SRÁŽKY ZE MZDY A JINÝCH PŘÍJMŮ

SHRNUTÍ

EXEKUCE SRÁŽKAMI ZE MZDY A JINÝCH PŘÍJMŮ

Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů je prováděna tak, že ze mzdy dlužníka je plátcem mzdy odváděna určitá částka, která je prostřednictvím soudního exekutora vyplácena věřiteli. Kromě mzdy mohou být srážky prováděny také z jiných příjmů dlužníka uvedených v zákoně. Dlužníkovi z jeho mzdy nebo z jiných jeho příjmů zůstává jen určitá minimální částka.

Plátcem mzdy se rozumí zaměstnavatel nebo jiná osoba, vůči které má dlužník právo na zaplacení mzdy nebo jiného příjmu. Jestliže je ovšem prováděna exekuce srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů dlužníka, nemá dlužník nárok na mzdu nebo jiný příjem v plném rozsahu, protože plátce mzdy může dlužníkovi vyplácet jen tu část, která je dlužníkovi v exekuci podle zákona určena.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

EXEKUCE SRÁŽKAMI ZE MZDY A JINÝCH PŘÍJMŮ

Exekuční příkaz a provádění srážek

Exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů lze vést pouze poté, co byl vydán exekuční příkaz k provedení tohoto způsobu exekuce. Exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů obsahuje vždy příkaz určený plátci mzdy, aby

  • po tom, kdy mu bude exekuční příkaz doručen, prováděl ze mzdy povinného (dlužníka) stanovené srážky, a
  • nevyplácel sražené částky povinnému (dlužníkovi).

V případě tohoto způsobu provedení exekuce mohou být postiženy i jiné příjmy než mzda. Jde o příjmy uvedené v § 299 odst. 1 o. s. ř.

Pokud se v ustanoveních o exekuci srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na právnickou a fyzickou osobu, vůči kterým má povinný (dlužník) nárok na některé z příjmů uvedených v § 299 o. s. ř. (§ 301 o. s. ř.).

Povinný (dlužník) ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručen exekuční příkaz nebo usnesení obsahující vyrozumění o vedení exekuce (§ 294 odst. 3 o. s. ř.), právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.

Exekuční příkaz se doručuje oprávněnému (věřiteli), povinnému (dlužníkovi) a plátci mzdy; povinnému (dlužníkovi) a plátci mzdy se doručuje do vlastních rukou (§ 282 o. s. ř.).

Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému (dlužníkovi) již ze zálohy. Výplatu srážek provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce. Je-li exekuční příkaz doručen plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému (dlužníkovi) vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný (dlužník) měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla. (§ 285 o. s. ř.)

Dohodne-li se oprávněný (věřitel) s povinným (dlužníkem), že se spokojí s nižšími srážkami, než stanoví občanský soudní řád v § 277 až § 280, a oznámí-li to oba soudnímu exekutorovi, vyzve soudní exekutor plátce mzdy, aby srážel ze mzdy povinného (dlužníka) měsíčně jen částku, se kterou se oprávněný (věřitel) spokojí, nepřesáhne-li tato částka v příslušném výplatním období přípustnou výši srážek podle občanského soudního řádu. Přesáhne-li ji, provede plátce mzdy v příslušném výplatním období srážky jen v rozsahu dovoleném ustanoveními § 277 až § 280 o. s. ř.

Oprávněný (věřitel) může kdykoliv oznámit soudnímu exekutorovi, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soudní exekutor o tom vyrozumí povinného (dlužníka) a plátce mzdy.

Výzva soudního exekutora k provádění nižších srážek pozbývá účinnosti dnem, kdy je plátci mzdy doručen další exekuční příkaz srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného (dlužníka) nebo vyrozumění soudního exekutora, že oprávněný (věřitel) odvolal svůj souhlas s prováděním nižších srážek. Od tohoto dne provádí plátce mzdy srážky podle dřívějšího exekučního příkazu v plném rozsahu. (§ 287 o. s. ř.)

 

Provedení exekuce

Exekuci podle exekučního příkazu nelze provést před

  • uplynutím lhůty 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
  • právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti,
  • zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí,
  • právní mocí exekučního příkazu (§ 47 odst. 2 ex. ř.).

Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu v exekučním řízení se rozumí stav, kdy uplynula lhůta 30 dnů uvedená ve výzvě, nastala právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě 30 dnů uvedené ve výzvě a nastala právní moc exekučního příkazu (§ 52 odst. 3 ex. ř.).

Plátce mzdy je povinen vyplácet částky sražené ze mzdy povinného (dlužníka) poté, co mu bylo doručeno vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky pro provedení exekuce podle § 52 odst. 3 ex. ř. (§ 283 o. s. ř.).

 

Výplata srážek

Sraženou částku vyplatí plátce mzdy soudnímu exekutorovi (§ 46 odst. 4 ex. ř.). Sraženou částku je plátce mzdy povinen vyplatit, i když sám má vůči oprávněnému (věřiteli) peněžitou pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst (§ 291 odst. 2 o. s. ř.).

Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného (dlužníka) srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky soudnímu exekutorovi bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že v exekučním řízení nastaly skutečnosti, se kterými exekuční řád spojuje nabytí právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu (§ 52 odst. 3 ex. ř.) nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný (věřitel) uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného (dlužníka) sraženy (§ 292 o. s. ř.).

 

Zvláštní ustanovení o odkladu a zastavení exekuce

Byl-li povolen odklad exekuce podle § 266 odst. 1 o. s. ř. (sociální důvody), neprovádí plátce mzdy ze mzdy povinného (dlužníka) srážky ode dne, kdy mu bylo doručeno usnesení o povolení odkladu, dokud mu nebude doručen příkaz soudního exekutora, aby se ve srážkách pokračovalo. Byl-li povolen odklad exekuce podle § 266 odst. 2 o. s. ř. (z důvodu, že lze očekávat, že exekuce bude zastavena), provádí plátce mzdy srážky dále, ale nevyplácí je, dokud nebude odklad exekuce zrušen. Bude-li následně exekuce zastavena, budou sražené částky vyplaceny povinnému (dlužníkovi). (§ 289 o. s. ř.)

Exekuce srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů bude zastavena na návrh plátce mzdy nebo povinného (dlužníka), když povinný (dlužník) po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Na návrh povinného (dlužníka) může být exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů zastavena, jestliže jsou srážky prováděny již jen pro běžné výživné a lze předpokládat, že povinný (dlužník) vzhledem ke svému chování i poměru k práci bude výživné plnit dále dobrovolně. (§ 290 o. s. ř.)

 

Změna plátce mzdy – několik plátců mzdy následujících po sobě

Změní-li se po vydání exekučního příkazu plátce mzdy, vztahuje se exekuce (exekuční příkaz) srážkami ze mzdy i na mzdu povinného (dlužníka) u nového plátce mzdy (§ 293 odst. 1 o. s. ř.). Pořadí, které získala pohledávka oprávněného (věřitele), zůstává jí zachováno i u nového plátce mzdy (§ 293 odst. 3 o. s. ř.).

Přestal-li povinný (dlužník) pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudnímu exekutorovi, který vydal exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů (§ 295 odst. 1 o. s. ř.). Plátce mzdy musí oznámit soudnímu exekutorovi do jednoho týdne, že u něho přestal povinný (dlužník) pracovat. Zároveň zašle soudnímu exekutorovi vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného (dlužníka) provedl a vyplatil, a oznámí soudnímu exekutorovi, pro které pohledávky je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů a jaké pořadí mají tyto pohledávky. (§ 295 odst. 2 o.s.ř.)

Plátce mzdy, u kterého povinný (dlužník) přestal pracovat, je povinen vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat, potvrzení o tom, zda je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, kterým soudním exekutorem a v čí prospěch (§ 294 odst. 1 o. s. ř.).

Do jednoho týdne musí povinný (dlužník) soudnímu exekutorovi oznámit, že nastoupil práci u jiného plátce mzdy (§ 295 odst. 1 o. s. ř.). Ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda je vedena exekuce srážkami z jeho mzdy, kterým soudním exekutorem a v čí prospěch (§ 294 odst. 1 o. s. ř.). Zjistí-li ten, u koho povinný (dlužník) nastoupil nově do práce, že je vedena exekuce srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudnímu exekutorovi, který exekuci vede. (§ 294 odst. 2 o. s. ř.)

Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy dnem, kdy mu je doručeno usnesení, které mu soudní exekutor doručí do vlastních rukou a ve kterém ho vyrozumí o vedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, seznámí ho s dosavadním průběhem exekuce, zejména s výší dosud provedených srážek, uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude toto usnesení doručeno, ve srážkách ze mzdy povinného (dlužníka) pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Pokud se nový plátce mzdy od povinného (dlužníka) nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného (dlužníka) a pro jaké pohledávky, dříve, než mu bylo doručeno usnesení podle věty první, vzniká mu povinnost provádět srážky dnem, kdy se od povinného (dlužníka) nebo dosavadního plátce mzdy o vedení exekuce dozvěděl. (§ 293 odst. 3 o. s. ř.)

Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení dávek podle zvláštního právního předpisu okresní správou sociálního zabezpečení. Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro exekuci srážkami ze mzdy, ustanovení § 294 o. s. ř. se nepoužije, nový plátce mzdy tedy nevyžaduje od zaměstnance potvrzení, nový plátce mzdy neoznamuje vedení exekuce soudnímu exekutorovi a soudní exekutor mu nedoručuje usnesení, ve kterém by ho vyrozumíval o vedení exekuce. Jde-li o vyplácení dávek okresní správou sociálního zabezpečení, nepoužije se ani § 295 o. s. ř., povinný (dlužník) ani dosavadní plátce mzdy tedy neoznamuje soudnímu exekutorovi skutečnosti spojené s přechodem ze mzdy na dávky nemocenského pojištění a naopak, a dosavadní plátce mzdy rovněž nezasílá soudnímu exekutorovi vyúčtování srážek. (§ 293 odst. 2 o. s. ř.)

Dochází-li ke změně plátce (při vyplácení dávek okresní správou sociálního zabezpečení) v průběhu kalendářního měsíce, započte nezabavitelnou částku v plné výši, případně v nižší výši, nedosahuje-li mzda výše nezabavitelné částky, dosavadní plátce mzdy (§ 293 odst. 4 o. s. ř.).

Pokud mzda u dosavadního plátce mzdy nedosáhla výše nezabavitelné částky, nový plátce mzdy v případě, že jde o vyplácení dávek okresní správou sociálního zabezpečení, započte na mzdu (dávky nemocenského pojištění) povinného (dlužníka) v kalendářním měsíci částku ve výši rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy v kalendářním měsíci, a nezabavitelnou částkou. Dosavadní plátce mzdy je povinen tyto skutečnosti novému plátci mzdy oznámit nejpozději na konci kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy. (§ 293 odst. 5 o. s. ř.)

 

Několik plátců mzdy současně

Pobírá-li povinný (dlužník) mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se exekuce na všechny jeho mzdy. Srážky ze mzdy je každý plátce mzdy povinen provádět ode dne, kdy mu byl doručen exekuční příkaz. Nastupuje-li povinný (dlužník) do práce, aniž by přitom opouštěl dosavadního plátce mzdy, použije se obdobně ustanovení § 293, § 294 a § 296 o. s. ř. (§ 297 o. s. ř.)

Přikazuje-li soudní exekutor provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Kdyby příjem povinného (dlužníka) nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudnímu exekutorovi. Soudní exekutor pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soudní exekutor může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali. (§ 298 odst. 1 o. s. ř.)

Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky vždy soudnímu exekutorovi. Soudní exekutor prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného (věřitele). Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sraženou částku oprávněnému (věřiteli). Převyšuje-li ji, vyplatí soudní exekutor ze sražené částky oprávněnému (věřiteli) jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému (dlužníkovi). (§ 298 odst. 2 o. s. ř.)

Má-li povinný (dlužník) vedle práva na mzdu i právo na jiný příjem, uvedený v § 299 o. s. ř., postupuje se tak, jakoby šlo o několik mezd. Jestliže povinný (dlužník) po vydání exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami za mzdy a jiných příjmů získá místo mzdy nebo vedle ní právo na některý z příjmů uvedených v § 299 o. s. ř., vztahuje se exekuční příkaz i na tento příjem. (§ 302 o. s. ř.)

 

Skončení exekuce

Plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného (věřitele) uspokojena (§ 284 odst. 1 o. s. ř.). Odpovědnost za řádné provádění srážek má plátce mzdy, proto jakmile dojde k uhrazení pohledávky včetně jejího příslušenství, plátce mzdy bez jakéhokoliv pokynu soudního exekutora ustane s prováděním srážek. Soudní exekutor žádné rozhodnutí o ukončení exekuce nevydává.

 

Součinnost plátce mzdy, účastníků řízení a soudního exekutora

Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný (věřitel) nebo povinný (dlužník), určí soudní exekutor, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného (dlužníka) sražena, a je-li více oprávněných (věřitelů), kolik z ní připadne na každého z nich (§ 288 o. s. ř.).

Má-li být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudnímu exekutorovi, který ji rozvrhne mezi oprávněné (věřitele) a sám provede výplatu (§ 291 odst. 1 o. s. ř.). Z povahy věci však plyne, že takto lze postupovat pouze v případě, kdy pohledávky vůči všem oprávněným (věřitelům) vymáhá tentýž soudní exekutor.

Přestal-li povinný (dlužník) pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudnímu exekutorovi, který vydal exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů (§ 295 odst. 1 o. s. ř.). Plátce mzdy musí oznámit soudnímu exekutorovi do jednoho týdne, že u něho přestal povinný (dlužník) pracovat. Zároveň zašle soudnímu exekutorovi vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného (dlužníka) provedl a vyplatil, a oznámí soudnímu exekutorovi, pro které pohledávky je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů a jaké pořadí mají tyto pohledávky (§ 295 odst. 2 o. s. ř.). Plátce mzdy, u kterého povinný (dlužník) přestal pracovat, je povinen vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat (to obdobně platí pro plátce jiných příjmů, z nichž byly prováděny srážky, jestliže bylo jejich provádění ukončeno, ačkoliv pohledávka není uspokojena) potvrzení, o tom, zda je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, kterým soudním exekutorem a v čí prospěch (§ 294 odst. 1 o. s. ř.).

Do jednoho týdne musí povinný (dlužník) soudnímu exekutorovi oznámit, že nastoupil práci u jiného plátce mzdy (§ 295 odst. 1 o. s. ř.). Ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda je vedena exekuce srážkami z jeho mzdy, kterým soudním exekutorem a v čí prospěch (§ 294 odst. 1 o. s. ř.). Zjistí-li ten, u koho povinný (dlužník) nastoupil nově do práce, že je vedena exekuce srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudnímu exekutorovi, který exekuci vede (§ 294 odst. 2 o. s. ř.).

 

Postihy vůči plátci mzdy

Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného (dlužníka) srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky soudnímu exekutorovi bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o tom, že nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 ex. ř., nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný (věřitel) uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného (dlužníka) sraženy (§ 292 o. s. ř.).

Nesplní-li některý plátce mzdy povinnost uvedenou v § 294 odst. 1 a 2 o. s. ř. nebo v § 295 odst. 2 o. s. ř., může se oprávněný (věřitel) domáhat, aby mu plátce mzdy vyplatil částky, na které by měl právo, kdyby byl plátce mzdy uvedené povinnosti splnil (§ 296 odst. 1 o. s. ř.).

Za nesplnění povinností uvedených v § 294 a § 295 o. s. ř. může soudní exekutor uložit povinnému (dlužníkovi) i plátci mzdy pořádkovou pokutu (§ 296 odst. 2 o. s. ř.).

POSTIŽITELNÉ PŘÍJMY

Exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů lze vést na mzdu (§ 276 a násl. o. s. ř.) a dále na příjmy, které jsou vymezeny v § 299 o. s. ř. Jde o:

  • plat,
  • odměnu z dohody o pracovní činnosti, odměnu z dohody o provedení práce,
  • odměnu za pracovní nebo služební pohotovost,
  • odměnu členů zastupitelstva územních samosprávných celků,
  • dávky státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově,
  • dávky pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově,
  • příjmy, které povinnému (dlužníkovi) nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou:
    • náhrada mzdy nebo platu,
    • nemocenské,
    • peněžitá pomoc v mateřství,
    • důchody,
    • stipendia,
    • podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
    • odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání,
    • peněžitá plnění věrností nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
    • náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,
    • dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
    • výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,
    • příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Jiné příjmy než ty, které jsou uvedeny výše, nelze exekucí srážkami ze mzdy a jiných příjmů postihnout; neznamená to však, že je nelze postihnout jiným způsobem provedení exekuce.

Pokud je řeč o plátci mzdy, rozumí se tím i právnické a fyzické osoby, vůči kterým má povinný (dlužník) nárok na některé z příjmů uvedených v § 299 o. s. ř. (§ 301 o. s. ř.).

ROZSAH SRÁŽEK

Omezení pro provádění srážek

Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše exekucí vymáhané pohledávky s příslušenstvím (§ 276 o. s. ř.). Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním (§ 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

Pokud má povinný (dlužník) za to, že pohledávka oprávněného (věřitele) již byla uspokojena, může proti plátci mzdy podat žalobu o vyplacení neoprávněně sražené části mzdy.

Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení občanského soudního řádu (tedy nad rámec nepostižitelné částky), je nepřípustné, a to i když s tím povinný (dlužník) souhlasí (§ 281 o. s. ř.). Neoprávněně sraženou část mzdy je plátce mzdy povinen povinnému (dlužníkovi) vyplatit; pokud tak neučiní, může povinný (dlužník) svůj nárok uplatnit u soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu.

Ve vztahu mezi plátcem mzdy a oprávněným (věřitelem) dochází vyplacením neoprávněně sražené mzdy k bezdůvodnému obohacení oprávněného (věřitele) vůči plátci mzdy. Svůj nárok musí plátce mzdy, pokud oprávněný (věřitel) nevydá bezdůvodné obohacení dobrovolně, uplatnit žalobou podle části třetí občanského soudního řádu.

 

Opětující se dávky

Jestliže je exekučním titulem rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému (věřiteli) přiznáno právo na opětující se dávky, vztahuje se exekuce i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Totéž platí, bylo-li v rozhodnutí povinnému (dlužníkovi) uloženo zaplatit peněžitou částku ve splátkách.

Dojde-li během exekuce k takové změně rozsudku podle § 163 o. s. ř., která záleží ve zvýšení výživného, vztahuje se exekuce i na všechny částky zvýšeného výživného; zvýšené výživné má stejné pořadí jako zbytek pohledávky (§ 284 odst. 2 a 3 o. s. ř.).

 

Výpočet srážek ze mzdy

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte

  • záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti,
  • pojistné na sociální zabezpečení,
  • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a
  • pojistné na veřejné zdravotní pojištění

(dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného (dlužníka) v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.

Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru.

Nezapočítávají se do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách (§ 277 o. s. ř.).

Podle § 278 o. s. ř. platí, že povinnému (dlužníkovi) nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka (dále jen „nezabavitelná částka“); způsoby jejího výpočtu stanoví nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému (dlužníkovi) z měsíční mzdy při exekuci, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) (dále jen „nařízení o nezabavitelných částkách“).

Na manžela/ku povinného (dlužníka) se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch je vedena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže exekuce dosud trvá (§ 1 odst. 2 nařízení o nezabavitelných částkách).

Životní minimum jednotlivce upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, v § 2. Podle platné právní úpravy činí životní minimum jednotlivce měsíčně 3 410 Kč.

Normativní náklady na bydlení upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 26 odst. 1 písm. a) tohoto zákona činí normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy na jednu osobu, činí-li počet obyvatel obce 50 000 – 99 999 obyvatel, 5 928 Kč.

Výpočet nezabavitelné částky na osobu povinného (dlužníka):

součet částky životního minima jednotlivce a částky výše vymezených normativních nákladů na bydlení:

  • 3 410 Kč + 5 928 Kč = 9 338 Kč,
  • 2/3 z tohoto součtu: 6 225,33 Kč.

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky činí 1 556,33 Kč.

Nezabavitelná částka, která nesmí být povinnému (dlužníkovi) sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Příklad:

Povinný (dlužník) je ženatý a má 2 děti, kterým je povinen výživou. Nezabavitelná částka na osobu povinného (dlužníka) činí 6 225,33 Kč, jedna čtvrtina nezabavitelné částky se započítává na manželku povinného(dlužníka) (1 556,33 Kč) a jedna čtvrtina na každé dítě (1 556,33 Kč + 1 556,337 Kč). Celkem tedy nezabavitelná částka v exekuci vedené na mzdu povinného (dlužníka) činí 10 894,32 Kč, po zaokrouhlení 10 895 Kč.

Údaje o vyživovacích povinnostech je povinen plátci mzdy sdělit a doložit povinný (dlužník).

Po odečtení nezabavitelné částky z čisté mzdy je třeba zjistit, zda zbytek čisté mzdy přesahuje součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (§ 2 nařízení o nezabavitelných částkách). Zbytek čisté mzdy, který přesahuje tuto částku, je plně zabavitelnou částí zbytku čisté mzdy a pro účely exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů se srazí bez omezení (§ 279 odst. 3 o. s. ř.).

Podle platné právní úpravy činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu 9 338 Kč.

Zbytek čisté mzdy nepřesahující po odečtení nezabavitelné částky součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Z takto zaokrouhlené částky lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného (věřitele) jen jednu třetinu. (§ 279 odst. 1 o. s. ř.)

Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. (§ 279 odst. 1 o. s. ř.) Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině (§ 279 odst. 3 o .s .ř.).

Přednostními pohledávkami jsou pouze tyto pohledávky:

  • pohledávky výživného,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Jde-li o exekuci srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá exekuci částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.

Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému (dlužníkovi) sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný (dlužník) vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soudní exekutor v exekučním příkazu; k jejímu určení je třeba nařídit jednání. (§ 299 odst. 2 a 3 o. s. ř.)

Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště (§ 286 o. s. ř.).

POŘADÍ USPOKOJOVÁNÍ POHLEDÁVEK

Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Byly-li mu doručeny téhož dne exekuční příkazy pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. (§ 280 odst. 3 o. s. ř. a § 60 ex. ř.)

Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojují jednotlivé pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní (§ 280 odst. 1 o. s. ř.).

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy pro uspokojení přednostních pohledávek, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky.

Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných (věřitelů) a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.

Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných (věřitelů), rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků (§ 280 odst. 2 o. s. ř.).

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.