Odklad exekuce je namístě tehdy, jestliže by bezodkladným provedením exekuce bylo způsobeno více škody než užitku. Exekuci lze odložit ze sociálních důvodů, pro odklad exekuce ale existují i další důvody.

V některých případech je třeba odklad exekuce navrhnout. V jiných případech lze exekuci odložit z úřední povinnosti.

Obecný vzor návrhu na odklad exekuce v souvislosti s koronavirem zde.

Obecný vzor návrhu na odklad exekuce v ostatních případech zde.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

Odklad exekuce (§ 54 ex. ř.) je svou povahou prozatímním opatřením, které je namístě tehdy, jestliže by bezodkladným prováděním (provedením) exekuce došlo k nepřiměřenému nebo zbytečnému zásahu do sféry povinného (dlužníka). Pokud ovšem není exekuce následně zastavena, je odklad pouze dočasným opatřením, přičemž exekuce je následně soudním exekutorem prováděna (provedena).

O odkladu exekuce lze rozhodnout na návrh, v některých případech i bez návrhu (viz níže). Návrh na odklad exekuce se podává u soudního exekutora, který vede exekuci (§ 54 odst. 1 ex. ř.). Návrh na odklad nelze podat v řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného (dlužníka) k zajištění pohledávky oprávněného (věřitele) (§ 73a odst. 4 ex. ř.).

Návrh na odklad exekuce musí splňovat obecné náležitosti podání stanovené v § 42 odst. 4 o. s. ř., tedy z podání musí být patrno:

• kterému soudnímu exekutorovi je určeno,
• kdo je činí,
• které věci se týká,
• co sleduje, a
• musí obsahovat podpis a datum.

Dále má návrh obsahovat označení skutečností rozhodných pro odklad exekuce a listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu. Návrh musí obsahovat údaj, na jakou dobu odklad požadujete. Tuto dobu lze vymezit konkrétním datem, událostí i určitým časovým obdobným (např. na dobu pěti měsíců od podání návrhu na odklad). Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudního exekutora a aby každý účastník exekučního řízení dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba.

Odklad exekuce na návrh

Soudní exekutor nebo exekuční soud mohou na návrh odložit exekuci, jestliže se povinný (dlužník) bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlené provedení exekuce mohlo mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný (věřitel) by nebyl odkladem exekuce vážně poškozen (§ 266 odst. 1 o. s. ř.).

Je-li u soudního exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce, soudní exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného (dlužníka) odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným (dlužníkem). (§ 54 odst. 6 ex. ř.)

Odklad exekuce i bez návrhu

I bez návrhu může exekuční soud nebo soudní exekutor odložit provedení exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena (§ 54 odst. 11 ex. ř.).

Další případ odkladu exekuce i bez návrhu je upraven v § 54 odst. 5 ex. ř. Soudní exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce, je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, soudní exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce (§ 54 odst. 5 ex. ř.). K odkladu vykonatelnosti exekučního titulu může dojít např. v řízení o žalobě pro zmatečnost, žalobě na obnovu řízení nebo řízení o dovolání.

Soudní exekutor odloží i bez návrhu provedení exekuce též v dalších případech:

Podle § 54 odst. 7 ex. ř. soudní exekutor odloží i bez návrhu provedení exekuce k vymožení peněžité povinnosti prodejem movitých věcí

• vedené proti povinnému (dlužníkovi) neuvedenému v § 67 odst. 1 ex. ř., proti kterému je zároveň vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů pro jiné pohledávky než podle § 279 odst. 2 o. s. ř. a v této exekuci jsou prováděny srážky, sdělí-li mu povinný (dlužník) písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 ex. ř. k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuci prodejem movitých věcí každý kalendářní měsíc peněžní prostředky ve výši druhé třetiny zbytku čisté mzdy z exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ve výši vypočtené v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, v němž byl exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů doručen plátci mzdy nebo jiných příjmů, nejméně však ve výši 1 500 Kč [§ 54 odst. 7 písm. a) ex. ř.],
• vedené proti povinnému, který je fyzickou osobou, neuvedenému v § 54 odst. 7 písm. a) ex. ř. a § 67 odst. 1 ex. ř., sdělí-li mu povinný (dlužník) písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat každý kalendářní měsíc na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 ex. ř. k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuci prodejem movitých věcí peněžní prostředky nejméně ve výši 1 500 Kč [§ 54 odst. 7 písm. b] ex. ř.].

Soudní exekutor vyzve povinného (dlužníka) k zasílání peněžních prostředků ve výši podle § 54 odst. 7 ex. ř. na zvláštní účet bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuce odložena. Povinný (dlužník) zašle peněžní prostředky ve výši podle § 54 odst. 7 ex. ř. do 10 dnů od doručení výzvy podle věty první, v následujících kalendářních měsících povinný na zvláštní účet převádí peněžní prostředky ve výši podle § 54 odst. 7 ex. ř. do konce příslušného kalendářního měsíce. (§ 54 odst. 8 ex. ř.)

Na nesplnění povinnosti podle § 54 odst. 8 věty druhé ex. ř. soudní exekutor povinného (dlužníka) upozorní a určí mu přiměřenou dodatečnou lhůtu pro její splnění. Uplynutím lhůty podle věty první odklad exekuce skončí. (§ 54 odst. 9 ex. ř.)

Soudní exekutor exekuci podle § 54 odst. 7 ex. ř. neodloží, návrh na odklad exekuce podle § 54 odst. 7 ex. ř. zamítne, případně vydá usnesení o tom, že se v exekuci odložené podle § 54 odst. 7 ex. ř. pokračuje, přesáhne-li zjištěná cena všech movitých věcí povinného (dlužníka) pojatých do soupisu zjevně třicetišestinásobek částky zasílané povinným (dlužníkem) soudnímu exekutorovi podle § 54 odst. 7 písm. a) nebo b) ex. ř. Při výpočtu zjištěné ceny dle věty předchozí se nepřihlíží k věcem, jejichž hodnota není zjevně vyšší než 1 000 Kč, a k souboru věcí určených ke společnému zpeněžení, jehož hodnota není zjevně vyšší než 2 000 Kč. V téže exekuci prodejem movitých věcí se § 54 odst. 7 až 9 ex. ř. použijí nejvýše jednou. Ustanovení § 54 odst. 7 až 9 ex. ř. se nepoužijí v exekuci vedené na věci vymezené v § 67 odst. 1 ex. ř. v úvodní části ustanovení. Ustanovení § 54 odst. 7 až 9 ex. ř. se nepoužijí v exekuci podle § 67 odst. 2 ex. ř. (§ 54 odst. 10 ex. ř.)

Soudní exekutor do 7 dnů odmítne návrh na odklad exekuce,

• který neobsahuje všechny náležitosti,
• který je nesrozumitelný,
• který je neurčitý, nebo
• ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu,

jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout (§ 54 odst. 1 ex. ř.).

Před rozhodnutím soudního exekutora o odmítnutí návrhu na odklad exekuce se nepoužije § 43 o. s. ř., soudní exekutor tedy před rozhodnutím nebude vyzývat účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité.

Nevyhoví-li soudní exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů (§ 54 odst. 12 ex. ř.).

Odloží-li soudní exekutor nebo exekuční soud exekuci, uvede v rozhodnutí dobu, na kterou se exekuce odkládá (§ 54 odst. 4 ex. ř.).

Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekuci je třeba odložit do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu (§ 54 odst. 5 ex. ř.).

Exekuci odloženou na základě návrhu povinného (dlužníka), v jehož exekuční věci byla u soudního exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce podle § 54 odst. 6 ex. ř., nelze provádět do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce [který podal povinný(dlužník)]. Zároveň soudní exekutor nebo exekuční soud rozhodne o tom, že povinný (dlužník) není vázán zákazem nakládání s majetkem podle § 44a odst. 1 ex. ř. a 47 odst. 6 ex. ř. ode dne vydání rozhodnutí o odkladu.

Soudní exekutor pokračuje po uplynutí doby odkladu i bez návrhu v provedení exekuce (§ 54 odst. 4 ex. ř.).

Nedojde-li poté, co u soudního exekutora byla složena jistota, byl podán návrh na zastavení exekuce a bylo rozhodnuto o odkladu exekuce podle § 54 odst. 6 ex. ř. k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce.

Pokud k zastavení exekuce dojde, jistota se vrátí složiteli jistoty (§ 54 odst. 6 ex. ř.).

V případě exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů se rozlišuje, zda byl odklad exekuce povolen podle § 266 odst. 1 o. s. ř. nebo § 266 odst. 2 o. s. ř. Byl-li povolen odklad exekuce podle § 266 odst. 1 o. s. ř. (sociální důvody), neprovádí plátce mzdy ze mzdy povinného (dlužníka) srážky ode dne, kdy mu bylo doručeno usnesení o povolení odkladu, dokud mu nebude doručen příkaz soudního exekutora, aby se ve srážkách pokračovalo. Byl-li povolen odklad exekuce podle § 266 odst. 2 o. s. ř. (lze očekávat, že exekuce bude zastavena), provádí plátce mzdy srážky dále, ale nevyplácí je, dokud nebude odklad exekuce zrušen. Bude-li následně exekuce zastavena, budou sražené částky vyplaceny povinnému (dlužníkovi).

Podle § 54 odst. 2 ex. ř. do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce soudní exekutor

• nezajišťuje majetek povinného (dlužníka) ani exekuci neprovede, je-li u něj složena jistota a podal-li povinný návrh na zastavení exekuce podle § 54 odst. 6 ex. ř. [§ 54 odst. 2 písm. a) ex. ř.],

• exekuci neprovede, jde-li o návrh na odklad exekuce podle § 54 odst. 5 nebo 7 ex. ř. anebo podle § 266 o. s. ř. [§ 54 odst. 2 písm. b] ex. ř.].

Ustanovení § 54 odst. 2 písm. b) ex. ř. se nepoužije, jde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva nebo uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto. Soudní exekutor o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu povinného (dlužníka) vyrozumí. (§ 54 odst. 3 ex. ř.)

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.