. 3 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, v případě kárného řízení ve věcí kárné odpovědnosti exekutorského kandidáta nebo koncipienta srov. § 2 kárného řádu).

Kárné řízení ve věcech soudních exekutorů

Kárným soudem je Nejvyšší správní soud (§ 3 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

Kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu, jeho zástupce soudcem Nejvyššího soudu, dva přísedící jsou soudními exekutory, jeden přísedící advokátem a jeden přísedící je osoba navržená veřejným ochráncem práv (§ 4b odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

Není-li dán důvod pro přerušení nebo zastavení kárného řízení a po případně provedeném předběžném šetření (§ 13 až § 15 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů), nařídí soud ústní jednání (§ 16 až § 18 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

Následně kárný soud rozhodne (§ 19 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

Je přípustná obnova řízení. Odvolání ani jiný opravný prostředek než návrh na obnovu řízení přípustný není (§ 21 a § 22 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

Kárné řízení ve věcech exekutorských kandidátů a exekutorských koncipientů

V kárném řízení ve věcech exekutorských kandidátů a exekutorských koncipientů rozhoduje tříčlenný kárný senát jmenovaný předsedou kárné komise (§ 114 odst. 4 ex. ř.). Předsedou kárného senátu je soudce, členy kárného senátu jsou jeden soudce a jeden soudní exekutor.

Není-li dán důvod pro přerušení nebo zastavení řízení, je nařízeno ústní jednání (§ 119 odst. 5 ex. ř.) a vydá rozhodnutí (§ 120 odst. 1 až 3 ex. ř.). Proti rozhodnutí není přípustné odvolání. Kárný žalobce však může podat správní žalobu, pokud k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem (§ 120a odst. 4 a 5 ex. ř.). Správní žalobu může podat též kárně obviněný.

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.