POVĚŘENÍ SOUDNÍHO EXEKUTORA VEDENÍM EXEKUCE

SHRNUTÍ

POVĚŘENÍ SOUDNÍHO EXEKUTORA VEDENÍM EXEKUCE

K vedení exekuce potřebuje soudní exekutor pověření. Pověření vydává exekuční soud. Pověření soudního exekutora vedením exekuce se nedoručuje dlužníkovi, věřiteli ani manželovi/ce dlužníka.

Pokud je soudní exekutor pověřen vedením exekuce, může případně zjišťovat majetek dlužníka a tento majetek také případně zajišťovat (blokovat).

POSTAVENÍ EXEKUČNÍHO SOUDU

K postavení exekučního soudu lze shrnout, že exekuční soud vykonává v exekučním řízení činnost stanovenou právními předpisy, zejména vydává rozhodnutí předvídaná exekučním řádem.

O dlužníkovi exekuční soud rozhoduje, není rolí exekučního soudu dlužníkovi pomáhat. Exekuční soud nevykonává v rámci exekučního řízení soustavný dohled nad činností soudního exekutora, neudílí mu pokyny (až na výjimky) a neřídí jeho činnost v exekučním řízení.

Předseda exekučního soudu sice vykonává nad činností soudního exekutora v exekučním řízení tzv. státní dohled – ten ovšem může vyústit v postih soudního exekutora mimo rámec exekučního řízení, nikoliv v pokyn exekučního soudu soudnímu exekutorovi, aby soudní exekutor postupoval v exekučním řízení jinak.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

POVĚŘENÍ SOUDNÍHO EXEKUTORA VEDENÍM EXEKUCE

Podle § 43a odst. 1 ex. ř. požádá soudní exekutor, kterému došel exekuční návrh, exekuční soud o pověření vedením exekuce.

Podle § 43a odst. 3 ex. ř. exekuční soud pověření vydá, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky.

Podle § 43a odst. 6 ex. ř. platí, že jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, exekuční soud udělí soudnímu exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl (srov. § 39 odst. 2 a 3 ex. ř.) nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je soudní exekutor vázán.

DŮSLEDKY POVĚŘENÍ SOUDNÍHO EXEKUTORA VEDENÍM EXEKUCE PRO POVINNÉHO (DLUŽNÍKA)

Jestliže exekuční soud pověřil soudního exekutora vedením exekuce, může soudní exekutor podle § 35 odst. 3 ex. ř. zjišťovat a zajišťovat majetek povinného (dlužníka).

Ke zjišťování majetku může využít součinnosti třetích osob [jde zejména o osoby, které disponují informacemi o majetku povinného (dlužníka), např. banky] podle § 33 a násl. ex. ř. a oprávněného (věřitele) podle § 50 odst. 1 ex. ř. Dále, považuje-li to za účelné, může soudní exekutor podle § 50 odst. 2 ex. ř. předvolat povinného (dlužníka) a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul, a k prohlášení o majetku.

Zajištění majetku soudní exekutor provádí prostřednictvím exekučních příkazů (§ 47 odst. 6 ex. ř.).

POSTAVENÍ EXEKUČNÍHO SOUDU V EXEKUČNÍM ŘÍZENÍ

Exekuční soud je soud, který je podle § 45 ex. ř. příslušný k vedení exekučního řízení. Exekučními soudy jsou v České republice okresní soudy.

Exekuční soud činí v exekučním řízení procesní úkony, zejména vydává rozhodnutí, předvídaná exekučním řádem a dalšími právními předpisy.

Mezi nejvýznamnější úkony exekučního soudu v exekučním řízení patří:

  • pověření soudního exekutora provedením exekuce (§ 43a ex. ř.),
  • rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce, kterému nevyhověl soudní exekutor (§ 54 odst. 7 ex. ř.),
  • odklad exekuce v případě, že o něm lze rozhodnout i bez návrhu (§ 54 odst. 6 ex. ř.),
  • rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, kterému nevyhověl soudní exekutor (§ 55 odst. 1 a 3 ex. ř.),
  • rozhodnutí o zastavení exekuce i bez návrhu (§ 55 odst. 5 ex. ř.) nebo, pokud se zastavením nesouhlasí oprávněný (věřitel), na žádost soudního exekutora (§ 55 odst. 4 ex. ř.),
  • rozhodování o námitkách účastníka řízení proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, kterým soudní exekutor v plném rozsahu nevyhověl (§ 88 odst. 3 ex. ř.).

O odvolání proti rozhodnutí soudního exekutora rozhoduje krajský soud (§ 55c odst. 2 ex. ř.), nikoliv exekuční soud.

POSTAVENÍ EXEKUČNÍHO SOUDU VŮČI SOUDNÍMU EXEKUTOROVI

Podle § 7 odst. 6 ex. ř. vykonává státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst. 1 písm. c) ex. ř. v jednotlivé věci předseda exekučního soudu.

Nejde však o dozor (dohlédací činnost) nad činností soudního exekutora v exekučním řízení [srovnatelný např. s dohledací činností insolvenčního soudu v insolvenčním řízení ve smyslu § 10 písm. b) a § 11 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Exekuční soud tedy v exekučním řízení soudnímu exekutorovi neudílí pokyny (vyjma případu podle § 43a odst. 6 ex. ř.), soudního exekutora neúkoluje a ani jinak jej neřídí, jak to činí v insolvenčním řízení insolvenční soud vůči insolvenčnímu správci.

Státní dohled ve smyslu § 7 odst. 6 ex. ř. může vyústit v postih (písemná výtka podle § 7a ex. ř. nebo kárné opatření uložené v kárném řízení podle § 117 a násl. ex. ř.) mimo rámec exekučního řízení (více k podání stížnosti zde, k problematice dohledu a státního dohledu více zde). Státní dohled ovšem nemůže vyústit v pokyn exekučního soudu vůči soudnímu exekutorovi v rámci exekučního řízení, na základě kterého by soudní exekutor v exekučním řízení musel postupovat.

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.