PRODEJ NEMOVITÝCH VĚCÍ

SHRNUTÍ

EXEKUCE PRODEJEM NEMOVITÝCH VĚCÍ

Exekuci prodejem nemovitých věcí provádí soudní exekutor tak, že dlužníkovi je zabavena jedna nebo více nemovitých věc (např. pozemků). Tyto věci jsou zpeněženy v dražbě.

Po zpeněžení nemovitých věcí je výtěžek zpeněžení vyplacen věřiteli, případně dalším věřitelům. Pokud je uspokojovaných pohledávek více, občanský soudní řád stanoví, v jakém pořadí mají být uspokojovány.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

EXEKUCE PRODEJEM NEMOVITÝCH VĚCÍ

Úvod

Exekuce prodejem nemovitých věcí se provádí tak, že jsou zpeněženy v dražbě  nemovité věci povinného (dlužníka) a z výtěžku zpeněžení je uspokojován oprávněný (věřitel), případně další osoby.

 

Předmět exekuce

Předmětem exekuce jsou nemovité věci, které jsou ve vlastnictví povinného (dlužníka) a ve společném jmění povinného (dlužníka) a jeho manžela/ky (§ 335 odst. 1 a § 335b odst. 1 o. s. ř.).

Exekuce se vztahuje na nemovitou věc se všemi jejími součástmi a příslušenstvím; to platí i o movitých věcech, které jsou příslušenstvím nemovité věci. Exekuce prodejem nemovité věci, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví. (§ 335a odst. 2 o. s. ř.)

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ

Součástí společného jmění manželů jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

  • se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  • je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny [§ 710 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)].

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění manželů, může se oprávněný (věřitel) při exekuci uspokojit i z toho, co je ve společném jmění manželů (§ 731 občanského zákoníku).

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl povinného (dlužníka), kdyby bylo společné jmění manželů zrušeno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství. (§ 732 občanského zákoníku)

Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění manželů, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo (§ 733 občanského zákoníku).

Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění manželů, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije § 742 občanského zákoníku (§ 734 občanského zákoníku).

Je-li exekucí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis (občanský zákoník, případně jiný předpis), nebo nelze-li ho exekucí postihnout, může se manžel povinného (dlužníka) domáhat v této části zastavení exekuce. O tom musí být soudním exekutorem poučen. (§ 262b odst. 1 o. s. ř.)

EXEKUČNÍ PŘÍKAZ

Exekuci prodejem nemovitých věcí lze provést poté, kdy byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce tímto způsobem.

V exekučním příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí soudní exekutor povinnému (dlužníkovi), případně manželovi/ce povinného (dlužníka)

  • zakáže, aby po doručení exekučního příkazu nemovitou věc převedl na někoho jiného nebo ji zatížil,
  • uloží, aby soudnímu exekutorovi do 15 dnů od doručení exekučního příkazu oznámil, zda a kdo má k nemovité věci předkupní právo, výhradu zpětné koupě, právo odpovídající věcnému břemeni, výměnek nebo nájemní či pachtovní právo, jde-li o práva nezapsaná v katastru nemovitostí, s poučením, že při neoznámení povinný (dlužník), případně i jeho manžel/ka odpovídá za škodu tím způsobenou,
  • uloží, aby soudnímu exekutorovi do 15 dnů od doručení exekučního příkazu oznámil, zda nemovitou věc nabyl jako dědic dědictvím, které podle nařízení zůstavitele má přejít na svěřenského nástupce jako následného dědice (dále jen „substituční jmění“), a pokud jde o takovou nemovitou věc,
    • zda má právo s ní volně nakládat a
    • zda jsou exekucí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a
    • doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře,
  • zakáže, aby po doručení exekučního příkazu odmítl nemovitou věc, pokud ji koupil na zkoušku nebo aby se vzdal práva domáhat se náhrady škody vzniklé na pozemku (§ 335b odst. 1 o. s. ř.).

Předkupní právo, výhradu zpětné koupě, právo odpovídající věcnému břemeni, výměnek nebo nájemní či pachtovní právo, která jsou zapsána do katastru nemovitostí, soudní exekutor zjistí z katastru nemovitostí, a je-li to možné, tak prostřednictvím dálkového přístupu (§ 335b odst. 2 o. s. ř.). Týká-li se exekuce nemovité věci nezapsané v katastru nemovitostí, soudní exekutor v exekučním příkazu uvede její obvyklé pojmenování nebo určení, případně další údaje týkající se nemovité věci (§ 335b odst. 4 o. s. ř.).

Exekuční příkaz doručí soudní exekutor

  • oprávněnému (věřiteli),
  • těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění (věřitelé),
  • povinnému (dlužníkovi),
  • manželu/ce povinného (dlužníka) a
  • příslušnému katastrálnímu úřadu.

Poté, kdy v exekučním řízení nastanou skutečnosti, se kterými jsou v exekučním řízení spojeny účinky jako s právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v řízení o výkon rozhodnutí (§ 52 odst. 3 ex. ř.), doručí soudní exekutor exekuční příkaz

  • osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovité věci
    • předkupní právo,
    • výhradu zpětné koupě,
    • věcné právo,
    • výměnek nebo
    • nájemní či pachtovní právo,
  • finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitá věc a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo) (§ 335b odst. 5 o. s. ř.).

O tom, že v exekučním řízení nastaly skutečnosti, se kterými jsou v exekučním řízení spojeny účinky právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v řízení o výkon rozhodnutí (§ 52 odst. 3 ex. ř.), soudní exekutor vyrozumí příslušný katastrální úřad.

Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu se v exekučním řízení se rozumí stav, kdy

  • uplynula lhůta 30 dnů uvedená ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6 ex. ř.,
    nastala právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě podle § 46 odst. 6 ex. ř., a
  • nastala právní moc exekučního příkazu (§ 52 odst. 3 ex. ř.).

POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ EXEKUCE

Exekuce prodejem nemovitých věcí se provádí tak, že

  • je zjištěna cena nemovitých věcí a
  • dojde k prodeji (zpeněžení) věcí.

Exekuci podle exekučního příkazu nelze provést před

  • uplynutím lhůty 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
  • právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
  • zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí,
  • právní mocí exekučního příkazu (§ 47 odst. 2 ex. ř.).

K exekuci prodejem nemovité věci povinného (dlužníka) může soudní exekutor přistoupit, jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře doloženo, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného (dlužníka) (§ 66 odst. 2 ex. ř.).

VYLOUČENÍ VĚCI Z EXEKUCE

Právo k majetku, které nepřipouští exekuci, lze uplatnit vůči oprávněnému (věřiteli) návrhem na vyloučení majetku z exekuce v řízení podle třetí části občanského soudního řádu (§ 267 o. s. ř.).

V dražební vyhlášce soudní exekutor vyzve každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267 o. s. ř.), aby je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení exekuce přihlíženo [§ 336b odst. 3 písm. a) o. s. ř.].

Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z exekuce (§ 267 o. s. ř.), soudní exekutor dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě (§ 336i odst. 1 o. s. ř.).

ZJIŠTĚNÍ CENY NEMOVITÝCH VĚCÍ

Úvod

Před samotným zpeněžením nemovité věci je třeba zjistit její cenu. Cena je určena usnesením soudního exekutora o ceně. Toto usnesení soudní exekutor vydává na základě ocenění provedeného soudním znalcem.

 

Ohledání o ocenění nemovité věci

Poté, kdy v exekučním řízení nastanou skutečnosti, se kterými je spojen stejný účinek jako s právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v řízení o výkon rozhodnutí, soudní exekutor ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitou věc a její příslušenství cenou obvyklou (§ 336 odst. 1 o. s. ř.).

Je-li to potřebné, provede soudní exekutor ohledání nemovité věci a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soudní exekutor uvědomí oprávněného (věřitele), ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění (věřitelé), povinného (dlužníka) a znalce. Povinný (dlužník), popřípadě i další osoby, jsou povinni umožnit prohlídku nemovité věci a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění. (§ 336 odst. 2 o. s. ř.)

Neumožní-li povinný (dlužník) prohlídku nemovité věci a nelze-li bez ohledání cenu určit, je soudní exekutor oprávněn zjednat si do nemovité věci povinného (dlužníka) přístup (§ 336 odst. 3 o. s. ř.).

Jestliže nemovitá věc a její příslušenství byly dříve oceněny způsobem uvedeným v § 336 odst. 1 a 2 o. s. ř. a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může soudní exekutor od nového ocenění upustit (§ 336 odst. 4 o. s. ř.).

Při oceňování nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu (§ 66 odst. 5 ex. ř.).

 

Usnesení o ceně

Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 o. s. ř. určí soudní exekutor,

  • které nemovité věci a jejího příslušenství se exekuce týká a jaká je jejich výsledná cena,
  • jemu oznámená nebo jinak známá věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou (§ 336a odst. 1 o. s. ř.).

Soudní exekutor zároveň může rozhodnout o zániku nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže

  • je nájemné či pachtovné, případně poměrná část výnosu z věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li věcné břemeno či výměnek zcela nepřiměřený výhodě oprávněného (věřitel), a
  • toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě (§ 336a odst. 2 o. s. ř.).

Usnesení soudní exekutor doručí

  • oprávněnému (věřiteli),
  • těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění (věřitelé),
  • povinnému (dlužníkovi) a
  • osobám, o jejichž právech a povinnostech soudní exekutor rozhodl podle § 336a odst. 2 o. s. ř.

Jednání není třeba nařizovat. (§ 336a odst. 3 o. s. ř.)

Soudní exekutor změní usnesení o ceně, nebyla-li vydána dražební vyhláška, pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovité věci a jejího příslušenství (§ 336a odst. 4 o. s. ř.).

DRAŽBA NEMOVITÝCH VĚCÍ

Úvod

Dražbou nemovitých věcí je v exekuci míněno zpeněžení nemovitých věcí, které jsou exekucí postiženy. Dražba nemovitých věcí je v rámci provádění exekuce dalším krokem. Tento krok navazuje na zjištění ceny předmětu exekuce.

Exekuce se provede dražbou, kterou soudní exekutor nařídí po právní moci usnesení o ceně podle § 336a o. s. ř. (§ 336b odst. 1 o. s. ř.).

 

Dražební vyhláška

Soudní exekutor oznámí dražební jednání dražební vyhláškou (§ 336b odst. 2 o. s. ř.).

V dražební vyhlášce soudní exekutor uvede (§ 336b odst. 2 o. s. ř.)

  • datum, čas a místo dražebního jednání (§ 336d o. s. ř.),
  • označení nemovité věci a jejího příslušenství [§ 336a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.],
  • pořadové číslo dražebního jednání,
  • výslednou cenu [§ 336a odst. 1 písm. c) o. s. ř.],
  • výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1 o. s. ř.),
  • výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2 o. s. ř.), nebo sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje,
  • věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem nemovité věci v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. d) o. s. ř.],
  • předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitou věc a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2 o. s. ř.).

Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu. V dražební vyhlášce soudní exekutor v takovém případě stanoví (§ 336o odst. 2 o. s. ř.):

  • způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
  • způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,
  • adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat,
  • datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání,
  • termín, do kterého vydražitel musí sdělit, zda bude nejvyšší podání platit úvěrem se zřízením zástavního práva k vydražené nemovité věci,
  • termín přihlášení pohledávek,
  • termín prokázání podání vylučovací žaloby,
  • termín uplatnění předkupního práva nebo výhrady zpětné koupě a způsob sdělení rozhodnutí, zda jsou předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě prokázány.

Dále v dražební vyhlášce soudní exekutor vyzve (bez ohledu na to, zda jde o elektronickou dražbu) (§ 336b odst. 3 o. s. ř.):

  • každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267 o. s. ř.), aby je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení exekuce přihlíženo,
  • každého, kdo má k nemovité věci nájemní či pachtovní právo, výměnek nebo věcné břemeno nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu, výměnkáře, je-li součástí výměnku právo bydlení, nebo oprávněného z věcného břemene bydlení, aby takové právo soudnímu exekutorovi oznámil a doložil ho listinami, jinak takové právo zanikne příklepem nebo v případě zemědělského pachtu koncem pachtovního roku.

Dále v dražební vyhlášce soudní exekutor upozorní (bez ohledu na to, zda jde o elektronickou dražbu) (§ 336b odst. 4 o. s. ř.):

  • oprávněného (věřitele), ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění (věřitelé), a další věřitele povinného (dlužníka), že se mohou domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které je vedena exekuce, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3 o. s. ř., a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f o. s. ř.),
  • oprávněného (věřitele), ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění (věřitele), a další věřitele a povinného (dlužníka), že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1 o. s. ř., nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží,
  • dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovité věci,
  • osoby, které mají k nemovité věci předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě zanikají, nejde-li o předkupní právo stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupní právo vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě nebo zákonné předkupní právo, která udělením příklepu nezanikají,
  • na to, že pozemek, na který se vztahuje exekuce, je zatížen právem stavby, lze-li tuto skutečnost zjistit z veřejného seznamu,
  • osobu odpovědnou za správu domu a pozemku, jde-li o prodej jednotky v domě, že se může domáhat uspokojení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí a jestliže ji přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3 o. s. ř., s poučením, že přihlášky, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, soudní exekutor odmítne.

 

Dražba

Dražební jednání může řídit jen soudní exekutor a exekutorský kandidát [§ 16 vyhlášky č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o postupech při výkonu exekuční a další činnosti“)]. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudního exekutora provést vykonavatel soudního exekutora nebo jiný zaměstnanec soudního exekutora; řídí se přitom pokyny soudního exekutora. (§ 336h odst. 1 o. s. ř.)

Jako dražitelé nesmí vystupovat (§ 336h odst. 4 o. s. ř. a § 66 odst. 3 ex. ř.):

  • povinný (dlužník),
  • manžel/ka povinného (dlužníka),
  • vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 o. s. ř. (tedy vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě),
  • ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis,
  • soudní exekutoři a
  • zaměstnanci exekutorských úřadů.

Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu, pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty nevyžaduje (§ 336h odst. 2 o. s. ř.).

Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát draží osoby uvedené v § 21, § 21a a § 21b o. s. ř., které své oprávnění musí prokázat listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. (§ 336h odst. 3 o. s. ř.)

Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soudní exekutor zaznamená do protokolu o dražbě. (§ 336h odst. 5 o. s. ř.)

V případě elektronické dražby se uplatní odlišná pravidla.

Rozhodne-li soudní exekutor provést dražbu elektronicky, dražební jednání se nenařizuje. Bezprostředně před časem zahájení elektronické dražby na adrese internetové stránky, na které se dražba bude konat, soudní exekutor zveřejní rozhodnutí, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě, a oznámení, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci váznou. Dále uvede, zda bylo zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z exekuce. (§ 16a odst. 1 vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti)

Totožnost dražitelů a dalších účastníků dražby lze podle § 16a odst. 2 vyhlášky o postupech při výkonu exekuční a další činnosti ověřit přihláškou k účasti na dražbě podepsanou

  • před exekutorem nebo jeho zaměstnancem po prokázání totožnosti platným úředním průkazem,
    úředně ověřeným podpisem, nebo
  • uznávaným elektronickým podpisem.

Každý dražitel je v dražbě navenek označen identifikátorem, ze kterého nelze zjistit jeho totožnost (§ 16a odst. 3 vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti).

Dražba se koná, pokud dražitelé činí podání. Soudní exekutor nevyzývá dražitele, aby činili vyšší podání, a neupozorňuje dražitele, že bude udělovat příklep. (§ 16a odst. 4 vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti)

Je-li v posledních pěti minutách před časem ukončení dražby učiněno podání, posouvá se čas ukončení dražby o pět minut od okamžiku posledního podání. Je-li v této lhůtě učiněno vyšší podání, posouvá se čas ukončení dražby o pět minut. Uplyne-li od posledního učiněného podání pět minut, aniž by bylo učiněno vyšší podání, elektronická dražba se tím končí. (§ 16a odst. 5 vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti)

Bezprostředně po ukončení dražby exekutor udělí příklep dražiteli, který učinil nejvyšší podání (§ 16a odst. 6 vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti).

O provedené dražbě se podle § 16a odst. 7 vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti pořizuje záznam, ve kterém se uvedou

  • údaje podle § 2 odst. 2 písm. a) až c) vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti,
  • stručný obsah úkonů a rozhodnutí podle § 16a odst. 1 vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti,
  • seznam jednotlivých dražitelů s přiřazeným identifikátorem podle § 16a odst. 3 vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti,
  • přehled učiněných příhozů s uvedením částky, času a osoby, která příhoz učinila,
  • údaje o skutečnostech podle § 16a odst. 6 vyhlášky o postupech při exekuční a další činnosti.

 

Přihláška pohledávky do řízení

Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovité věci anebo který má proti povinnému (dlužníkovi) pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 o. s. ř. (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Totéž právo má osoba odpovědná za správu domu a pozemku ohledně pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu. (§ 336f odst. 1 o. s. ř.)

Přihláška musí obsahovat (§ 336f odst. 2 o. s. ř.):

  • výši pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá,
  • vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby,
  • údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří,
  • skutečnosti významné pro pořadí pohledávky.

K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o

  • vymahatelnou pohledávku,
  • pohledávku související se správou domu a pozemku, která byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu, nebo
  • pohledávku zajištěnou zástavním právem,

ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu (§ 336f odst. 3 o. s. ř.).

Opožděné nebo neúplné přihlášky soudní exekutor usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 336f odst. 4 o. s. ř.).

Věřitel je povinen bezodkladně oznámit soudnímu exekutorovi změny týkající se přihlášky, ke kterým došlo po jejím doručení soudnímu exekutorovi. Při neoznámení věřitel odpovídá za škodu tím způsobenou. (§ 336f odst. 5 o. s. ř.)

Osoba odpovědná za správu domu a pozemku předloží soudnímu exekutorovi bez zbytečného odkladu stejnopis rozhodnutí, jímž bylo řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku přihlášené podle § 336f odst. 1 o. s. ř. pravomocně skončeno, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti (§ 336f odst. 6 o. s. ř.).

 

Průběh dražby

Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází nemovitá věc, nebo u soudního exekutora anebo na jiném vhodném místě. Dražební jednání soudní exekutor nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky. (§ 336d o. s. ř.)

Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z exekuce (§ 267 o. s. ř.), soudní exekutor dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě (§ 336i odst. 1 o. s. ř.).

Po zahájení dražebního jednání soudní exekutor nejprve

  • rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě (§ 336e odst. 3 o. s. ř.),
  • oznámí, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci váznou, a zváží, zda dražební jednání neodročí k rozhodnutí podle § 336a o. s. ř.

Po provedení úkonů podle § 336i odst. 3 o. s. ř. soudní exekutor vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.

Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soudní exekutor neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů. (§ 336i odst. 5 o. s. ř.)

 

Usnesení o příklepu

V usnesení o příklepu soudní exekutor

  • stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce, nebo
  • uloží vydražiteli, aby do 2 měsíců od nabytí právní moci předložil smlouvu podle § 336l odst. 4 o. s. ř. (tedy smlouvu o úvěru poskytnutém za účelem zaplacení nejvyššího podání vydražitelem) nebo aby v této lhůtě doplatil nejvyšší podání (§ 336j odst. 3 o. s. ř.).

Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soudní exekutor příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. (§ 336j odst. 1 o. s. ř.)

Před udělením příklepu se soudní exekutor dotáže vydražitele, zda nejvyšší podání bude doplácet pomocí úvěru (§ 336j odst. 2 o. s. ř.).

Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako první. (§ 336o odst. 3 o. s. ř.)

Soudní exekutor v usnesení o příklepu podle § 336j odst. 3 o. s. ř. uloží povinnému (dlužníkovi), umožňuje-li to povaha vydražené nemovité věci, aby vydraženou nemovitou věc vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později, a poučí účastníky o možnosti postupovat podle § 336ja odst. 1 o. s. ř. [možnost písemně navrhnout nabytí vydražené nemovité věci alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek)] s vyčíslením, jaký je minimální předražek a do kdy musí být učiněn.

Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota (§ 336j odst. 5 o. s. ř.).

Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání (§ 336j odst. 6 o. s. ř.).

 

Usnesení o předražku

Nejde-li o povinného (dlužníka), manžela/ku povinného (dlužníka), vydražitele podle § 336m odst. 2 o. s. ř. a ty, jimž v nabytí věci brání zvláštní právní předpis (§ 336h odst. 4 o. s. ř.), a dále o soudní exekutory nebo o zaměstnance exekutorských úřadů (§ 66 odst. 3 ex. ř.), může každý do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu soudnímu exekutorovi písemně navrhnout, že vydraženou nemovitou věc chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti podle § 42 o. s. ř. a podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrhy vede soudní exekutor odděleně a zařadí je do spisu teprve po uplynutí lhůty podle věty první. (§ 336ja odst. 1 o. s. ř.)

Navrhovatel předražku je povinen ve lhůtě podle § 336ja odst. 1 o. s. ř. předražek na účet soudního exekutora zaplatit. Ustanovení § 336e odst. 2 o. s. ř. platí obdobně. Není-li řádně a včas předražek zaplacen, soudní exekutor k návrhu předražku nepřihlíží. (§ 336ja odst. 2 o. s. ř.)

Je-li učiněno více předražků, nemovitou věc nabude ten, kdo učiní nejvyšší předražek, v případě shodných podání vydražitel, pak ten, kdo podal návrh jako první, poté se rozhoduje při jednání losem (§ 336ja odst. 4 o. s. ř.).

Po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1 o. s. ř. vyzve soudní exekutor vydražitele, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. Poté soudní exekutor vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o příklepu zruší a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu nemovitou věc nabude. (§ 336ja odst. 3 o. s. ř.)

V usnesení o předražku soudní exekutor uloží povinnému (dlužníkovi), aby vydraženou nemovitou věc vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení, umožňuje-li to povaha vydražené nemovité věci. Zvýšil-li vydražitel svoje podání na částku nejvyššího předražku, stanoví se mu stejná lhůta pro doplacení nejvyššího podání, jaká byla určena v usnesení o příklepu. Usnesení soudní exekutor doručí oprávněnému (věřiteli), tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel), povinnému (dlužníkovi), vydražiteli a všem, kdo učinili předražek. (§ 336ja odst. 5 o. s. ř.)

Neúspěšným navrhovatelům předražku se zaplacená částka vrátí po právní moci usnesení o předražku (§ 336ja odst. 6 o. s. ř.).

 

Odvolání proti usnesení o příklepu a usnesení o předražku

Usnesení o příklepu soudní exekutor doručí oprávněnému (věřiteli), tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel), povinnému (dlužníkovi) a vydražiteli. Usnesení o příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudního exekutora společně s výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. V usnesení vyvěšeném na úřední desce soudního exekutora se neuvádějí údaje, podle nichž je možno identifikovat vydražitele. (§ 336k odst. 1 o. s. ř.)

Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání

  • osoby uvedené v § 336k odst. 1 větě první o. s. ř.,
  • do 15 dnů ode dne dražebního jednání též
    • osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a) o. s. ř., kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání,
    • dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech (§ 336k odst. 2 a 3 o. s. ř.).

Odvolací soud (§ 55c odst. 2 ex. ř.) usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení § 219a o. s. ř. (zrušení rozhodnutí odvolacím soudem namísto jeho změny nebo potvrzení) se nepoužije. (§ 336k odst. 4 o. s. ř.)

Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v § 336k odst. 1 a 2 o. s. ř. nebo osobám uvedeným v § 336ja odst. 5 o. s. ř. Bylo-li usnesení o příklepu nebo o předražku odvolacím soudem změněno, nařídí soudní exekutor nové dražební jednání.

Za odvolání proti usnesení o předražku se považuje i odvolání podané proti usnesení o příklepu (§ 336ja odst. 7 o. s. ř.).

 

Nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražitelem nebo předražitelem

Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím

  • nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a
  • zaplatil-li nejvyšší podání (§ 336l odst. 2 o. s. ř.).

Předražitel se stává vlastníkem nemovité věci s příslušenstvím

  • nabylo-li usnesení o předražku právní moci a
  • předražek byl zaplacen (§ 336l odst. 2 o. s. ř.).

Vydražitel i předražitel se stávají vlastníkem nemovité věci s příslušenstvím ke dni vydání usnesení o příklepu nebo předražku (§ 336l odst. 2 o. s. ř.).

Dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel vlastníkem vydražené nemovité věci, zanikají

  • právo odpovídající věcnému břemeni, výměnek, nájemní právo nebo pachtovní právo, nejde-li o věcné břemeno bydlení, výměnek, jehož součástí je právo bydlení nebo nájem bytu, neuvedená v dražební vyhlášce nebo neoznámená soudním exekutorem po zahájení dražebního jednání,
  • výhrada zpětné koupě a předkupní právo k vydražené nemovité věci, s výjimkou předkupního práva stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupního práva vlastníka stavby k pozemku nebo vlastníka pozemku ke stavbě a zákonného předkupního práva,
  • výhrada zpětného prodeje, zákaz zcizení nebo zatížení, výhrada lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku, vzdání se práva na náhradu škody na pozemku, budoucí zástavní právo a budoucí výměnek.

Zemědělský pacht neuvedený v dražební vyhlášce nebo neoznámený soudním exekutorem po zahájení dražebního jednání zaniká koncem pachtovního roku. Soudní exekutor potvrdí, která věcná nebo jiná práva zapsaná v katastru nemovitostí váznoucí na nemovité věci zanikla a která působí proti vydražiteli nebo předražiteli. (§ 336l odst. 5 o. s. ř.)

Na základě pravomocného usnesení o příklepu nebo pravomocného usnesení o předražku může vydražitel nebo předražitel podat exekuční návrh vyklizením nebo odebráním nemovité věci (§ 336l odst. 7 o. s. ř.).

Vydražitel nebo předražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovité věci, je povinen vrátit ji povinnému (dlužníkovi), vydat mu plody a užitky a nahradit újmu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitou věcí a jejím příslušenstvím (§ 336l odst. 6 o. s. ř.).

Zaplacení nejvyššího podání vydražitelem může být financováno z úvěru zajištěného zástavním právem, v takovém případě soudní exekutor zřídí zástavní právo (§ 336l odst. 4 o. s. ř.). Toto zástavní právo zruší, uplyne-li lhůta pro doplacení nejvyššího podání marně. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné a doručuje se jen vydražiteli. (§ 336l odst. 4 o. s. ř.)

 

Další dražební jednání

Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soudní exekutor dražební jednání skončí. Další dražební jednání soudní exekutor nařídí na návrh oprávněného (věřitele) nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel), který lze podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do 1 roku, soudní exekutor exekuci zastaví. (§ 336m odst. 1 o. s. ř.)

Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soudní exekutor usnesením určil a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soudní exekutor nařídí další dražební jednání. To nařídí soudní exekutor i tehdy, jestliže vydražitel nepředložil smlouvu o úvěru, nejvyšší podání nebylo doplaceno ve lhůtě uvedené v § 336l odst. 4 o. s. ř., nebo nezaplatil ve stanovené lhůtě předražek. (§ 336m odst. 2 o. s. ř.)

Při druhém dražebním jednání podle § 336m odst. 1 a 2 o. s. ř. se nejnižší podání stanoví ve výši 50 % výsledné ceny (§ 336a odst. 1 o. s. ř.); ve třetím dražebním jednání činí 40 % výsledné ceny, ve čtvrtém 30 % a v pátém dražebním jednání 25 % výsledné ceny. Nepodaří-li se nemovitou věc prodat ani poté, soudní exekutor exekuční řízení zastaví. (§ 336m odst. 3 o. s. ř.)

O nařízení a provedení dalších dražeb platí obdobně ustanovení § 336b odst. 2 a § 336b odst. 4 písm. c), § 336c s výjimkou odstavce 1 písm. b) a c), § 336d, § 336e odst. 2, § 336h, § 336i odst. 4 a 5, § 336j až 336l, § 336n a § 336o o. s. ř. (§ 336m odst. 4 o. s. ř.).

Vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 o. s. ř. je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto dluhy se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto dluhy, zbývající část se vrátí vydražiteli. (§336n odst. 1 o. s. ř.)

O dluzích podle § 336n odst. 1 o. s. ř. rozhodne soudní exekutor po jednání usnesením (§ 336n odst. 2 o. s. ř.).

Nepostačuje-li k úhradě dluhů podle § 336n odst. 1 o. s. ř. složená jistota, soudní exekutor na základě vykonatelného usnesení podle § 336n odst. 2 o. s. ř. bez návrhu zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele (§ 66 odst. 4 ex. ř.).

Částky připadající na náhradu nákladů si soudní exekutor vyplatí  nebo je vyplatí účastníkům, kterým byly přiznány. Ostatní náhrady připadají do rozdělované podstaty (§ 336n odst. 4 o. s. ř.).

ROZVRH A VÝPLATA VÝTĚŽKU PRODEJE

Úvod

Po prodeji nemovité věci dochází k rozvrhu rozdělované podstaty.

 

Rozdělovaná podstata

Majetek, ze kterého jsou v exekuci prodejem nemovitých věcí uspokojovány pohledávky, se podle občanského soudního řádu nazývá rozdělovaná podstata.

Rozdělovanou podstatu, po případném odečtení daně z přidané hodnoty [je-li povinný (dlužník) plátcem daně z přidané hodnoty a sloužila-li vydražená věc jeho podnikatelské činnosti], tvoří:

  • nejvyšší podání a úroky z něho,
  • popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 336n odst. 4 o. s. ř., a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 o. s. ř. (§ 337a o. s. ř.).

 

Rozvrh rozdělované podstaty

Rozdělovaná podstata je rozdělena v rozvrhu. V rozvrhu je rozhodováno o pohledávkách účastníků rozvrhu.

Účastníky rozvrhu jsou:

  • oprávněný (věřitel),
  • ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel), a
  • osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 3 o. s. ř.) (§ 336q odst. 3 a § 337 odst. 3 o. s. ř.).

Nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soudní exekutor na své úřední desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soudní exekutor rozhodne v rozvrhu, včetně sdělení věřitele o jejich zařazení do skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále uvede přihlášky, které byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V oznámení poučí přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. a o povinnosti podle § 336f odst. 5 o. s. ř. (§ 336p odst. 1 o. s. ř.)

Jestliže soudní exekutor do zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé přihlášce podle § 336f odst. 4 o. s. ř., uvede tuto skutečnost v oznámení samostatně. Nebude-li přihláška pohledávky poté odmítnuta, zašle soudní exekutor oprávněnému (věřiteli), povinnému (dlužníku) a všem přihlášeným věřitelům, o jejichž pohledávkách soudní exekutor rozhodne v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží. (§ 336p odst. 2 o. s. ř.)

Rozvrh je prováděn

  • na jednání o rozvrhu nebo
  • bez jednání.

Požádá-li o to alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo povinný, podle § 336b odst. 4 písm. b) o. s. ř. nebo § 336p odst. 2 o. s. ř., nařídí soudní exekutor po

  • právní moci usnesení o příklepu,
  • zaplacení nejvyššího podání nebo předražku vydražitelem nebo právní moci usnesení o předražku, a
    uplynutí lhůty podle § 336p o. s. ř.

jednání o rozvrhu rozdělované podstaty (§ 336q odst. 1 o. s. ř.).

Soudní exekutor provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty provede správce daně, který návrh podal, po právní moci rozhodnutí vydaného soudním exekutorem. (§ 336q odst. 2 o. s. ř.)

K jednání soudní exekutor předvolá účastníky rozvrhu (§ 336q odst. 3 o. s. ř.).

Pokud pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky není při vydání rozvrhového usnesení vykonatelná, rozhodne o této pohledávce a o částce na ni připadající soudní exekutor tak, že bude projednána dodatečně, jestliže na ni připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; jestliže však v již pravomocně skončeném řízení o zaplacení této pohledávky nebylo přiznáno právo na její zaplacení, rozhodne o ní soudní exekutor v rozvrhovém usnesení tak, že nárok v přihlášeném rozsahu zanikl. Rozhodne-li soudní exekutor podle věty první, nerozhoduje zároveň o pohledávce související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky podle § 337e odst. 1 o. s. ř. ani nevyzývá ostatní věřitele podle § 337e odst. 2 o. s. ř. (§ 336q odst. 5 o. s. ř.).

Není-li nařízeno jednání o rozvrhu podle § 336q odst. 1 o. s. ř., soudní exekutor rozvrhne rozdělovanou podstatu podle § 337c o. s. ř.

Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. nebo po vykonatelnosti rozhodnutí v řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky soudní exekutor pokračuje rozdělením zbytku rozdělované podstaty (§ 337f odst. 1 o. s. ř.).

Bylo-li k rozvržení podstaty nařízeno jednání, nařídí soudní exekutor jednání i k rozdělení zbytku rozdělované podstaty. K tomuto jednání soudní exekutor nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 337 odst. 2 a 3, § 337a, § 337c a § 337d o. s. ř. (§ 337f odst. 2 o. s. ř.)

Byla-li pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky popřena, při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se postupuje obdobně podle § 337e o. s. ř. (§ 337f odst. 3 o. s. ř.).

 

Skupiny a pořadí pohledávek

Občanský soudní řád rozděluje pohledávky uspokojované z rozdělované podstaty do skupin, přičemž je stanovena posloupnost, podle které se mají jednotlivé skupiny pohledávek uspokojovat. V rámci těchto skupin pak mají přednost ty pohledávky, které mají lepší pořadí.

Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:

  • náklady exekuce (§ 66 odst. 7 ex. ř.),
  • pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a to do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky,
  • pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
  • pohledávka oprávněného (věřitele), pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel), a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva,
  • pohledávky nedoplatků výživného,
  • pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení,
  • pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestným činem,
  • ostatní pohledávky (§ 337c odst. 1 o. s. ř.).

Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.

Pro pořadí je rozhodující

  • u pohledávky oprávněného (věřitele) den, kdy k soudnímu exekutorovi došel jeho exekuční návrh,
  • u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel), den, který se považuje za přistoupení k řízení,
  • u přihlášené pohledávky den, kdy k soudnímu exekutorovi došla přihláška,
  • u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,
  • u pohledávky oprávněného (věřitele), toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel), nebo přihlášené pohledávky, a to náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu (§ 337c odst. 5 o. s. ř.).

Úroky nebo úroky z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou. Pokud ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů slouží jen část pohledávky z hypotečního úvěru, uspokojují se nároky uvedené ve větě první poměrně. (§ 337c odst. 4 o. s. ř.)

Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější (§ 337c odst. 5 o. s. ř.). Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za splatné (§ 337c odst. 3 o. s. ř.).

Zjistí-li soudní exekutor z katastru nemovitostí, že zpeněžená nemovitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soudní exekutor o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudnímu exekutorovi, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému (dlužníkovi). (§ 337c odst. 6 o. s. ř.)

Nepostupuje-li soudní exekutor podle § 337c odst. 6 o. s. ř., vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, zbytek rozdělované podstaty povinnému (dlužníkovi) (§ 337c odst. 7 o. s. ř.).

 

Spory o pravost, výši, skupinu nebo pořadí pohledávek

Mezi věřiteli může dojít ke sporu o pravost, výši, skupinu nebo pořadí pohledávky, tedy ke sporu

  • zda pohledávka stále existuje jako právní nárok (tedy zda vznikla, zda zcela zanikla, zda není zcela promlčená),
  • do jaké výše má být pohledávka uspokojována,
  • v jaké skupině má být uspokojovaná,
  • v jakém pořadí má být uspokojována.

V rozvrhovém usnesení soudní exekutor rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty (§ 337e odst. 1 o. s. ř.).

Ostatní věřitele soudní exekutor vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1 o. s. ř., jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soudní exekutor tak, že bude projednána dodatečně (§ 337e odst. 2 o. s. ř.).

Návrhem podle třetí části občanského soudního řádu je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při exekuci tam, kde soudní exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postižením obchodního závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán. (§ 267a odst. 1 o. s. ř.)

O skupině a pořadí pohledávky rozhoduje vždy soud.

Rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. je účinné proti všem oprávněným (věřitelům), proti jiným věřitelům povinného (dlužníka), kteří se účastní exekučního řízení, a proti povinnému (dlužníkovi) (§ 267a odst. 2 o. s. ř.).

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZASTAVENÍ EXEKUCE

Právní úprava stanoví, vedle obecných důvodů pro zastavení exekuce (zejména dle § 268 o. s. ř.) také zvláštní (další) důvod zastavení exekuce, a to v případě exekuce prodejem movitých věcí).

Doloží-li povinný (dlužník), že nemovitou věc nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti podle odstavce § 335b odst. 1 písm. c) o. s. ř. nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soudní exekutor exekuci zastaví (§ 335b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Soudní exekutor zastaví exekuci prodejem nemovité věci, ve které má povinný (dlužník) místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného (věřitele), těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění (věřitelé), a přihlášených věřitelů povinného (dlužníka) k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 30 000 Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům. (§ 336i odst. 2 o. s. ř.)

Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soudní exekutor dražební jednání skončí. Další dražební jednání soudní exekutor nařídí na návrh oprávněného (věřitele) nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel), který lze podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do 1 roku, soudní exekutor exekuci zastaví. (§ 336m odst. 1 o. s. ř.)

Po vydání usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nelze zastavit exekuci. Účastníci rozvrhu však mohou pro důvody uvedené v § 268 o. s. ř. popřít pohledávku oprávněného (věřitele) nebo dalšího oprávněného (věřitele). (§ 337h odst. 3 o. s. ř.)

Byla-li exekuce zastavena, soudní exekutor o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný katastrální úřad (§ 335b odst. 6 o. s. ř.).

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.