Náhrada plných nákladů exekuce zahrnuje odměnu soudního exekutora, dále náhradu jeho hotových výdajů, případně další částky stanovené zákonem a soudním exekutorem účelně vynaložené v průběhu exekučního řízení.

Tato náhrada není snížena, jako je tomu v případě, že dlužník splní vymáhanou povinnost na základě výzvy soudního exekutora, která byla dlužníkovi doručena spolu s vyrozuměním o zahájení exekuce.

Oprávněný je zákonné označení pro věřitele. Věřitel má zpravidla právo na náhradu svých nákladů. Jde o všechny náklady, které věřitel účelně vynaložil k vymáhání svého nároku v exekučním řízení, včetně odměny advokáta, pokud je věřitel advokátem zastoupen.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

Jestliže je povinným (dlužníkem) vymáhaná povinnost alespoň částečně splněna, je možné, aby soudní exekutor vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým vyčíslí náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele).

Rozhodnutí o náhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněného (věřitele)

O náhradě nákladů musí být v exekučním řízení rozhodnuto. O náhradě nákladů rozhoduje soudní exekutor většinou příkazem k úhradě nákladů exekuce.

Kritéria pro rozhodování o náhradě nákladů

Jako obecné pravidlo podle § 87 odst. 4 ex. ř. platí, že soudnímu exekutorovi nahrazuje náklady exekuce zásadně povinný (dlužník). Povinný (dlužník) zásadně též hradí oprávněnému (věřiteli) náklady oprávněného (věřitele), srov. § 87 odst. 2 věta druhá ex. ř.

Z výše uvedené úpravy existují výjimky:

• dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil [§ 89 věta první ex. ř., je míněno zavinění v procesním smyslu – např. zpětvzetí exekučního návrhu oprávněným (věřitelem) z důvodů přičitatelných oprávněnému (věřiteli)],
• účelně vynaložené cestovní výdaje a ztráta času přesahující částku stanovenou prováděcím právním předpisem hradí soudnímu exekutorovi oprávněný (věřitel), o čemž musí být oprávněný (věřitel) poučen (§ 87 odst. 1 věta druhá a třetí ex. ř.).

Další výjimka je dána při nemajetnosti povinného (dlužníka). V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného (dlužníka) hradí část nákladů exekuce (paušálně určené nebo účelně vynaložené výdaje) soudnímu exekutorovi oprávněný (věřitel), pro tento případ si může oprávněný (věřitel) se soudním exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených nákladů (§ 89 věta druhá a třetí ex. ř.). Ustanovení § 89 věty druhé ex. ř. je nutno ústavně konformně interpretovat v návaznosti na ustanovení § 89 věty první ex. ř. tak, že v případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného (dlužníka) je povinnost oprávněného (věřitele) nahradit paušálně určené či účelně vynaložené výdaje soudnímu exekutorovi závislá na posouzení míry jeho zavinění na zastavení exekuce. (viz k tomu nález Ústavního soudu ze dne 13. dubna 2011, sp. zn. II. ÚS 1222/10), dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. srpna 2015, sp. zn. 26 Cdo 4287/2014.

Podle § 87 odst. 1 ex. ř. jsou náklady exekuce:

• odměna soudního exekutora (odměna za exekuční činnost ve smyslu § 1 odst. 2 ex. ř.),
• náhrada paušálně určených nebo účelně vynaložených hotových výdajů,
• náhrada za ztrátu času při exekuci,
• náhrada za doručení písemností,
• odměna a náhrada hotových výdajů správce obchodního závodu,
• odměna a náhrada hotových výdajů správce nemovité věci a
• příslušná daň z přidané hodnoty, je-li soudní exekutor nebo správce obchodního závodu jejím plátcem.

Právo soudního exekutora na odměnu, náhrady uvedené výše a daň je stanoveno v § 90 odst. 1 ex. ř.

Nákladem exekuce není smluvní odměna sjednaná smlouvou o vedení exekuce uzavřenou mezi soudním exekutorem a oprávněným (věřitelem). Tím není dotčeno právo soudního exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času. (§ 90 odst. 2 ex. ř.)

Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, náhrady hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu času stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou (§ 92 ex. ř.). Jde o vyhlášku č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, správce obchodního závodu, správce nemovité věci a plátce mzdy nebo jiného příjmu a o podmínkách pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou soudním exekutorem (exekutorský tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekutorský tarif“).

Odměna soudního exekutora a způsob jejího určení

Soudní exekutor vykonává exekuční činnost za odměnu (§ 1 odst. 1 exekutorského tarifu). V odměně soudního exekutora je zahrnuta i náhrada za běžné administrativní a jiné práce v souvislosti s exekuční činností (§ 1 odst. 3 exekutorského tarifu).

Odměna soudního exekutora se počítá různým způsobem v závislosti na tom, zda bylo v exekuci vymáháno peněžité plnění (§ 5, § 6 a § 11 exekutorského tarifu) nebo nepeněžité plnění (§ 7 až § 11 exekutorského tarifu).

V případě peněžitého plnění se odměna počítá ze základu, který má vyjádřit hodnotu plnění vymoženého soudním exekutorem (§ 5 exekutorského tarifu). Z tohoto základu je stanovena odměna procentuálně s tím, že je stanovena její minimální výše v korunách českých (§ 6 exekutorského tarifu).

V případě nepeněžitého plnění je odměna stanovena buď ze základu vyjadřujícího hodnotu plnění, případně je stanovena konkrétní částkou (§ 7 až § 10 exekutorského tarifu).

Bez ohledu na charakter vymáhaného plnění (peněžité nebo nepeněžité) je v některých případech jako výjimka stanovena odměna konkrétní částkou (§ 11 odst. 2 a 4 exekutorského tarifu). V případě splnění vymáhané povinnosti na základě výzvy soudního exekutora ve smyslu § 46 odst. 6 ex. ř. je odměna snížena (§ 11 odst. 1 exekutorského tarifu).

Soudní exekutor má nárok také na daň z přidané hodnoty, je-li jejím plátcem.

Soudní exekutor je v určitých případech oprávněn požadovat zálohu na náklady exekuce (§ 12 exekutorského tarifu).

Pokud soudní exekutor nebyl pověřen vedením exekuce nebo pokud pověření soudního exekutora zaniklo z důvodů, které soudní exekutor zavinil, odměna mu nenáleží (§ 11 odst. 5 exekutorského tarifu).

Odměna soudního exekutora za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky

V případě peněžitého plnění je základem pro určení odměny:

• výše soudním exekutorem vymoženého plnění nezahrnující náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele) (§ 5 odst. 1 exekutorského tarifu),
• pokud při exekuci prodejem movitých věcí (§ 66 ex. ř. a § 321 a násl. o. s. ř.) dochází k výplatě více pohledávek z výtěžku, je základem pro určení odměny ta část vymožené částky, která byla na tyto pohledávky vyplacena (§ 5 odst. 2 exekutorského tarifu),
• pokud při exekuci postižením nemovitých věcí nebo při exekuci postižením obchodního závodu byly uspokojeny zcela nebo zčásti nároky oprávněného (věřitele), toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný (věřitel) anebo věřitele povinného (dlužníka), který podal přihlášku, je základem pro určení odměny ta část rozdělované podstaty, kterou byly takto uspokojeny nároky těchto osob (§ 5 odst. 3 exekutorského tarifu),
• je-li vedena exekuce podle exekučního titulu, ve kterém se oprávněnému (věřiteli) přiznává nárok na opětující se dávky, je základem pro určení odměny výše soudním exekutorem vymoženého plnění nezahrnujícího náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele). Je-li základem pro určení odměny výše plnění nezahrnujícího náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele), které bylo vymoženo na opětující se dávky, jež se staly splatnými ode dne zahájení exekučního řízení, nesmí základ pro určení odměny přesáhnout pětinásobek hodnoty ročního plnění. (§ 5 odst. 4 exekutorského tarifu) Pokud byla exekuce na v budoucnu se opakující dávky podle § 290 odst. 2 o. s. ř. zastavena z důvodu, že lze očekávat, že povinný (dlužník) bude nadále plnit svou povinnost dobrovolně, je nutné pro ústavně konformní stanovení základu pro určení odměny soudního exekutora vycházet jen z výše jím vymoženého plnění, tedy nikoli z výše plnění vymáhaného, jak předpokládá § 5 odst. 4 exekutorského tarifu. Jinak řečeno, § 5 odst. 4 exekutorského tarifu je možno chápat pouze jako omezení maximální výše základu pro stanovení odměny soudního exekutora v případě, že jím prováděná exekuce trvá po dobu pěti let a déle, tak, aby výše nákladů exekuce neměla pro povinného (dlužníka) likvidační charakter. (srov. k tomu nález Ústavního soudu ze dne 27. května 2015, č. j. IV. ÚS 2373/14-1)

Základem pro odměnu je tedy určitá peněžitá částka. Částka nad 250 000 000 Kč se do základu nezapočítává (§ 6 odst. 2 exekutorského tarifu).

Sazba odměny činí (§ 6 odst. 1 exekutorského tarifu):

• do 3 000 000 Kč základu                                                                 15 %,
• z přebývající částky až do 40 000 000 Kč základu                          10 %,
• z přebývající částky až do 50 000 000 Kč základu                          5 %,
• z přebývající částky až do 250 000 000 Kč základu                        1 %.

Jednotlivé části odměny se sčítají, takže např. při základu 6 000 000 Kč činí odměna 750 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, tedy:

• 15 % z 3 000 000 Kč, tedy 450 000 Kč a
• 10 % z 3 000 000 Kč (6 000 000 Kč minus 3 000 000 Kč), tedy 300 000 Kč.

Odměna činí nejméně 2 000 Kč (§ 6 odst. 3 exekutorského tarifu).

Odměna soudního exekutora je snížena o 50 %, pokud povinný (dlužník) splní ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti ve smyslu § 46 odst. 6 ex. ř. vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele) [§ 11 odst. 1 písm. a) exekutorského tarifu].

Odměna soudního exekutora za exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky

Odměna soudního exekutora za exekuci

• vyklizením činí 10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitost, stavbu, byt či místnost (§ 7 exekutorského tarifu),
• odebráním věci činí za každou odebranou věc nebo soubor věcí 15 % jejich hodnoty, nejméně však 2 000 Kč (§ 8 exekutorského tarifu),
• rozdělením společné věci v případě kdy společná věc má být prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, se vypočte podle § 6 exekutorského tarifu, základem pro určení výše odměny je výtěžek prodeje věci (§ 9 odst. 1 exekutorského tarifu),
• rozdělením společné věci v případě, kdy společná věc má být rozdělena jinak než prodejem, činí odměna 6 000 Kč za každou rozdělovanou věc,
• provedením prací a výkonů činí odměna 6 000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který ukládá provedení prací a výkonů.

Odměna soudního exekutora je snížena o 70 %, pokud povinný (dlužník) splní ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti ve smyslu § 46 odst. 6 ex. ř. vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele) [§ 11 odst. 1 písm. b) exekutorského tarifu].

Odměna soudního exekutora v některých zvláštních případech

Exekutorský tarif dále stanoví ve dvou výjimečných případech odměnu soudního exekutora konkrétní částkou bez ohledu na charakter vymáhaného plnění:

• soudnímu exekutorovi náleží odměna ve výši 500 Kč, pokud soudní exekutor nebyl pověřen vedením exekuce a zamítl-li nebo odmítl exekuční návrh nebo zastavil-li exekuční řízení (§ 11 odst. 4 exekutorského tarifu),
• zanikne-li oprávnění soudního exekutora k vedení exekuce rozhodnutím exekučního soudu o vyloučení exekutora nebo o zastavení exekuce anebo změnou soudního exekutora podle § 51 písm. a), b) a d) ex. ř., činí odměna soudního exekutora, jehož oprávnění zaniklo, 2 000 Kč (§ 11 odst. 2 exekutorského tarifu).

Z druhé výjimky (z výjimky podle § 11 odst. 2 exekutorského tarifu) však existuje výjimka, která může být uplatněna pro případ exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. Pokud soudní exekutor před tím, než z důvodů podle § 11 odst. 2 exekutorského tarifu zaniklo jeho oprávnění k vedení exekuce na peněžité plnění, již vymohl část pohledávky, náleží mu odměna stanovená podle § 6 exekutorského tarifu z výše vymožené části pohledávky, nejméně však ve výši podle § 11 odst. 2 exekutorského tarifu, tedy 2 000 Kč.

Náhrada hotových výdajů a způsob jejího určení

Náhrada hotových výdajů zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, odborná vyjádření opisy, fotokopie a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů (§ 13 odst. 1 exekutorského tarifu).

Náhrada za běžné administrativní a jiné práce v souvislosti se exekuční činností není zahrnuta do náhrady hotových výdajů podle § 13 exekutorského tarifu ale do odměny podle § 5 a násl. exekutorského tarifu (§ 1 odst. 3 exekutorského tarifu).

Sjednal-li si oprávněný (věřitel) se soudním exekutorem předem výši účelně vynaložených výdajů pro případ nemajetnosti povinného (dlužníka) podle § 89 věta poslední ex. ř., má soudní exekutor na náhradu účelně vynaložených výdajů dle smlouvy s oprávněným (věřitelem).

• Pokud oprávněný (věřitel) se soudním exekutorem takovou smlouvu sjednanou nemá, skládá se náhrada hotových výdajů z:
• částky stanovené (v závislosti na okolnostech případu) podle některého z odstavců 1 až 4, případně 9 ustanovení § 13 exekutorského tarifu,
• náhrada účelně vynaložených výdajů na znalecké posudky (§ 13 odst. 5 a 7 exekutorského tarifu).

Částka náhrady hotových výdajů (bez výdajů na znalecké posudky)

Částka náhrady hotových výdajů (bez výdajů na znalecké posudky) je počítána:

• paušálně (§ 13 odst. 1 věta první a odst. 4 exekutorského tarifu) nebo
• v prokázané výši (§ 13 odst. 2 exekutorského tarifu).

Paušální částka činí 3 500 Kč (§ 13 odst. 1 věta první exekutorského tarifu). Tato částka je:

• snížena na 1 750 Kč, splní-li povinný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti (§ 46 odst. 6 ex. ř.) vymáhaný nárok a uhradí-li zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele) (§ 13 odst. 3 exekutorského tarifu),
• snížena na 200 Kč, nebyl-li soudní exekutor pověřen vedením exekuce a zamítl-li nebo odmítl exekuční návrh nebo zastavil-li exekuční řízení (§ 13 odst. 4 exekutorského tarifu)
• zvýšena o
  • 30 %, jsou-li exekučního řízení účastni 2 oprávnění (věřitelé) nebo 2 povinní (dlužníci) (§ 13 odst. 9 věta první exekutorského tarifu), tedy na 3 950 Kč, nebo
  • 50 %, je-li exekučního řízení účastno více oprávněných (věřitelů) než 2 nebo více povinných (dlužníků) než 2, a to bez ohledu na počet účastníků (§ 13 odst. 9 věta druhá exekutorského tarifu), tedy na 5 250 Kč.

Překročí-li výše hotových výdajů soudního exekutora účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuční činnosti částku 3 500 Kč, nebo částku sníženou podle § 13 odst. 3 nebo 4 exekutorského tarifu nebo zvýšenou podle § 13 odst. 9 exekutorského tarifu, náleží mu místo paušalizované náhrady náhrada hotových výdajů v plné výši. Tyto náklady je exekutor povinen prokázat. Srov. § 13 odst. 2 exekutorského tarifu.

Náhrada účelně vynaložených výdajů na znalecké posudky

Soudnímu exekutorovi náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů na znalecké posudky a překlady, které je exekutor povinen prokázat (§ 13 odst. 5 věta první exekutorského tarifu). Náhrada nákladů vynaložených na znalecké posudky se řídí zvláštními právními předpisy (§ 13 odst. 7 exekutorského tarifu).

Zvláštními právními předpisy ve smyslu § 13 odst. 7 exekutorského tarifu jsou

• zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a
• vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném.

Náhrada cestovních výdajů

Součástí paušální částky hotových výdajů ve výši 3 500 Kč dle § 13 odst. 1 nebo 3 exekutorského tarifu je i náhrada cestovních výdajů. Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem. Výše náhrady cestovních výdajů, která je součástí nákladů exekuce, činí nejvýše 1 500 Kč za jednu cestu do místa, jež není sídlem exekutora, který vede exekuci, a zpět. Za společnou cestu ve více exekučních řízeních vedených týmž soudním exekutorem náleží náhrada cestovních výdajů pouze jednou. Soudní exekutor má v každém z těchto řízení nárok na poměrnou část náhrady cestovních výdajů. (§ 13 odst. 6 exekutorského tarifu).

Zvláštním právním předpisem ve smyslu § 13 odst. 6 věta první exekutorského tarifu je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Náhrada za ztrátu času

Náhrada za ztrátu času náleží soudnímu exekutorovi při úkonech exekuční činnosti vykonávaných v místě, které není sídlem jeho úřadu, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Výše náhrady za ztrátu času, která je součástí nákladů exekuce, činí nejvýše 500 Kč za jednu cestu do místa, jež není sídlem soudního exekutora, který vede exekuci, a zpět. (§ 14 odst. 1 exekutorského tarifu)

Náhrada za ztrátu času strávený cestou do místa, které není sídlem jeho úřadu, náleží soudnímu exekutorovi pouze jednou, vykonal-li v tomto místě úkony ve více exekučních řízeních. Soudní exekutor má v každém z těchto řízení nárok na poměrnou část náhrady za ztrátu času podle počtu úkonů vykonaných v jednotlivých exekučních řízeních. (§ 14 odst. 2 exekutorského tarifu)

Náhrada činí 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu (§ 14 odst. 3 exekutorského tarifu).

Náhrada za doručení písemností

Podle § 15 odst. 1 exekutorského tarifu platí, že doručuje-li soudní exekutor písemnost v exekučním řízení sám, náleží mu náhrada za doručení písemností.

Náhrada za doručení písemností sestává z náhrady hotových výdajů účelně vynaložených na doručení písemnosti a z paušální částky ve výši 50 Kč za doručení jedné písemnosti. Doručuje-li se téže osobě více písemností zároveň, paušální částka se nezvyšuje. (§ 15 odst. 2 exekutorského tarifu).

Nebylo-li možno adresátu písemnost doručit, náleží exekutorovi náhrada hotových výdajů účelně vynaložených na doručení písemnosti (§ 15 odst. 3 exekutorského tarifu).

Odměna a náhrada hotových výdajů správce obchodního závodu

V exekuci může být činný také správce obchodního závodu, a to při exekuci postižením obchodního závodu ve smyslu § 59 odst. 1 písm. d) ex. ř. Při exekuci postižením obchodního závodu se postupuje podle § 70 ex. ř. a přiměřeně podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících výkon rozhodnutí postižením obchodního závodu (§ 52 odst. 1 ex. ř.), kterými jsou § 338f a násl. o. s. ř. Správce obchodního závodu zejména spravuje majetek náležející k postiženému obchodnímu závodu (v podrobnostech srov. § 338k o. s. ř.).

Podle § 338i odst. 4 o. s. ř. a § 4 exekutorského tarifu náleží správci obchodního závodu za činnost při exekuci prodejem obchodního závodu odměna a náhrada hotových výdajů.

Na stanovení výše a způsobu určení odměny správce obchodního závodu a na stanovení náhrady hotových výdajů v souvislosti s činností správce obchodního závodu se použije obdobně zvláštní právní předpis (§ 24 exekutorského tarifu).

Zvláštním právním předpisem ve smyslu § 24 exekutorského tarifu je vyhláška č. 485/2000 Sb., o výši odměny správce obchodního závodu, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů a o paušálně stanovené náhradě nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy“).

Odměna správce obchodního závodu  je počítána tak, že je určen základ pro určení odměny a podle tohoto základu je stanovena sazba odměny.

Základem odměny je zjištěná cena obchodního závodu (§ 2 odst. 1 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy). Cenu obchodního závodu zjišťuje soudní exekutor postupem podle § 338m a násl. o. s. ř.

Rozhodne-li soudní exekutor v exekuci postižením obchodního závodu, že bude nařízen prodej obchodního závodu v dražbě, základem pro určení odměny správce obchodního závodu je zjištěná cena obchodního závodu (§ 338n odst. 2 o. s. ř.). Odměna činí ze základu (§ 2 odst. 1 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy):

• do 1 000 000 Kč                                                                  10 %,
• z přebývající částky až do 10 000 000 Kč                            5 %,
• z přebývající částky až do 50 000 000 Kč                            2 %,
• z přebývající částky až do 100 000 000 Kč                          1 %,
• z přebývající částky nad 100 000 000 Kč                            0,5 %.

Rozhodne-li soudní exekutor, že exekuce postižením obchodního závodu bude pokračovat správou obchodního závodu, použije se na odměnu správce obchodního závodu § 4a vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy (§ 2 odst. 2 téže vyhlášky). Ustanovení § 4a vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy upravuje odměnu správce nemovité věci – odměna správce obchodního závodu se tedy v tomto případě určuje stejným způsobem (srov. níže).

Odměna správce obchodního závodu však činí (v obou výše uvedených případech) nejméně 45 000 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy).

Nebyla-li soudním exekutorem určena zjištěná cena obchodního závodu podle § 338n odst. 1 a 2 o. s. ř., činí odměna správce obchodního závodu 45 000 Kč (§ 2 odst. 2 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy).

Pokud v exekučním řízení prodejem obchodního závodu bylo činných několik správců obchodního závodu, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající rozsahu a délce doby jeho činnosti (§ 3 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy).

Správce obchodního závodu má nárok také na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem funkce (§ 4 odst. 1 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy).

Náhrada výdajů se skládá zejména z cestovních výdajů, výdajů na poštovné, na znalecké posudky, na překlady a na opisy a fotokopie (§ 4 odst. 1 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy).

Výše náhrady hotových výdajů správce obchodního závodu se určuje takto (§ 4 odst. 2 až 4 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy):

• účelně vynaložené náklady na poštovné, překlady, opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši,
• výše náhrady cestovních výdajů je stanovena zvláštním právním předpisem, kterým je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (stejně jako v případě náhrady cestovních výdajů soudního exekutora podle § 13 odst. 6 exekutorského tarifu),
• výše náhrady nákladů vynaložených na znalecké posudky je stanovena zvláštními právními předpisy, kterými jsou
  • zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a
  • vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném,

tedy podle stejných právních předpisů jako v případě náhrady za znalecké posudky podle § 13 odst. 7 exekutorského tarifu.

Odměna a náhrada hotových výdajů správce nemovité věci

V exekuci může být činný také správce nemovité věci, a to při exekuci správou nemovité věci ve smyslu § 59 odst. 1 písm. e) ex. ř. Při exekuci postižením obchodního závodu se postupuje podle § 65a ex. ř. a přiměřeně podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících výkon rozhodnutí správou nemovité věci (§ 52 odst. 1 ex. ř.), kterými jsou § 320b a násl. o. s. ř. Správce nemovité věci zejména spravuje nemovitou věc nebo jejich soubor (v podrobnostech srov. § 320d a § 320f o. s. ř.).

Podle § 338i odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 320f o. s. ř. a § 4 exekutorského tarifu náleží správci nemovité věci za činnost při exekuci správou nemovité věci odměna a náhrada hotových výdajů.

Na stanovení výše a způsobu určení odměny správce nemovité věci a na stanovení náhrady hotových výdajů v souvislosti s činností správce nemovité věci se použije obdobně zvláštní právní předpis (§ 24 exekutorského tarifu).

Zvláštním právním předpisem ve smyslu § 24 exekutorského tarifu je vyhláška o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy.

Základem pro určení měsíční odměny správce nemovité věci je jedna třetina výše příjmů, které soudní exekutor získal správou nemovité věci v průběhu 3 po sobě jdoucích měsíců. Netrvala-li správa celé 3 po sobě jdoucí měsíce, je základem pro určení měsíční odměny výše příjmů získaných správou nemovité věci za celé měsíce dělená počtem těchto měsíců. Netrvala-li správa ani celý měsíc, je základem pro určení odměny výše příjmů získaných správou nemovité věci. (§ 4a odst. 1 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy)

Odměna správce nemovité věci činí 10 % ze základu (§ 4a odst. 2 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy).

Odměna správce nemovité věci však činí nejméně 5 000 Kč (§ 4a odst. 3 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy).

Pokud v exekuci správou nemovité věci bylo činno několik správců nemovité věci, použije se § 3 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy obdobně (§ 4b téže vyhlášky). Postupuje se tedy stejným způsobem jako v případě správců obchodního závodu (viz výše).

Na náhradu hotových výdajů správce nemovité věci se § 4 vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy použije obdobně (§ 4c téže vyhlášky). I v tomto případě se tedy postupuje stejným způsobem jako v případě správce obchodního závodu (viz výše).

K odměně soudního exekutora i správce obchodního závodu, jakož i k náhradám, na které mají právo, náleží též náhrada daně z přidané hodnoty, pokud je soudní exekutor, resp. správce obchodního závodu, jejím plátcem. Výše daně se řídí právními předpisy v oboru finančního (daňového) práva (daňovými předpisy).

Nejde-li o exekuci k vymožení pohledávky oprávněného (věřitele) podle § 55 odst. 9 ex. ř. nebo nesplňuje-li oprávněný (věřitel) podmínky osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., má soudní exekutor právo požadovat od oprávněného (věřitele) přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Je-li exekuce vedena pro pohledávku, při jejímž vymáhání již byla jednou exekuce zastavena, nebo k vymožení nákladů řízení z exekuce, která byla zastavena a náklady řízení nebyly zaplaceny, požádá soudní exekutor oprávněného (věřitele) o přiměřenou zálohu na náklady exekuce. (§ 90 odst. 3 ex. ř.)

Pohledávkami podle § 55 odst. 9 ex. ř. jsou pohledávka na výživné pro nezletilé dítě, pohledávka za náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), náhrada újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, pohledávka z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodné obohacení, pohledávka školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona.

Náhrada nákladů oprávněného (věřitele)

Podle § 87 odst. 2 ex. ř. má oprávněný (věřitel) právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku. Náhrada nákladů oprávněného je náhradou nákladů účastníka (exekučního) řízení (srov. § 36 odst. 1 ex. ř.).

Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. jsou, v případě nákladů oprávněného (věřitele), náklady řízení zejména

• hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku,
• ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců,
• náklady důkazů,
• tlumočné (od 1. ledna 2021 jde o odměnu a náhrady náležející soudnímu tlumočníkovi nebo soudnímu překladateli),
• náhrada za daň z přidané hodnoty,
• odměna za zastupování.

Náklady exekuce, které byly uspokojeny ze zálohy, se stávají nákladem oprávněného (věřitele); to neplatí, byla-li náhrada nákladů exekuce uložena oprávněnému (věřiteli). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času, která není nákladem exekuce, se nestává nákladem oprávněného (věřitele). (§ 87 odst. 2 věta třetí a čtvrtá ex. ř.)

Součástí nákladů oprávněného (věřitele) ve smyslu § 87 odst. 2 ex. ř. ovšem není náhrada nákladů řízení přiznaná oprávněnému (věřiteli) exekučním titulem, na základě kterého je vedena exekuce (částka této náhrady nákladů řízení je vymáhána na základě exekučního titulu). Součástí nákladů oprávněného (věřitele) jsou jen náklady účastníka exekučního řízení.

V exekučních řízeních zpravidla nevznikají náklady oprávněného (věřitele) ve formě jeho hotových výdajů a ušlého výdělku, nákladů důkazu a tlumočného (od 1. ledna 2021 jde o odměnu a náhrady náležející soudnímu tlumočníkovi nebo soudnímu překladateli). Náklady oprávněného (věřitele) spočívají zpravidla v odměně za zastupování advokátem, v náhradě hotových výdajů advokáta a v náhradě daně z přidané hodnoty, kterou jsou tyto částky zdaněny.

Odměna za zastupování

Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem účastníka exekučního řízení osoba uvedená v § 137 odst. 3 o. s. ř. Pokud jsou účastníci exekučního řízení takto zastoupeni, bývá zástupcem advokát.

Odměna advokáta je upravena vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“).

Odměna je počítána tak, že je třeba určit:

• zda je v exekučním řízení vymáháno peněžité nebo nepeněžité plnění,
• tarifní hodnotu (§ 8 až § 10a advokátního tarifu),
• počet úkonů právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu,
• sazbu odměny, přičemž

příslušnou sazbu odměny stanovenou advokátním tarifem je třeba vynásobit počtem úkonů právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu učiněných advokátem, přičemž sazba se může lišit v závislosti na tom, o jaký úkon právní služby jde.

Pokud v exekučním řízení

• je vymáháno peněžité plnění a
• tarifní hodnota (tedy hodnota pohledávky ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu) nepřevyšuje 50 000 Kč,

činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny:

• 100 Kč za každý z těchto úkonů právní služby: první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a sepsání návrhu na zahájení řízení, tedy exekučního návrhu (§ 14b odst. 2 advokátního tarifu) a
• částku vypočtenou dle § 7 advokátního tarifu za každý další úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu, přičemž v případě úkonů dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu je sazba odměny poloviční [za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení se vyměřuje sazba podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a nikoliv podle § 11 odst. 2 písm. e) advokátního tarifu].

Podle § 7 advokátního tarifu sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty:

• do 500 Kč                                                     300 Kč,
• přes 500 Kč do 1 000 Kč                              500 Kč,
• přes 1 000 Kč do 5 000 Kč                           1 000 Kč,
• přes 5 000 Kč do 10 000 Kč                         1 500 Kč,
• přes 10 000 Kč do 200 000 Kč                     1 500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč,
• přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč              9 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč,
• přes 10 000 000 Kč                                     48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč.

Pokud je v exekučním řízení vymáháno

• peněžité plnění s tarifní hodnotou (tedy hodnotou pohledávky ve smyslu § 8 odst. 1 až 4 advokátního tarifu) převyšující 50 000 Kč nebo
• nepeněžité plnění,

činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny částku vypočtenou dle § 7 advokátního tarifu za každý úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu, přičemž se postupuje stejným způsobem, jako je uvedeno výše.

Odměna může být ve výjimečných případech (bez ohledu na tarifní hodnotu i bez ohledu na to, zda je vymáháno peněžité nebo nepeněžité plnění) stanovených v § 12 a § 12a advokátního tarifu zvýšena nebo snížena.

Hotové výdaje zástupců účastníků řízení

V případě zástupců pak platí, že právní úprava rozlišuje mezi hotovými výdaji v závislosti na tom, kdo je zástupcem účastníka řízení, tedy zda je zástupcem

• advokát, notář nebo patentový zástupce nebo
• jiná osoba.

Pokud je účastník exekučního řízení zastoupen, je zástupcem nejčastěji advokát. Náhrada hotových výdajů advokáta je upravena advokátním tarifem.

Hotové výdaje jsou pro účely výpočtu výše náhrady nákladů oprávněného (věřitele) v exekučním řízení advokátním tarifem (§ 13 a § 14b advokátního tarifu) paušalizovány. Náhrada hotových výdajů je počítána takto:

• je třeba určit v případě vymáhání peněžitého plnění tarifní hodnotu (§ 8 advokátního tarifu),
• příslušnou sazbu stanovenou advokátním tarifem vynásobit počtem úkonů právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu učiněných advokátem, přičemž sazba se může lišit v závislosti na tom, o jaký úkon právní služby jde.

Pokud v exekučním řízení

• je vymáháno peněžité plnění a
• tarifní hodnota (tedy hodnota pohledávky ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu) nepřevyšuje 50 000 Kč,

činí paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení:

• 100 Kč za tyto úkony právní služby: první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a sepsání návrhu na zahájení řízení (exekučního návrhu) a
• 300 Kč za každý další úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu.

V ostatních případech činí sazba náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné 300 Kč za každý úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu).

Hotové výdaje účastníků včetně soudního poplatku

Hotovými výdaji účastníků a jejich zástupců jsou např. jízdní výdaje, poštovné, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.

Právní úprava se liší v závislosti na tom, zda a případně kým je účastník řízení zastoupen. Náhrada hotových výdajů účastníka řízení činí (§ 89a odst. 1 ex. ř.):

• částku ve výši doložených hotových výdajů (bez ohledu na okolnost, zda byl zastoupen advokátem, notářem, patentovým zástupcem, nebo zda nebyl zastoupen), anebo
• paušální částku určenou zvláštním právním předpisem, pokud účastník řízení
  • byl zastoupen jiným zástupcem než advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem, a
  • nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého zástupce.

Zvláštním právním předpisem ve smyslu § 89a odst. 1 o. s. ř. je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška o výši náhrady nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 89a ex. ř.“).

Náhrada se spočte tak, že sazba stanovená vyhláškou o výši náhrady nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 89a ex. ř. (srov. níže) je násobena počtem úkonů, které oprávněný (věřitel) v exekučním řízení učinil; příklady těchto úkonů jsou uvedeny v § 1 odst. 2 téže vyhlášky.

Sazba je stanovena takto (§ 2 odst. 2 a 3 vyhlášky o výši náhrady nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 89a ex. ř.):

• ve věcech exekučního řízení, je-li vymáháno peněžité plnění a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč, činí výše paušální náhrady za podání exekučního návrhu 100 Kč,
• jinak činí výše paušální náhrady pro účely § 89a ex. ř. 300 Kč za každý úkon.

Ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné (od 1. ledna 2021 odměna a náhrady náležející soudnímu tlumočníkovi nebo soudnímu překladateli)

Ušlý výdělek se nahrazuje v doložené výši. Pokud výše ušlého výdělku doložena není, ušlý výdělek se nenahrazuje.

Náklady důkazu jsou výdaje spojené s dokazováním, mezi náklady důkazu patří např. znalečné a svědečné. Pokud jde o tlumočné (od 1. ledna 2021 jde nově o odměnu a náhrady náležející soudnímu tlumočníkovi nebo soudnímu překladateli), tedy o výdaje spojené s tlumočením a překládáním (tlumočnický nebo překladatelský úkon může být učiněn pro účely dokazování ale i bez souvislosti s dokazováním). Náklady důkazu se nahrazují v prokázané výši, pokud není stanovena zvláštní právní úprava. Výše znalečného je upravena vyhláškou č. 504/2020 Sb., o znalečném, a výše odměn a náhrad soudních tlumočníků a soudních překladatelů je upravena vyhláškou č. 507/2020 Sb., o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele.

Náhrada za daň z přidané hodnoty

Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům, jen je-li zástupcem účastníka exekučního řízení advokát, notář nebo patentový zástupce, a to za podmínek stanovených v § 137 odst. 3 o. s. ř. Výše daně z přidané hodnoty je stanovena daňovými předpisy.

Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného (dlužníka). Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný (dlužník). Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému (dlužníkovi), náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká. (§ 87 odst. 3 ex. ř.)

Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy je upravena vyhláškou o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy.

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému (§ 4d vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy).

Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru (§ 4e vyhlášky o odměně a náhradě hotových výdajů správce obchodního závodu a správce nemovité věci a o paušální náhradě plátce mzdy).

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.