VYROZUMĚNÍ O ZAHÁJENÍ EXEKUCE A VÝZVA KE SPLNĚNÍ VYMÁHANÉ POVINNOSTI

SHRNUTÍ

PÍSEMNOSTI DORUČENÉ DLUŽNÍKOVI

Jestliže je soudní exekutor je pověřen vedením exekuce, zašle soudní exekutor dlužníkovi

Spolu s vyrozuměním zašle soudní exekutor dlužníkovi také exekuční návrh a kopii exekučního titulu.

Dlužníkovi může být případně zároveň doručen i exekuční příkaz. Exekuční příkazy se doručují i dalším osobám (např. bance v případě exekučního příkazu, kterým je blokován bankovní účet dlužníka).

VYROZUMĚNÍ O ZAHÁJENÍ EXEKUCE

Pokud je dlužníkovi doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, dlužník nesmí nakládat se svým majetkem vyjma:

  • běžné obchodní a provozní činnosti,
  • uspokojování svých základních životních potřeb,
  • uspokojování základních životních potřeb osob, ke kterým má dlužník vyživovací povinnost, a
    udržování a správy majetku.

Zákaz nakládat s majetkem se může týkat jen části majetku, pokud tak rozhodne soudní exekutor.

Pokud dlužník tento zákaz poruší, může být nakládání s majetkem prohlášeno za neplatné.

Pokud soudní exekutor vydal exekuční příkaz, kterým je blokován bankovní účet dlužníka, může dlužník přesto vymáhané dluhy uhradit.

VÝZVA KE SPLNĚNÍ VYMÁHANÉ POVINOSTI

Výzva ke splnění vymáhané povinnosti je poslední pokus přimět dlužníka, aby splnil vymáhanou povinnost.

Pokud se dlužník výzvou řídí a všechny povinnosti ve výzvě uvedené do 30 dnů splní:

  • zaplatí celkově méně, protože hradí sníženou odměnu soudního exekutora a sníženou náhradu
  • hotových výdajů soudního exekutora,
  • exekuce skončí rychleji a zjednodušeným způsobem.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

VYROZUMĚNÍ O ZAHÁJENÍ EXEKUCE

Podle § 44 odst. 1 ex. ř. zašle soudní exekutor povinnému (dlužníkovi) vyrozumění o zahájení exekuce. Vyrozumění zašle soudní exekutor poté, kdy jej exekuční soud pověří vedením exekuce.

Obsahové náležitosti vyrozumění (§ 44 odst. 3 ex. ř.):

  • označení exekučního soudu,
  • označení soudního exekutora, který vede exekuční řízení,
  • označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
  • označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
  • označení oprávněného (věřitele) a povinného (dlužníka),
  • označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce,
  • podpis a datum, a
  • poučení o
    • námitce podjatosti soudního exekutora podle § 29 odst. 5 ex. ř.,
    • spojení exekucí podle § 37 odst. 3 a 4 ex. ř.,
    • zákazu nakládat majetkem podle § 44a odst. 1 ex. ř.,
    • odkladu exekuce podle § 54 ex. ř.,
    • zastavení exekuce podle § 55 odst. 1 a 2 ex. ř. a
    • nákladech exekuce podle § 87 odst. 1 ex. ř.

Soudní exekutor zašle vyrozumění o zahájení exekuce (§ 44 odst. 1 ex. ř.) vždy

  • oprávněnému (věřiteli), a to do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3 ex. ř.,
  • povinnému (dlužníkovi), a to nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje, povinnému (dlužníkovi) se vyrozumění doručuje do vlastních rukou (§ 44 odst. 2 ex. ř.).

Exekuční příkaz soudní exekutor doručuje dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu (§ 49 odst. 7 ex. ř.).

Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce (§ 44 odst. 1 věta třetí ex. ř.).

Je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo k nemovité věci povinného (dlužníka), zašle se vyrozumění katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce zasílá, ledaže se na tuto nemovitou věc nevztahuje zákaz nakládání s majetkem povinného (dlužníka) dle § 44a odst. 1 ex. ř. (tzv. generální inhibitorium, viz níže). Jde o tyto případy:

  • povinný (dlužník) je státem nebo územním samosprávným celkem (§ 44a odst. 5 ex. ř.), nebo
  • soudní exekutor rozhodl podle § 44 odst. 4 ex. ř. o tom, že se zákaz nakládat s majetkem povinného (dlužníka) podle § 44a odst. 1 ex. ř. nevztahuje na nemovitou věc ve vlastnictví povinného (dlužníka).

Vyrozumění není rozhodnutím (§ 44 odst. 1 poslední věta ex. ř.).

ÚČINKY DORUČENÍ VYROZUMĚNÍ O ZAHÁJENÍ EXEKUCE POVINNÉMU (DLUŽNÍKOVI)

Zákazy nakládat s majetkem

Podle § 44a odst. 1 věta první ex. ř. nesmí povinný (dlužník) po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma

  • běžné obchodní a provozní činnosti,
  • uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a
  • udržování a správy majetku.

Výše popsaný zákaz se nazývá generální inhibitorium. Jeho účelem je ochrana oprávněného (věřitele) před snižováním hodnoty majetku, ze kterého může být oprávněný (věřitel) v exekuci uspokojen. Dále je jeho účelem přimět povinného (dlužníka), aby splnil vymáhanou povinnost (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. června 2014, sp. zn. 21 Cdo 3544/2013, a ze dne 1. listopadu 2017, sp. zn. 20 Cdo 4726/2017).

Exekuční řád ještě upravuje tzv. speciální inhibitorium (§ 47 odst. 6 ex. ř.), tedy zákaz nakládat s částí majetku povinného (dlužníka), která je postižena exekučním příkazem. Zatímco generální inhibitorium podle § 44a odst. 1 ex. ř. se vztahuje na veškerý majetek povinného (dlužníka), speciální inhibitorium podle § 47 odst. 6 ex. ř. se vztahuje na jednotlivě konkrétně určené věci postižené exekučním příkazem.

 

Omezení nebo zrušení zákazů nakládat s majetkem

Kromě omezení zákazu podle § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium) uvedenými přímo v tomto ustanovení (viz výše), existují ještě další omezení zákazů nakládat s majetkem.

Vznik zákazu nakládat s majetkem podle § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium) může být omezen pouze na část majetku rozhodnutím soudního exekutora podle § 44 odst. 4 ex. ř. Podle § 44 odst. 4 ex. ř. platí, že je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného (dlužníka), na který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium), může soudní exekutor před zasláním vyrozumění oprávněnému (věřiteli) rozhodnout, že se zákaz podle § 44a odst. 1 ex. ř. vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému (věřiteli) a povinnému (dlužníkovi).

Dále zákaz nakládat s majetkem podle § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium) vůbec nevznikne, pokud je povinným (dlužníkem) stát nebo územní samosprávný celek (§ 44a odst. 5 ex. ř.).

Dále, zákazy nakládat s majetkem podle § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium) nebo podle § 46 odst. 7 ex. ř. (speciální inhibitorium) mohou být:

  • zrušeny soudním exekutorem podle § 44a odst. 2 ex. ř. nebo
  • omezeny na část majetku, a to na návrh povinného (dlužníka) soudním exekutorem podle § 44a odst. 3 ex. ř.

Se souhlasem soudního exekutora, oprávněného (věřitele) a všech přihlášených věřitelů, může povinný (dlužník) k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného (věřitele) zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou exekucí, nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám soudního exekutora (§ 44a odst. 4 ex. ř.).

Podle § 44a odst. 5 ex. ř. se § 44a odst. 1 ex. ř. (který stanoví zákaz nakládat s majetkem) nepoužije, je-li povinným (dlužníkem) stát nebo územní samosprávný celek.

Podle § 44a odst. 2 věta první ex. ř. platí, že složí-li povinný (dlužník) u soudního exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného (věřitele), soudní exekutor na návrh povinného (dlužníka) zruší rozhodnutím zákaz podle § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium) a podle § 47 odst. 6 ex. ř. (speciální inhibitorium).

Podle § 44a odst. 3 ex. ř. platí, že na návrh povinného (dlužníka) může soudní exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium) a podle § 47 odst. 6 ex. ř. (speciální inhibitorium) nevztahuje na majetek, který povinný (dlužník) uvedl v návrhu, jestliže povinný (dlužník) zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce.

Podle § 44a odst. 4 ex. ř. platí, že s písemným souhlasem soudního exekutora, oprávněného (věřitele) a všech přihlášených věřitelů může povinný (dlužník) k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného (věřitele) zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou exekucí, nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám soudního exekutora. V takovém případě tedy povinný (dlužník) se zpeněžovaným majetkem nakládat může, ovšem pouze tak, že jej zpeněží za účelem úhrady vymáhané pohledávky a nákladů exekuce a oprávněného (věřitele).,

 

Některé důsledky porušení zákazu nakládat s majetkem podle § 44a odst. 1 ex. ř.

Exekuční řád upravuje některé následky porušení zákazu podle § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium).

Podle § 44a odst. 1 věta druhá ex. ř. platí, že právní jednání, kterým povinný (dlužník) porušil tuto povinnost, je neplatné. Pokud tedy povinný (dlužník) učiní právní jednání (např. uzavře smlouvu), kterým převede majetek postižený zákazem podle § 44a odst. 1 (generální inhibitorium), je takové právní jednání neplatné.

Jedná se však o tzv. relativní neplatnost. Platí tedy, že nenastává bez dalšího (automaticky), ale je třeba, aby neplatnosti dovolaly osoby, kterým toto právo stanoví zákon.

Proto exekuční řád stanoví, že právní jednání se považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese soudní exekutor, oprávněný (věřitel), nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky (§ 44a odst. 1 věta třetí ex. ř.).

Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle soudního exekutora, oprávněného (věřitele), nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž soudní exekutor, oprávněný (věřitel) nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti (§ 44a odst. 1 věta čtvrtá ex. ř.).

 

Některé důsledky porušení zákazu nakládat s majetkem podle § 47 odst. 6 ex. ř.

V případě zákazu nakládat s majetkem podle § 47 odst. 6 ex. ř. (speciálního inhibitoria) platí, že právní jednání (např. smlouva), kterým je tento zákaz porušen je neplatné, přičemž jde o tzv. neplatnost absolutní. V případě absolutní neplatnosti právního jednání, nastává jeho neplatnost, aniž by se jí musel kdokoliv dovolávat.

VÝZVA KE SPLNĚNÍ VYMÁHANÉ POVINNOSTI

Podle § 46 odst. 6 ex. ř. soudní exekutor zašle povinnému (dlužníkovi) společně s vyrozuměním o zahájení exekuce výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele). Záloha na náklady přitom musí být vyčíslena přesně ve výši nákladů.

Povinný (dlužník) má lhůtu 30 dnů od doručení výzvy, aby vymáhaný nárok i zálohu uhradil. Vzhledem k okolnosti, že záloha na náklady je vyčíslena ve výši nákladů, je zaplacením zálohy zaplacena i náhrada nákladů.

Soudní exekutor následně vydá příkaz k úhradě nákladů exekuce (§ 46 odst. 6 a § 88 ex. ř.). Pokud by povinný (dlužník) z výší náhrady nákladů exekuce nesouhlasil, má právo podat proti příkazu námitky (§ 88 odst. 3 ex. ř.). Právní mocí tohoto příkazu exekuce končí.

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.