ODKLAD EXEKUCE

SHRNUTÍ

ODKLAD EXEKUCE

Odklad exekuce je namístě tehdy, jestliže by bezodkladným provedením exekuce bylo způsobeno více škody než užitku. Exekuci lze odložit ze sociálních důvodů, pro odklad exekuce ale existují i další důvody.

V některých případech je třeba odklad exekuce navrhnout. V jiných případech lze exekuci odložit z úřední povinnosti.

Obecný vzor návrhu na odklad exekuce zde.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

ÚVOD

Odklad exekuce (§ 54 ex. ř.) je svou povahou prozatímním opatřením, které je namístě tehdy, jestliže by bezodkladným prováděním (provedením) exekuce došlo k nepřiměřenému nebo zbytečnému zásahu do sféry povinného (dlužníka). Pokud ovšem není exekuce následně zastavena, je odklad pouze dočasným opatřením, přičemž exekuce je následně soudním exekutorem prováděna (provedena).

ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ O ODKLADU EXEKUCE

O odkladu exekuce lze rozhodnout na návrh, v některých případech i bez návrhu (viz níže). Návrh na odklad exekuce se podává u soudního exekutora, který vede exekuci (§ 54 odst. 1 ex. ř.). Návrh na odklad nelze podat v řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného (dlužníka) k zajištění pohledávky oprávněného (věřitele) (§ 73a odst. 4 ex. ř.).

NÁLEŽITOSTI NÁVRHU NA ODKLAD

Návrh na odklad exekuce musí splňovat obecné náležitosti podání stanovené v § 42 odst. 4 o. s. ř., tedy z podání musí být patrno:

  • kterému soudnímu exekutorovi je určeno,
  • kdo je činí,
  • které věci se týká,
  • co sleduje, a
  • musí obsahovat podpis a datum.

Dále má návrh obsahovat označení skutečností rozhodných pro odklad exekuce a listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudního exekutora a aby každý účastník exekučního řízení dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba.

DŮVODY ODKLADU EXEKUCE

Soudní exekutor nebo exekuční soud mohou na návrh odložit exekuci, jestliže se povinný (dlužník) bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlené provedení exekuce mohlo mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný (věřitel) by nebyl odkladem exekuce vážně poškozen (§ 266 odst. 1 o. s. ř.).

I bez návrhu může exekuční soud nebo soudní exekutor odložit provedení exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena (§ 54 odst. 6 ex. ř.).

Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, soudní exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce (§ 54 odst. 4 ex. ř.). K odkladu vykonatelnosti exekučního titulu může dojít např. v řízení o žalobě pro zmatečnost, žalobě na obnovu řízení nebo řízení o dovolání.

Je-li u soudního exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce, soudní exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného (dlužníka) odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným (dlužníkem). (§ 54 odst. 5 ex. ř.)

POSTUP SOUDNÍHO EXEKUTORA A EXEKUČNÍHO SOUDU PO PODÁNÍ NÁVRHU NA ODKLAD EXEKUCE

Soudní exekutor odmítne návrh na odklad exekuce,

  • který neobsahuje všechny náležitosti,
  • který je nesrozumitelný,
  • který je neurčitý, nebo
  • ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu,

jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout (§ 54 odst. 1 ex. ř.).

Před rozhodnutím soudního exekutora o odmítnutí návrhu na odklad exekuce se nepoužije § 43 o. s. ř., soudní exekutor tedy před rozhodnutím nebude vyzývat účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité.

Nevyhoví-li soudní exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů (§ 54 odst. 7 ex. ř.).

Odloží-li soudní exekutor nebo exekuční soud exekuci, uvede v rozhodnutí dobu, na kterou se exekuce odkládá (§ 54 odst. 3 ex. ř.).

Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekuci je třeba odložit do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu (§ 54 odst. 4 ex. ř.).

Exekuci odloženou na základě návrhu povinného (dlužníka), v jehož exekuční věci byla u soudního exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce podle § 54 odst. 5 ex. ř., nelze provádět do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce [který podal povinný(dlužník)]. Zároveň soudní exekutor nebo exekuční soud rozhodne o tom, že povinný (dlužník) není vázán zákazem nakládání s majetkem podle § 44a odst. 1 ex. ř. a 47 odst. 6 ex. ř. ode dne vydání rozhodnutí o odkladu.

POKRAČOVÁNÍ V PROVEDENÍ EXEKUCE

Soudní exekutor pokračuje po uplynutí doby odkladu i bez návrhu v provedení exekuce (§ 54 odst. 3 ex. ř.).

Nedojde-li poté, co u soudního exekutora byla složena jistota, byl podán návrh na zastavení exekuce a bylo rozhodnuto o odkladu exekuce podle § 54 odst. 5 ex. ř. k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce.

Pokud k zastavení exekuce dojde, jistota se vrátí složiteli jistoty (§ 54 odst. 5 ex. ř.).

ODKLAD EXEKUCE U JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBŮ EXEKUCE

V případě exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů se rozlišuje, zda byl odklad exekuce povolen podle § 266 odst. 1 o. s. ř. nebo § 266 odst. 2 o. s. ř. Byl-li povolen odklad exekuce podle § 266 odst. 1 o. s. ř. (sociální důvody), neprovádí plátce mzdy ze mzdy povinného (dlužníka) srážky ode dne, kdy mu bylo doručeno usnesení o povolení odkladu, dokud mu nebude doručen příkaz soudního exekutora, aby se ve srážkách pokračovalo. Byl-li povolen odklad exekuce podle § 266 odst. 2 o. s. ř. (lze očekávat, že exekuce bude zastavena), provádí plátce mzdy srážky dále, ale nevyplácí je, dokud nebude odklad exekuce zrušen. Bude-li následně exekuce zastavena, budou sražené částky vyplaceny povinnému (dlužníkovi).

ÚČINKY PODÁNÍ NÁVRHU NA ODKLAD EXEKUCE A ROZHODNUTÍ O ODKLADU EXEKUCE

Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce soudní exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. To však neplatí, jde-li o návrh na odklad exekuce, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva, nebo uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto (§ 54 odst. 2 ex. ř.).

Soudní exekutor by tedy s uvedenými výjimkami po podání návrhu na odklad exekuce neměl činit úkony, které bezprostředně směřují k faktickému provedení exekuce, účinky dosud provedených úkonů zůstávají však v zásadě zachovány. Zejména zůstává zachován, pokud soudní exekutor nerozhodl podle § 54 odst. 5 ex. ř. jinak, zákaz nakládání s majetkem.

Odloží-li soudní exekutor nebo exekuční soud exekuci, nečiní po dobu odkladu soudní exekutor žádné úkony směřující k provedení exekuce (§ 54 odst. 3 ex. ř.).

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.