SPOJENÍ EXEKUČNÍCH ŘÍZENÍ A PODJATOST SOUDNÍHO EXEKUTORA

SHRNUTÍ

SPOJENÍ EXEKUČNÍCH ŘÍZENÍ

Ke spojení exekucí má docházet z toho důvodu, aby náklady vymáhání [ty hradí většinou povinný (dlužník)] byly nižší. Dále proto, aby exekuce probíhaly rychleji a snadněji.

Exekuce může být za určitých okolností spojena ze zákona. V jiných případech musí spojení exekucí navrhnout povinný (dlužník).

Obecný vzor návrhu na spojení exekucí zde.

PODJATOST SOUDNÍHO EXEKUTORA

Soudní exekutor musí v exekučním řízení postupovat nezávisle, nestranně a spravedlivě. Proto nemůže být podjatý. Pokud podjatý je, musí to oznámit exekučnímu soudu. Účastníci exekučního řízení mohou uplatnit námitku podjatosti.

Soudní exekutor však není podjatý jen z toho důvodu, jak postupuje v exekučním řízení.

O tom, zda je soudní exekutor podjatý, rozhoduje exekuční soud.

Obecný vzor námitky podjatosti zde.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

SPOJENÍ EXEKUČNÍCH ŘÍZENÍ

Úvod

Spojení exekucí je upraveno v § 37 odst. 3 až 5 ex. ř. Jeho účelem je umožnit naplnění zásady hospodárnosti řízení. Spojení exekucí umožňuje snížit náklady exekuce [náklady exekuce zpravidla musí nahrazovat povinný (dlužník)], využít informací soudního exekutora o majetku povinného (dlužníka) a usnadňuje též komunikaci povinného (dlužníka) se soudním exekutorem, neboť exekuce vede jen jeden soudní exekutor.

 

Spojení exekucí ze zákona

Ke spojení exekucí může dojít ze zákona. Pro spojení exekucí je v tomto případě v § 37 odst. 3 ex. ř. stanoveno, že další řízení:

  • zahájené proti témuž povinnému (dlužníkovi) na základě exekučního návrhu stejného oprávněného (věřitele) je zahájeno u téhož soudního exekutora a
  • musí být zahájeno dříve, než zanikne oprávnění soudního exekutora k vedení předchozí exekuce.

V zájmu hospodárnosti řízení lze naopak další řízení vyloučit k samostatnému řízení (§ 37 odst. 3 věta poslední ex. ř.).

 

Spojení exekucí na návrh

O spojení exekucí na návrh rozhoduje exekuční soud. K podání návrhu je oprávněn pouze povinný (dlužník).

Podle 37 odst. 4 ex. ř. platí, že jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému (dlužníkovi) vedena u více soudních exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný (věřitel) u téhož soudního exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému (dlužníkovi), exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného (dlužníka) ke společnému řízení, jestliže

  • proti povinnému (dlužníkovi) jsou v alespoň 2 exekučních řízeních vymáhány peněžité pohledávky, jejichž věřitelem
    • je stejná osoba, nebo
    • byla v době jejich vzniku stejná osoba,
  • řízení nebyla spojena i bez návrhu soudním exekutorem podle § 37 odst. 3 ex. ř., a
  • předmětem jednotlivých spojovaných řízení je vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy 10 000 Kč bez příslušenství.

V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí (§ 37 odst. 5 věta poslední ex. ř.).

Pokud exekuční soud řízení spojí, v usnesení o spojení řízení exekuční soud určí, který soudní exekutor řízení povede. Soudnímu exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů. O těch exekuční soud rozhodne v usnesení o spojení řízení (§ 37 odst. 5 věta první a druhá ex. ř.).

VYLOUČENÍ SOUDNÍHO EXEKUTORA Z EXEKUČNÍHO ŘÍZENÍ PRO PODJATOST

Úvod

Soudní exekutor má při exekuční činnosti postupovat nezávisle, nestranně a spravedlivě. Za tím účelem je mj. třeba zajistit, aby exekuce nebyla vedena podjatým soudním exekutorem.

 

Zahájení řízení o vyloučení soudního exekutora

O vyloučení soudního exekutora z exekučního řízení lze rozhodnout na návrh (na základě námitky uplatněné účastníkem exekučního řízení – viz níže) nebo i bez návrhu, a to zejména na základě oznámení soudního exekutora.

 

Náležitosti námitky podjatosti a její uplatnění

Námitku podjatosti soudního exekutora je oprávněn uplatnit účastník exekučního řízení, tedy povinný (dlužník), oprávněný (věřitel) a případně manžel povinného (dlužníka).

Námitka podjatosti musí obsahovat (§ 29 odst. 6 ex. ř.):

  • označení soudního exekutora, a
  • uvedení okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti,
  • popřípadě údaj,
    • kdy se o tomto důvodu účastník uplatňující námitku dozvěděl a
    • jakými důkazy mohou být tvrzení účastníka prokázána.

Lhůta k uplatnění námitky podjatosti činí 8 dnů

  • ode dne, kdy bylo účastníkovi doručeno vyrozumění o zahájení exekuce ve smyslu § 44 ex. ř., nebo
  • poté, co se účastník dozvěděl o důvod podjatosti, o kterém nevěděl nebo vznikl-li tento důvod později (tedy po dni, kdy bylo účastníkovi doručeno vyrozumění o zahájení exekuce).

Pokud ovšem nebyl účastník řízení soudním exekutorem poučen o právu uplatnit námitku podjatosti, může námitku podjatosti uplatnit kdykoliv během exekučního řízení (§ 29 odst. 5 ex. ř.).

Námitky povinného (dlužníka) k osobě soudního exekutora nemají odkladný účinek (§ 29 odst. 5 věta poslední ex. ř.), takže soudní exekutor zůstává v exekučním řízení činný, nicméně může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (§ 29 odst. 7 část věty první před středníkem ex. ř.).

 

Oznámení soudního exekutora

O podjatosti soudního exekutora se může rozhodovat, aniž by byla uplatněna námitka podjatosti, a to na základě aktivity soudního exekutora.

Jakmile se soudní exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně exekučnímu soudu. V řízení zatím může učinit jen úkony, které nesnesou odkladu. (§ 29 odst. 3 ex. ř.)

 

Právo vyjádřit se k osobě soudního exekutora

Podle § 29 odst. 4 ex. ř. mají účastníci exekučního řízení právo vyjádřit se k osobě soudního exekutora, o čemž musejí být soudním exekutorem poučeni.

 

Důvody pro vyloučení soudního exekutora z řízení pro podjatost

Soudní exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k

  • věci,
  • účastníkům exekučního řízení nebo
  • zástupcům účastníků řízení,

je důvod pochybovat o nepodjatosti soudního exekutora (§ 29 odst. 1 ex. ř.).

Důvodem k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, spočívající v postupu soudního exekutora v exekučním řízení o projednávané věci (§ 29 odst. 2 ex. ř.).

 

Rozhodování o vyloučení soudního exekutora a následný postup

O vyloučení soudního exekutora pro podjatost rozhoduje exekuční soud, přičemž proti jeho rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení soudního exekutora není přípustný opravný prostředek. Rozhodnutí o vyloučení soudního exekutora se doručí oprávněnému (věřiteli), povinnému (dlužníkovi) a soudnímu exekutorovi. (§ 29 odst. 8 až 10 ex. ř.)

Jestliže bylo rozhodnuto, že soudní exekutor je vyloučen, v exekuci pokračuje ten soudní exekutor, kterého navrhne oprávněný (věřitel) a který se zapíše do rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo b) ex. ř.; nově zaregistrovaný soudní exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce (§ 29 odst. 11 ex. ř.).

 

Vyloučení zaměstnanců soudního exekutora, znalce nebo tlumočníka pro podjatost

O tom, zda je vyloučen

rozhoduje soudní exekutor. Ustanovení § 29 odst. 1 až 4, 6 a 9 ex. ř. se použijí přiměřeně. Proti rozhodnutí soudního exekutora opravný prostředek přípustný není. (§ 29 odst. 12 ex. ř.)

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.