PŘÍKAZ K ÚHRADĚ NÁKLADŮ EXEKUCE

SHRNUTÍ

Příkaz k úhradě nákladů exekuce je rozhodnutí soudního exekutora, kterým zejména

  • jsou vyčísleny náklady exekučního řízení a
  • je určeno, kdo má náklady exekučního řízení nahradit.

V případě příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného soudním exekutorem poté, kdy dlužník splnil veškeré povinnosti dle výzvy ke splnění vymáhané povinnosti, se náklady exekučního řízení skládají zásadně ze

  • snížené odměny soudního exekutora (ta je snížena o 50% až 70%) a snížené paušální částky náhrady hotových výdajů soudního exekutora (ta je snížena o 50%) a z
  • nákladů věřitele.

Pokud dlužník nesouhlasí s výší nákladů exekuce nebo věřitele uvedenou v příkazu k úhradě nákladů exekuce, má právo podat do 8 dnů od doručení příkazu námitky. Námitky mohou podat též ostatní účastníci exekučního řízení.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

PŘÍKAZ K ÚHRADĚ NÁKLADŮ EXEKUCE

Výzva ke splnění vymáhané povinnosti

Příkaz k úhradě nákladů exekuce je rozhodnutí soudního exekutora, kterým soudní exekutor určuje náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele), toto rozhodnutí soudní exekutor doručí oprávněnému (věřiteli) a povinnému (dlužníkovi) (§ 88 odst. 1 ex. ř.).

Příkazem k úhradě nákladů exekuce se kromě nákladů exekuce (§ 87 odst. 1 ex. ř.) určují také náklady oprávněného (věřitele) (§ 87 odst. 2 ex. ř.).

Je-li povinnému (dlužníkovi) doručena výzva ke splnění vymáhané povinnosti (§ 46 odst. 6 ex. ř.), je touto výzvou vyčíslena také záloha na snížené náklady exekuce (§ 87 odst. 1 ex. ř.) a na náklady oprávněného (§ 87 odst. 2 ex. ř.). Výše zálohy se shoduje s výší snížených nákladů exekuce a výši nákladů oprávněného.

Pokud povinný (dlužník) postupuje podle výzvy a splní vymáhanou povinnost a uhradí také zálohu na náklady, je soudním exekutorem vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce. V takovém případě už ovšem nemusí povinný (dlužník) žádné částky na náklady platit, protože náhradu nákladů již zaplatil tím, že zaplatil zálohu na náklady dle výzvy.

Příkaz k úhradě nákladů exekuce slouží v tomto případě ke konečnému vyčíslení nákladů, přičemž pokud povinný (dlužník) nebo jiný účastník exekučního řízení s výší náhrady nákladů nesouhlasí, může proti příkazu podat námitky (§ 88 odst. 3 ex. ř.).

Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce se považuje exekuce za provedenou (srov. § 46 odst. 6 věta třetí ex. ř.), aniž by ovšem byla exekuce některým ze způsobů provedení exekuce (§ 58 a násl. ex. ř.) skutečně prováděna. Exekuce je tedy právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce skončena.

 

Obsahové náležitosti příkazu k úhradě nákladů exekuce

Obsahové náležitosti příkazu k úhradě nákladů exekuce (§ 88 odst. 2 ex. ř.):

  • označení exekučního soudu (soud příslušný podle § 45 odst. 1 ex. ř.),
  • označení soudního exekutora, který vede exekuční řízení,
  • označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
  • označení oprávněného (věřitele) a povinného (dlužníka) včetně rodného čísla povinného (dlužníka), lze-li ho zjistit,
  • označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
  • stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a odůvodnění,
  • výši zaplacené zálohy a její vyúčtování,
  • datum a podpis soudního exekutora a poučení o námitkách (námitky jsou opravným prostředkem).

 

Opravný prostředek

Opravným prostředkem proti příkazu k úhradě nákladů exekuce jsou námitky.

Podle § 88 odst. 3 ex. ř. může účastník řízení podat u soudního exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud soudní exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu exekučnímu soudu (§ 45 ex. ř.). Případné vyjádření (jiného účastníka exekučního řízení než toho, který námitky podal) k námitkám adresované exekučnímu soudu soudní exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.

Rozhodnutí exekučního soudu o námitkách se doručí oprávněnému (věřiteli), povinnému (dlužníkovi) a soudnímu exekutorovi. Proti rozhodnutí exekučního soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek (§ 88 odst. 4 ex. ř.), srov. níže.

SNÍŽENÉ NÁKLADY EXEKUCE, NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO (VĚŘITELE)

Náklady exekuce jsou vymezeny v § 87 odst. 1 ex. ř., a to takto:

  • odměna soudního exekutora,
  • náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů,
  • náhrada za ztrátu času při exekuci,
  • náhrada za doručení písemností,
  • odměna a náhrada nákladů správce obchodního závodu, a
  • je-li soudní exekutor nebo správce obchodního závodu plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.

Podrobná úprava nákladů exekuce je stanovena vyhláškou č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradách hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekutorský tarif“).

Zjednodušeně lze náklady exekuce vymezit tak, že jde o náklady soudního exekutora, vyjmenované v exekučním řádu, potřebné k účelnému vymáhání povinnosti, která je předmětem exekuce.

Náklady exekuce jsou v případě výzvy ke splnění vymáhané povinnosti ve smyslu § 46 odst. 6 ex. ř. snížené, protože jsou snížené některé položky tvořící náklady exekuce, a to:

  • odměna soudního exekutora je podle § 11 odst. 1 písm. a) exekutorského tarifu snížena o
    • 50%, jestliže je exekucí vymáháno peněžité plnění,
    • 70%, jestliže je exekucí vymáháno nepeněžití plnění,
  • náhrada hotových výdajů je podle § 13 odst. 3 exekutorského tarifu snížena o 50%, ledaže soudní exekutor (v případě výzvy ke splnění vymáhané povinnosti jde o vzácné výjimky) prokáže hotové výdaje vyšší – v takovém případě jsou nahrazovány výdaje vyšší.

Dále jsou náklady exekuce nižší z toho důvodu, že v případě splnění všech povinností dle výzvy povinným (dlužníkem) nemusí soudní exekutor přikročit k dalším krokům vedoucím k vymožení povinnosti, která je předmětem exekuce. Náklady exekuce jsou proto nižší také z toho důvodu, že část nákladů exekuce (např. náhrada za ztrátu času) vůbec nevznikne.

Náklady oprávněného (věřitele) jsou vymezeny v § 87 odst. 2 ex. ř. jako náklady účelně vynaložené k vymáhání nároku. Jde v zásadě o náklady vyjmenované v § 137 odst. 1 o. s. ř. a upravené některými prováděcími předpisy (např. v případě odměny advokáta jde o vyhlášku č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů).

Právní úprava nákladů exekučního řízení, včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněného (věřitele) je popsána zde.

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.