PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ

SHRNUTÍ

EXEKUCE PRODEJEM MOVITÝCH VĚCÍ

Exekuci prodejem movitých věcí provádí soudní exekutor tak, že dlužníkovi jsou zabaveny movité věci. Tyto věci jsou zpeněženy, nejčastěji v dražbě. Některé věci jsou z exekuce vyloučeny (např. běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi, obvyklé vybavení domácnosti).

Po zpeněžení movitých věcí je výtěžek zpeněžení vyplacen prostřednictvím soudního exekutora věřiteli, případně dalším věřitelům. Pokud je uspokojovaných pohledávek více, občanský soudní řád stanoví, v jakém pořadí mají být uspokojovány.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

EXEKUCE PRODEJEM MOVITÝCH VĚCÍ

Úvod

Exekuce prodejem movitých věcí se provádí tak, že jsou zpeněženy (občanský soudní řád používá termín „prodej“ i pro jiné způsoby zcizení movitých věcí než je prodej ve smyslu hmotného práva) movité věci povinného (dlužníka) a z výtěžku zpeněžení je uspokojován oprávněný (věřitel), případně další osoby.

 

Předmět exekuce

Předmětem exekuce jsou v tomto případě movité věci, které jsou ve vlastnictví povinného (dlužníka) a ve společném jmění manželů povinného (dlužníka) a jeho manžela/ky (§ 322 odst. 1 a § 323 odst. 1 o. s. ř.). Předmětem exekuce prodejem movitých věcí jsou i hotové peníze, cenné papíry a listiny představující právo na splacení dlužné částky (§ 333 a násl. o. s. ř.). Některé movité věcí jsou ovšem z exekuce vyloučeny.

Exekuce prodejem movité věci, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví (§ 323 odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného (dlužníka) nebo ve společném jmění povinného (dlužníka) a jeho manžela/ky, se nemůže týkat exekuce těch, které povinný (dlužník) nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům (§ 322 odst. 1 o. s. ř.).

Z exekuce jsou vyloučeny zejména tyto věci ve vlastnictví povinného (dlužníka) nebo ve společném jmění povinného (dlužníka) a jeho manžela/ky:

  • běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,
  • obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,
  • studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
  • snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,
  • zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
  • hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu,
  • zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník (§ 322 odst. 2 o. s. ř.).

Dále platí, že:

  • je-li povinný (dlužník) podnikatelem, nemůže se exekuce týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného (věřitele), která je tímto zástavním právem zajištěna (§ 322 odst. 3 o. s. ř.),
  • z exekuce jsou vyloučeny technické prostředky, na nichž se podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (§ 322 odst. 4 o. s. ř.),
  • z exekuce jsou vyloučeny věci, které povinný nabyl jako dědic dědictvím, jež má podle nařízení zůstavitele přejít na svěřenského nástupce jako následného dědice (dále jen „substituční jmění“), ledaže
    • má povinný (dlužník) právo s věcí volně nakládat nebo
    • jde o exekuci, kterou jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění (§ 322 odst. 5 o. s. ř.).

Omezení podle § 322 odst. 1 a 4 o. s. ř. se uplatní i na věci, jejichž je povinný (dlužník) pouze spoluvlastníkem (§ 322 odst. 6 o. s. ř.).

Omezení podle § 322 odst. 1 až 6 o. s. ř. se však na návrh oprávněného (věřitele) neuplatní, pokud jde o věci, které povinný (dlužník) nabyl z majetkového prospěchu získaného úmyslným trestným činem, kterým způsobil škodu, je-li oprávněným (věřitelem) poškozený z tohoto trestného činu (§ 322 odst. 7 o. s. ř.).

Předmětem exekuce nesmí být ani finanční kolaterál podle zákona upravujícího finanční zajištění nebo podle zahraniční právní úpravy (§ 328a odst. 3 o. s. ř.).

Dále platí, že exekucí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů exekuci nepodléhají (§ 321 o. s. ř.). Jde např. o peněžní prostředky či jiná aktiva umístěná k tíži zvláštního vázaného účtu, která podle § 37a odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do majetkové podstaty a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci (§ 37a odst. 6 téhož zákona).

Dále platí, že existují movité věci, které jsou podle hmotného práva movitými věcmi, nebo se na ně předpisy o movitých věcech použijí, nicméně exekuci prodejem movitých věcí nepodléhají. Podle § 323 odst. 1 o. s. ř. totiž platí, že exekucí prodejem movitých věcí mohou být postiženy movité věci s výjimkou věcí postihovaných podle části šesté hlav druhé až čtvrté občanského soudního řádu.

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ

Součástí společného jmění manželů jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

  • se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  • je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny [§ 710 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)].

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění manželů, může se oprávněný (věřitel) při exekuci uspokojit i z toho, co je ve společném jmění manželů (§ 731 občanského zákoníku).

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl povinného (dlužníka), kdyby bylo společné jmění manželů zrušeno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství. (§ 732 občanského zákoníku)

Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění manželů, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo (§ 733 občanského zákoníku).

Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění manželů, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije § 742 občanského zákoníku (§ 734 občanského zákoníku).

Je-li exekucí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis (občanský zákoník, případně jiný předpis), nebo nelze-li ho exekucí postihnout, může se manžel povinného (dlužníka) domáhat v této části zastavení exekuce. O tom musí být soudním exekutorem poučen. (§ 262b odst. 1 o. s. ř.)

EXEKUČNÍ PŘÍKAZ

Exekuci prodejem movitých věcí lze provést poté, kdy byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce tímto způsobem.

V exekučním příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí soudní exekutor povinnému (dlužníkovi)

  • zakáže, aby nakládal s věcmi pojatými do soupisu a
  • uloží mu, aby soudnímu exekutorovi do 15 dnů od doručení exekučního příkazu
    • oznámil, zda věc nabyl jako substituční jmění, a
    • pokud jde o takovou věc, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou exekucí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a
    • doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře (§ 324 o. s. ř.).

Soudní exekutor doručí exekuční příkaz oprávněnému (věřiteli) a povinnému (dlužníkovi).

Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu v exekučním řízení se rozumí stav, kdy

  • uplynula lhůta 30 dnů uvedená ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6 ex. ř.,
  • nastala právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě podle § 46 odst. 6 ex. ř., a
  • nastala právní moc exekučního příkazu (§ 52 odst. 3 ex. ř.).

POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ EXEKUCE

Exekuce prodejem movitých věcí se provádí tak, že

  • jsou sepsány věci, které budou v exekuci prodány,
  • je zjištěna jejich cena,
  • dojde k prodeji (zpeněžení) věcí,
  • dojde k uspokojení oprávněného (věřitele), případně více věřitelů, z výtěžku zpeněžení.

Exekuci podle exekučního příkazu nelze provést před

  • uplynutím lhůty 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
  • právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
  • zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí,
  • právní mocí exekučního příkazu (§ 47 odst. 2 ex. ř.).

SOUPIS MOVITÝCH VĚCÍ

Úvod

Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí se doručí povinnému (dlužníkovi) až při provádění exekuce. Není-li při provádění exekuce povinný (dlužník) přítomen, doručí se mu exekuční příkaz spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány. Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, se doručí také oprávněnému (věřiteli) a manželu/ce povinného (dlužníka). (§ 325 o. s. ř.)

Soupisem movitých věcí se vymezuje, které movité věci budou v exekuci prodány, tedy které konkrétní věci jsou předmětem konkrétní exekuce.

Občanský soudní řád rozlišuje dva soupisy, a to

  • soupis na místě samém (§ 325 a násl. o. s. ř.), který je prováděn
    • v bytě (sídle) povinného (dlužníka) nebo na jiném místě, kde má povinný (dlužník) své věci umístěny (§ 326 odst. 1 o. s. ř.),
    • na jiném místě v případě věcí povinného (dlužníka), která má u sebe někdo jiný (§ 326 odst. 2 o. s. ř.),
  • jiný soupis (§ 327a o. s. ř.), který je prováděn na základě údajů o věcech povinného (dlužníka) známých z rejstříku, případně seznamu, zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem (§ 327a odst. 1 o. s. ř.).

Věci jsou pojaty do soupisu v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného (věřitele) spolu s náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele) (§ 326 odst. 1 o. s. ř.).

Sepsány budou především věci, které povinný (dlužník) může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej mimo dražbu. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovité věci. (§ 326 odst. 1 věta druhá o. s. ř.)

Pokud je exekuce vedena stran určitých movitých věcí povinného (dlužníka), sepíší se jen věci uvedené v exekučním příkazu (§ 326 odst. 4 o. s. ř.).

Není-li při provádění exekuce povinný (dlužník) přítomen, doručí se mu exekuční příkaz spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány (§ 325 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). V případě jiného soupisu podle § 327a o. s. ř. platí, že povinný (dlužník) soupisu být přítomen nemůže, vyrozumění o soupisu mu však doručováno je.

Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se také oprávněnému (věřiteli) a manželu povinného (dlužníka) (§ 325 odst. 2 o. s. ř.).

 

Soupis na místě samém

Jestliže soupis na místě samém je prováděn v bytě (sídle) povinného (dlužníka) nebo na jiném místě, kde má povinný (dlužník) své věci umístěny, platí pro soupis tato pravidla:

  • Vyžaduje-li to účel exekuce, je ten, kdo provádí exekuci, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného (dlužníka) a prohlídku bytu (sídla) a jiných místností povinného (dlužníka), jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný (dlužník) svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného (dlužníka) přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít (§ 325a o. s. ř.).
  • Povinný (dlužník) umožní tomu, kdo provádí exekuci, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny (§ 325b odst. 1 o. s. ř.).
  • Každý, v jehož objektu má povinný (dlužník) svůj byt (sídlo) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten, kdo provádí exekuci, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného (dlužníka). Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí exekuci, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného (dlužníka) přístup (§ 325b odst. 2 o. s. ř.).
  • O průběhu prohlídky bytu a jiných místností ten, kdo provádí exekuci, pořídí zvukově obrazový záznam. O tom musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky. (§ 325b odst. 3 o. s. ř.)

Jestliže soupis na místě samém je prováděn u někoho, kdo není povinným (dlužníkem) ale má věc povinného (dlužníka) u sebe, platí pro soupis tato pravidla:

  • Soudní exekutor sepíše i věci povinného (dlužníka), které má u sebe někdo jiný, avšak jen tehdy, jestliže mu takové věci budou současně odevzdány (§ 326 odst. 2 o. s. ř.).
  • Povinni vydat věc soudnímu exekutorovi k sepsání na základě jeho výzvy jsou
    • zástavní věřitel, který má u sebe zástavu,
    • osoba, jíž byla věc k zastavení předána, aby ji opatrovala,
    • osoba oprávněná ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva anebo
    • osoba, která své užívací právo k věci od těchto osob odvozuje.

Soudní exekutor po odevzdání věci a jejím sepsání doručí do vlastních rukou zástavnímu věřiteli, osobě oprávněné ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva upozornění podle § 328b odst. 4 písm. g) o. s. ř., že mohou při dražbě uplatnit svá práva k věci. (§ 326 odst. 3 o. s. ř.).

Bez ohledu na to, kde je soupis na místě samém prováděn, platí tato pravidla:

  • Oprávněný (věřitel) má právo být přítomen soupisu věcí (§ 326 odst. 7 věta první o. s. ř.).
  • Je-li to potřebné, přibere ten, kdo provádí soupis, k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce (§ 326 odst. 9 o. s. ř.).
  • Věci, které se rychle kazí, soudní exekutor odebere povinnému (dlužníkovi) a prodá mimo dražbu ihned po té, co byly sepsány. Ustanovení § 329a odst. 1 o. s. ř. (upravující vydání potvrzení o přechodu vlastnického práva na vydražitele) se použije přiměřeně. (§ 326b odst. 1 o. s. ř.)
  • Cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, se sepíší a vždy se odevzdají soudnímu exekutorovi (§ 326 odst. 5 o. s. ř.).
  • Sepsané movité věci, které nebyly zajištěny, se ponechají na místě, kde byly sepsány, a označí se tak, aby bylo patrné, kterým soudním exekutorem byly sepsány a v jaké exekuční věci (§ 327 odst. 3 o. s. ř.).

 

Jiný soupis

Je-li údaj o věci povinného (dlužníka) znám z rejstříku, případně seznamu, zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem, pojme se taková věc do soupisu zápisem do protokolu. O provedení soupisu soudní exekutor bezodkladně vyrozumí osobu či orgán, který vede rejstřík, seznam či jinou evidenci. Je-li to možné, provede osoba nebo orgán do rejstříku (seznamu, evidence) záznam o soupisu. Údaje o provedeném soupisu uchovává osoba nebo orgán po celou dobu trvání exekuce. Poté, kdy nastaly skutečnosti stanovené v § 52 odst. 3 ex. ř. (se kterými jsou v exekučním řízení spojeny stejné účinky jaké jsou spojeny s právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v řízení o výkon rozhodnutí) se povinný (dlužník) vyzve, aby takto sepsané věci odevzdal bezodkladně soudnímu exekutorovi. (§ 327a o. s. ř.)

Zaknihované cenné papíry zapsané v příslušné evidenci se sepíší, jakmile se soudní exekutor dozví, že jsou pro povinného (dlužníka) evidovány v této evidenci. Jedná-li se o sběrné dluhopisy, soudní exekutor sepíše podíl povinného (dlužníka) na sběrném dluhopisu. Po sepsání soudní exekutor přikáže osobě oprávněné k vedení příslušné evidence zapsat pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovaným cenným papírem do evidence (§ 324 o. s. ř.). (§ 326 odst. 6 ex. ř.)

NESEPSÁNÍ VĚCI, JEJÍ VYŠKRTNUTÍ ZE SOUPISU, VYLOUČENÍ VĚCI Z EXEKUCE

Úvod

V průběhu exekuce může být sporné mezi soudním exekutorem na straně jedné a povinným (dlužníkem) nebo jinou osobou na straně druhé, zda určitá věc má nebo měla být sepsána do soupisu, na základě kterého je prováděn prodej movitých věcí. Soudní exekutor tedy bude mít za to, že určitá věc být sepsána a následně prodána má, povinný (dlužník) nebo jiná osoba bude mít za to, že nikoliv.

K vyškrtnutí ze soupisu může dojít na návrh třetí osoby [nikoliv na návrh oprávněného (věřitele) nebo povinného (dlužníka)]. Dále může dojít také k vyloučení věci z exekuce na základě tzv. vylučovací žaloby, tedy žaloby na vyloučení věci z exekuce.

Podle právní úpravy je tedy možné, aby určitá věc nebyla vůbec sepsána nebo aby byla ze soupisu vyškrtnuta, případně aby byla z exekuce vyloučena.

 

Nesepsání věci

Do soupisu se neuvedou věci, o nichž oprávněný (věřitel) výslovně prohlásí, že nemají být sepsány (§ 326 odst. 7 věta druhá o. s. ř.).

 

Návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu

Soudní exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný (věřitel). Soudní exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému (dlužníkovi) nepatří či patřit nemůže. (§ 68 odst. 3 ex. ř.)

Shledá-li soudní exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 odst. 1 ex. ř. (§ 68 odst. 5 ex. ř.).

K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, soudní exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 odst. 1 ex. ř. (§ 68 odst. 6 ex. ř.).

Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci, může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u soudního exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh soudní exekutor odmítne. (§ 68 odst. 1 ex. ř.)

O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne soudní exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne soudní exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem. (§ 68 odst. 2 ex. ř.)

Odvolání proti rozhodnutí soudního exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu není přípustné [§ 55c odst. 3 písm. a) ex. ř.].

 

Vylučovací žaloba

Právo k majetku, které nepřipouští exekuci, lze uplatnit vůči oprávněnému (věřiteli) návrhem na vyloučení majetku z exekuce v řízení podle třetí části občanského soudního řádu (§ 267 o. s. ř.).

Žalobu na vyloučení věci podle § 267 o. s. ř. může navrhovatel (tedy ten, kdo podal návrh na vyloučení věci podle § 68 odst. 1 ex. ř.) podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí soudního exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel soudním exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat. (§ 68 odst. 4 ex. ř.)

VRÁCENÍ VĚCI

Úvod

Movitá věc je za určitých okolností povinnému (dlužníkovi), případně jiné osobě (viz výše), vrácena. V některých případech z toho důvodu, že neměla být sepsána, v jiných případech, protože se ji nepodařilo zpeněžit.

 

Vrácení věci vyškrtnuté ze soupisu

Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 ex. ř. vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z exekuce, soudní exekutor věc bez zbytečného odkladu předá navrhovateli (tedy tomu, kdo podal návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu) na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel soudnímu exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle soudního exekutora. (§ 68 odst. 7 ex. ř.)

 

Vrácení sepsané věci

Nepodaří-li se prodat věci, které se rychle kazí, a nepřevezme-li je oprávněný (věřitel) za cenu, kterou určil soudní exekutor, vrátí je povinnému (dlužníkovi) (§ 326b odst. 2 o. s. ř.).

Věci, které nepřejdou do vlastnictví vydražitele ani při opětovné dražbě, může oprávněný (věřitel) převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za jednu třetinu rozhodné ceny podle § 328a odst. 1 o. s. ř. Mezi několika oprávněnými (věřiteli), ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí podle § 332 odst. 1 o. s. ř. Převzetí věci má tytéž účinky jako prodej v dražbě. Odmítne-li oprávněný (věřitel) tyto věci převzít, vyloučí je soudní exekutor ze soupisu. Usnesení o tom doručí oprávněnému (věřiteli) i povinnému (dlužníkovi). (§ 330 odst. 4 o. s. ř.)

Věci, které byly pravomocně vyloučeny ze soupisu, se vrátí povinnému (dlužníkovi). Odmítne-li povinný (dlužník) tyto věci převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soudní exekutor přiměřeně podle § 301 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů; lhůty činí 1 rok a počínají běžet ode dne právní moci usnesení o vyloučení věci z exekuce. Stane-li se však věc v průběhu času zjevně bezcennou, postupuje soudní exekutor podle § 341 odst. 4 o. s. ř., tedy věc zdokumentuje a nařídí její zničení (je předána k využití nebo odstranění nebo je předána osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle zvláštního právního předpisu), o čemž je povinný (dlužník) vyrozuměn nejméně pět dnů před zničením věci. (§ 330 odst. 5 o. s. ř.)

ZAJIŠTĚNÍ VĚCI

Zajištěním věci se rozumí fyzické odebrání movité věci povinnému (dlužníkovi) tak, ji neměl možnost s věcí nijak nakládat (nakládat ve smyslu fyzického disponování).

Soudní exekutor může i bez návrhu oprávněného (věřitele) zajistit movité věci, které sepsal, je-li to účelné a je-li zde obava z jejich poškození nebo ztráty. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného schovatele. Zajistit nelze nosič dat, na němž povinný (dlužník) pořídil záznam průběhu soupisu movitých věcí. (§ 66 odst. 1 ex. ř.)

ZJIŠTĚNÍ CENY MOVITÝCH VĚCÍ

Před tím, než soudní exekutor přikročí k prodeji sepsaných movitých věcí, je třeba zjistit jejich cenu. Zjišťování ceny se provádí

  • odhadem
  • jinak, a to na základě
    • úředně stanovené ceny,
    • uveřejněného kursu investičního nástroje přijatého k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo
    • uveřejněné hodnoty cenného papíru a zaknihovaného cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování (§ 328 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

Ke zjišťování ceny soudní exekutor přikročí poté, kdy nastaly skutečnosti stanovené v § 52 odst. 3 ex. ř., které mají v exekučním řízení stejné právní účinky jako právní moc usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v řízení o výkon rozhodnutí (§ 328 odst. 1 o. s. ř.).

Odhad provede soudní exekutor; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem soudního exekutora při sepsání věci. Odhad soudní exekutor neprovede, pokud k prodeji dochází způsobem podle § 334a o. s. ř. (tedy zpeněžením cenných papírů prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice). Odhad sepsaných věcí není rozhodnutím soudního exekutora. (§ 328 odst. 2 o. s. ř.)

Jestliže se neprovádí zjištění ceny odhadem, zjistí soudní exekutor cenu ke dni, který předchází vydání dražební vyhlášky (§ 328b odst. 3 o. s. ř.) nebo pověření k prodeji jiným způsobem (§ 328 odst. 3 o. s. ř.).

PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ

Úvod

Prodejem movitých věcí je v exekuci míněno zpeněžení movitých věcí, které jsou exekucí postiženy (nejde přitom jen o prodej ve smyslu hmotněprávním). Prodej movitých věcí je v rámci provádění exekuce dalším krokem. Tento krok navazuje na zjištění ceny movitých věcí.

Prodej movitých věcí se v exekuci provádí:

  • v dražbě (§ 328b a násl. o. s. ř.) nebo
  • prodejem mimo dražbu (§ 326b odst. 1, § 328a odst. 2, § 330 odst. 4 a § 334a odst. 1 o. s. ř.).

Povinnost podle § 328a odst. 1 o. s. ř. je splněna vyvěšením veřejné vyhlášky na úřední desce soudního exekutora a exekučního soudu; vedle tohoto zveřejnění může soudní exekutor nabídku uveřejnit prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně přístupné počítačové sítě. Povinnost nabídky se vztahuje na instituce, jejichž zřizovatelem je stát nebo obec. (§ 66 odst. 6 ex. ř.)

 

Dražba

Dražba je základním způsobem prodeje movitých věcí v exekuci. Dosažený výtěžek může být přitom použit k uspokojení nároků oprávněného (věřitele), dále těch, kteří do řízení přistoupili jako další oprávnění (věřitele) a další věřitelé k uspokojení svých pohledávek. Uspokojují se přitom nejen pohledávky vymahatelné (vykonatelné), pro které je nebo může být vedena exekuce, ale též další pohledávky, pokud jde o pohledávky zajištěné movitými věcmi, které jsou předmětem dražby, a jsou uplatněny a ze strany věřitelů prokázány.

Soudní exekutor oznámí dražební rok (tedy dražební jednání) dražební vyhláškou, kterou doručí povinnému (dlužníkovi), manželu povinného (dlužníka), oprávněnému (věřiteli) a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný (dlužník) bydliště. Kromě toho se dražební vyhláška uveřejní způsobem v místě obvyklým. (§ 328b odst. 3 o. s. ř.)

V dražební vyhlášce soudní exekutor uvede

  • datum, čas a místo dražby,
  • označení dražených věcí,
  • zda se věc vydraží samostatně nebo v rámci souboru věcí,
  • rozhodnou cenu věci anebo souboru věcí,
  • výši nejnižšího podání (§ 329 o. s. ř.),
  • zda se vyžaduje zaplacení jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 328b odst. 5 o. s. ř.),
  • upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou
    • oprávněný (věřitel),
    • ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění (věřitelé), a
    • další věřitelé

domáhat uspokojení jiných

  • vymahatelných pohledávek nebo
  • pohledávek zajištěných zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, než pro které je vedena exekuce, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražby, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží; ustanovení § 335 odst. 2 a § 336f o. s. ř. se použijí přiměřeně.

Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu. V dražební vyhlášce soudní exekutor v takovém případě stanoví

  • způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
  • způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,
  • adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat,
  • datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání,
  • způsob a lhůtu, ve které je vydražitel povinen zaplatit nejvyšší podání; lhůta pro zaplacení nebo doplacení nejvyššího podání nesmí být delší než 10 dnů od udělení příklepu,
  • informaci o tom, kdy a kde po doplacení nejvyššího podání lze vydražené věci převzít,
  • termín přihlášení pohledávek,
  • termín uplatnění předkupního práva nebo výhrady zpětné koupě a způsob sdělení rozhodnutí, zda jsou předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě prokázány,
  • způsob zveřejnění informace o příklepu. (§ 330a odst. 1 a 2 o. s. ř.)

Dražbu může provést i vykonavatel soudního exekutora (§ 329 odst. 1 věta první o. s. ř.), sepisuje o ní protokol. Dražit nesmějí povinný (dlužník) a manžel/ka povinného (dlužníka) (§ 329 odst. 1 věta druhá o. s. ř.), ani soudní exekutoři a zaměstnanci exekutorských úřadů (§ 66 odst. 3 ex. ř.).

Průběh dražby lze shrnout takto:

  • Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě (§ 329 odst. 1 věta třetí o. s. ř.).
  • Nejnižší podání činí jednu třetinu rozhodné ceny (§ 329 odst. 2 věta první o. s. ř.).
  • Soudní exekutor udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soudní exekutor příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který
    • byl určen losem (§ 329 odst. 3 o. s. ř.),
    • v případě dražby provedené elektronicky s využitím internetu, podání učinil jako první (§ 330a odst. 3 o. s. ř.).
  • Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejde na vydražitele vlastnické právo k vydražené věci anebo souboru vydražených věcí, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další práva váznoucí na věci. (§ 329 odst. 7 o. s. ř.).
  • Nepřevezme-li vydražitel vydražené věci do 1 měsíce po doplacení nejvyššího podání, koná se opětovná dražba a vydražitel odpovídá za škodu podle § 330 odst. 2 a 3 o. s. ř. (§ 329 odst. 8 o. s. ř.).
    Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení všech oprávněných (věřitelů) a včas přihlášených věřitelů (§ 330 odst. 1 o. s. ř.).
  • Nenajde-li se vydražitel pro dražené věci, nařídí soudní exekutor opětovnou dražbu (§ 330 odst. 2 o. s. ř.).
  • Vlastnické právo na vydražitele přechází k okamžiku příklepu, o čemž je vydražiteli vystaveno potvrzení (§ 329a odst. 1 o. s. ř.), resp. je vyznačen na rubu nebo přívěsku listinného cenného papíru na řad nebo na jméno (§ 329a odst. 2 o. s. ř.).

Vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání řádně a včas, je povinen nahradit náklady, které soudnímu exekutorovi a účastníkům vznikly v souvislosti s další dražbou anebo dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při další dražbě dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto dluhy se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto dluhy, zbývající část se vrátí vydražiteli. O těchto dluzích, případném započtení anebo vrácení zbytku jistoty rozhodne soudní exekutor usnesením. (§ 330 odst. 3 o. s. ř.)

 

Prodej mimo dražbu

Prodej mimo dražbu je výjimečným postupem uplatňovaným jen ve vybraných případech.

Platí tedy, že soudní exekutor zajistí, aby

  • zvlášť významná výtvarná díla a památky,
  • rukopisy zvlášť významných literárních děl,
  • osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách,
  • předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory,

byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je péče o takové památky, a to nejméně za rozhodnou cenu. Jestliže tyto instituce ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy neodpoví na nabídku a nesloží u soudního exekutora rozhodnou cenu (tedy cenu zjištěnou odhadem nebo jinak podle § 328 o. s. ř.), soudní exekutor i tyto předměty prodá způsobem uvedeným v občanském soudním řádu (§ 328a odst. 1 a 2 o. s. ř.).

Dalšími výjimkami jsou:

  • převzetí movitých věcí oprávněným (věřitelem) za třetinu rozhodné ceny ve smyslu § 328a odst. 1 o. s. ř. při bezvýsledné dražbě (§ 330 odst. 4 o. s. ř.),
  • odevzdání plnění tím, kdo má plnit na základě cenných papírů nebo cenných papírů či listin představujících právo na zaplacení dlužné částky, podle § 334 odst. 1 o. s. ř., nebo získání této částky postupem podle § 334 odst. 2 o. s. ř.,
  • zpeněžení sepsaných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů pomocí obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice podle § 334a odst. 1 o. s. ř.

 

ROZVRH A VÝPLATA VÝTĚŽKU PRODEJE

Úvod

Při rozvrhu a výplatě výtěžku prodeje je třeba rozlišovat, kolik pohledávek v rámci exekučního řízení má být z výtěžku prodeje uspokojováno (nepočítaje náhradu nákladů řízení a daň z přidané hodnoty).

 

Jedna uspokojovaná pohledávka

Byla-li exekuce prodejem movitých věcí vedena jen pro jednu pohledávku a nepřihlásil-li se včas další oprávněný (věřitel) anebo věřitel podle § 328b odst. 4 písm. g) o. s. ř., soudní exekutor po srážce nákladů prodeje, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný (dlužník) plátcem daně z přidané hodnoty a sloužila-li vydražená věc jeho podnikatelské činnosti, vyplatí oprávněnému (věřiteli) dosažený výtěžek (§ 331 odst. 1 o. s. ř.).

 

Více uspokojovaných pohledávek

Vede-li soudní exekutor exekuci prodejem movitých věcí k vymožení několika pohledávek anebo přihlásil-li se včas další oprávněný (věřitel) nebo věřitel, vyplatí soudní exekutor po srážce nákladů prodeje, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný (dlužník) plátcem daně z přidané hodnoty a sloužila-li vydražená věc jeho podnikatelské činnosti, každému z oprávněných (věřitelů) nebo věřitelů výtěžek podle pořadí (§ 331 odst. 2 o. s. ř.).

V případě, že z výtěžku prodeje má být uspokojováno více pohledávek [pohledávky více oprávněných (věřitelů), zajištěné pohledávky přihlášených věřitelů], je tedy třeba určit pořadí, v jakém mají být pohledávky uspokojovány. Je přitom třeba rozlišovat, které věci byly prodány, protože předmětem prodeje může být více věcí, přičemž některé pohledávky mohou být uspokojeny z výtěžku jen některých věcí.

Zjistí-li soudní exekutor z evidence osob nebo majetku, že zpeněžená movitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byla exekuce vedena, informuje soudní exekutor o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudnímu exekutorovi, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému (dlužníkovi). (§ 331 odst. 3 o. s. ř.)

Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byla exekuce vedena, a nepostupuje-li soudní exekutor podle § 331 odst. 3 o. s. ř., vyplatí se zbytek výtěžku povinnému (dlužníkovi) (§ 331 odst. 4 o. s. ř.).

Byla-li prodána movitá věc, která byla převedena k zajištění dluhu povinného (dlužníka) ve prospěch jeho věřitele, zastavena, nebo zadržena, soudní exekutor vyplatí výtěžek zpeněžení věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Při výplatě výtěžku zástavnímu věřiteli, věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zajišťovacím převodem práva, a oprávněnému (věřiteli), v jehož prospěch byla věc sepsána, dalšímu oprávněnému (věřiteli) a dalšímu věřiteli se postupuje podle pořadí. (§ 331a odst. 1 o. s. ř.)

U movitých věcí, které byly samostatně zastaveny (vespolným zástavním právem) pro více pohledávek, se postupuje přiměřeně podle § 337d o. s. ř. (§ 331a odst. 2 o. s. ř.).

Pořadí, v jakém soudní exekutor provádí výplatu jednotlivých pohledávek, se řídí dnem, kdy došel soudnímu exekutorovi exekuční návrh pro jednotlivé pohledávky anebo přihláška dalšího oprávněného (věřitele) či dalšího věřitele [§ 328b odst. 4 písm. g) o. s. ř.]. Vymáhá-li oprávněný (věřitel), další oprávněný (věřitel) nebo další věřitel pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li movitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, řídí se pořadí dnem právní moci rozhodnutí o zajištění movité věci podle trestního řádu. (§ 332 odst. 1 o. s. ř.)

Pro pořadí zástavního práva a zajišťovacího převodu práva je rozhodující den jejich vzniku (§ 332 odst. 2 o. s. ř.).

Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek prodeje nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Bez ohledu na pořadí se uspokojí přednostně pohledávky, u nichž to stanoví zvláštní předpis. Je-li dalším věřitelem osoba oprávněná z pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestným činem, uspokojí se její pohledávka bez ohledu na pořadí před pohledávkami dalších věřitelů. (§ 332 odst. 3 o. s. ř.)

 

Spory o pravost, výši nebo pořadí pohledávek

Mezi věřiteli může dojít ke sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávky, tedy ke sporu

  • zda pohledávka stále existuje jako právní nárok (tedy zda vznikla, zda zcela zanikla, zda není zcela promlčená),
  • do jaké výše má být pohledávka uspokojována,
  • v jakém pořadí má být uspokojována.

Takové spory nejsou řešeny v rámci exekučního řízení, ale v rámci sporného řízení vedeného podle části třetí občanského soudního řádu, případně v řízení před jiným orgánem.

Návrhem podle třetí části občanského soudního řádu je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při exekuci tam, kde soudní exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postižením obchodního závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán. (§ 267a odst. 1 o. s. ř.)

O pořadí pohledávky rozhoduje vždy soud.

Rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. je účinné proti všem oprávněným (věřitelům), proti jiným věřitelům povinného (dlužníka), kteří se účastní exekučního řízení, a proti povinnému (dlužníkovi) (§ 267a odst. 2 o. s. ř.).

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZASTAVENÍ EXEKUCE

Právní úprava stanoví, vedle obecných důvodů pro zastavení exekuce (zejména dle § 268 o. s. ř.) také zvláštní (další) důvod zastavení exekuce, a to v případě exekuce prodejem movitých věcí).

Doloží-li povinný (dlužník), že věc (která má být postižena v exekuci) nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti, které mají být podle § 324 věty první o. s. ř. doloženy, nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soudní exekutor exekuci (ohledně této věci) zastaví.

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.