Zastavení exekuce je namístě tehdy, jestliže exekuce

• neměla být vedena nikdy, nebo
• původně vedena být měla, ale důvod pro její vedení dodatečně zanikl.

Od 1. ledna 2022 se mají být zastaveny též některé tzv. marné exekuce (tedy dlouhodobě bezvýsledné), které jsou vedeny pro částky nižší než 1 500 Kč bez příslušenství a ve kterých se nedaří vymoci žádné plnění – zastavení takových exekucí však může předejít oprávněný (věřitel) tím, že složí u soudního exekutora stanovenou zálohu.

Důvody zastavení exekuce jsou rozmanité. Může jít o případy čistě právního rázu (např. vykonávané rozhodnutí není ještě vykonatelné). Může jít ale také o otázky existence vymáhaného nároku. V exekučním řízení je totiž možné přezkoumávat, zda vymáhaný nárok po vydání exekučního titulu (např. rozsudku) nezanikl.

Zastavení exekuce je možné, pokud to navrhne některý z účastníků exekučního řízení. Je též možné, aby exekuce byla zastavena z úřední povinnosti, aniž by zastavení kdokoliv navrhoval.

Obecný vzor návrhu na zastavení exekuce zde.

V období od 28. října 2021 do 28. ledna 2022 mají též někteří povinní (dlužníci) možnost usilovat o zastavení exekuce v rámci tzv. milostivého léta. Podrobnosti zde.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

Pokud je exekuční řízení vedeno, přestože být vedeno nemá, je zpravidla dán důvod k zastavení exekučního řízení nebo k zastavení exekuce. Důvody pro zastavení exekučního řízení nastávají výjimečně. Důvody pro zastavení exekuce častěji.

O zastavení exekuce lze rozhodnout na návrh, v některých případech i bez návrhu (viz níže). Návrh na zastavení exekuce se podává u soudního exekutora, který exekuci vede (§ 55 odst. 1 věta druhá ex. ř.).

Návrh na zastavení exekuce je oprávněn podat povinný (dlužník), případně další účastníci exekučního řízení, tedy oprávněný (věřitel) nebo manžel/ka povinného (dlužníka). Pokud podává návrh na zastavení exekuce povinný (dlužník), musí tak učinit do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce (§ 55 odst. 1 věta první ex. ř.). Pokud byla povinnému (dlužníkovi) doručena výzva ke splnění vymáhané povinnosti ve smyslu § 46 odst. 6 ex. ř. činí lhůta 30 dnů od jejího doručení.

Návrh na zastavení exekuce musí kromě obecných náležitostí (z návrhu musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno) obsahovat (srov. § 55 odst. 2 ex. ř.) také vylíčení skutečností rozhodných pro

• posouzení, zda byl podán ve lhůtě, ledaže byl návrh na zastavení exekuce podán ve lhůtě podle § 46 odst. 6 ex. ř. (tedy ve lhůtě uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti) a
• zastavení exekuce,
• návrh též musí obsahovat označení důkazů.

Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudního exekutora a aby každý účastník exekučního řízení dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba (§ 42 odst. 4 věta třetí o. s. ř.).

Exekuce bude zastavena, jestliže (§ 268 odst. 1 až 3 o. s. ř.)

• je exekuce vedena, ačkoli se exekuční titul dosud nestal vykonatelným,
• je exekuce vedena, ačkoli exekuční titul, který je podkladem exekuce, byl zrušen nebo se stal neúčinným,
• zastavení exekuce navrhl oprávněný (věřitel) [v takovém případě ovšem nelze exekuci zastavit, pokud nejsou zaplaceny náklady exekuce (§ 55a ex. ř.)],
• exekuce postihuje věci, které jsou z ní podle § 321 a § 322 o. s. ř. vyloučeny nebo majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit,
• průběh exekuce ukazuje, že výtěžek, kterého bude exekucí dosaženo, nepostačí ani ke krytí nákladů exekuce,
• bylo pravomocně rozhodnuto, že exekuce postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící exekuci (§ 267 o. s. ř.),
• po vydání exekučního titulu zaniklo právo jím přiznané, ledaže byla tato exekuce již provedena; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude exekuce zastavena i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku,
• exekuce je nepřípustná, protože je tu jiný důvod, pro který exekuční titul nelze vykonat,
• jestliže povinný (dlužník) provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy (mezi které patří např. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů) a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést,
• exekuce prodejem zástavy bude zastavena také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo.

Týká-li se exekuce některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo je-li exekuce vedena v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného (věřitele), bude exekuce zastavena částečně (§ 268 odst. 4 o. s. ř.).

Občanský soudní řád dále stanoví zvláštní důvody pro zastavení exekuce v závislosti na způsobu exekuce (např. § 290 o. s. ř.).

Zvláštní právní úprava, která doplňuje důvody zastavení exekuce o důvody další, je ohledně rozhodčích nálezů stanovena v § 35 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), podle kterého platí, že návrh na zastavení exekuce lze podat i tehdy, jestliže:

• rozhodčí nález je stižen některou z těchto vad:
  • byl vydán ve věci, o které nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu [§ 35 odst. 1 písm. a) a § 31 písm. a) zákona o rozhodčím řízení),
  • nebyl usnesen většinou rozhodců [§ 35 odst. 1 písm. a) a § 31 písm. d) zákona o rozhodčím řízení],
  • odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným (věřitelem) žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému nebo nedovolenému [§ 35 odst. 1 písm. a) a § 31 písm. f) zákona o rozhodčím řízení],
• strana, která musí mít zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dodatečně schváleno [§ 35 odst. 1 písm. b) zákona o rozhodčím řízení],
• ten, kdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, nebyl k tomu zmocněn a jeho jednání nebylo ani dodatečně schváleno [§ 35 odst. 1 písm. c) zákona o rozhodčím řízení].

Je-li podán návrh podle § 35 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, exekuční řízení je přerušeno a povinný (dlužník) má právo podat do 30 dnů u příslušného soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Není-li v této lhůtě návrh podán, v exekučním řízení se pokračuje (srov. § 35 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů).

Existují též další důvody pro zastavení exekuce podle zvláštních právních předpisů [např. § 285 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů].

Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, soudní exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, soudní exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu (§ 55 odst. 2 věta druhá a třetí ex. ř.).

Soudní exekutor však návrh pro vady nebo neúplnost odmítne pouze tehdy, pokud nebyl návrh opraven nebo doplněn ani na základě výzvy soudní exekutora podle § 43 odst. 2 o. s. ř.

Další postup se liší v závislosti na tom, zda

• je rozhodováno na návrh nebo i bez návrhu,
• návrh na zastavení exekuce podal povinný (dlužník), oprávněný (věřitel) nebo manžel/ka povinného (dlužníka),
• oprávněný (věřitel) se zastavením exekuce souhlasí,
• byla oprávněným (věřitelem) složena přiměřená záloha na náklady exekuce,
• byly zaplaceny náklady exekuce.

Pokud podá návrh na zastavení exekuce povinný (dlužník) a je-li návrh opožděný [opožděnost se týká jen návrhu povinného (dlužníka), protože jen v jeho případě jsou stanoveny pro podání návrhu na zastavení exekuce lhůty], nicméně z obsahu návrhu a z přiložených listin vyplývá, že exekuce má být zastavena i bez návrhu, soudní exekutor

• rozhodne o zastavení exekuce i bez návrhu, pokud s tím oprávněný (věřitel) souhlasí (§ 55 odst. 4 věta první ex. ř.), nebo
• požádá exekuční soud o zastavení exekuce, pokud oprávněný (věřitel) se zastavením nesouhlasí (§ 55 odst. 4 věta druhá ex. ř.) a exekuční soud exekuci zastaví i bez návrhu (§ 55 odst. 5 ex. ř.).

Pokud návrh na zastavení exekuce podá povinný (dlužník), jehož návrh nebyl pravomocně odmítnut, nebo oprávněný (věřitel), je postup následující (§ 55 odst. 3 ex. ř.):

• soudní exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení,
• jestliže všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, soudní exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve,
• nevyhoví-li soudní exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem ve výše uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.

Pokud návrh na zastavení exekuce podá manžel/ka povinného (dlužníka) podle § 262b o. s. ř., je postup následující (§ 55 odst. 1 věta třetí až pátá ex. ř.):

• rozhodne o tomto návrhu soudní exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného (věřitele) do 15 dnů ode dne doručení návrhu,
• jsou-li dány důvody pro zastavení exekuce podle § 262b o. s. ř., soudní exekutor návrhu vyhoví,
• nevyhoví-li soudní exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem ve výše uvedené lhůtě 15 dnů ode dne doručení návrhu k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne, přičemž
• ustanovení § 55 odst. 3 ex. ř. [tedy výše popsaný postup pro případ návrhu podaného povinným (dlužníkem) nebo oprávněným (věřitelem)] se na postup soudního exekutora nepoužije.

I bez návrhu zastaví soudní exekutor exekuci, pokud:

• je dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 o. s. ř., podle jiného ustanovení občanského soudního řádu nebo podle jiného právního předpisu a se zastavením souhlasí oprávněný (věřitel, § 55 odst. 4 věta první ex. ř.) nebo
• oprávněný (věřitel) nesloží přiměřenou zálohu na náklady exekuce (§ 55 odst. 6 ex. ř.), jestliže soudní exekutor její složení požadoval podle § 90 odst. 3 ex. ř.

Soudní exekutor exekuci nezastaví pouze tehdy, pokud:

• jsou splněny podmínky pro osvobození oprávněného (věřitele) od placení soudních poplatků nebo
• je vymáháno výživné na nezletilé dítě nebo pohledávka za náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).

Exekuční soud přitom může rozhodnout i bez návrhu o zastavení exekuce i bez předchozí aktivity soudního exekutora (§ 55 odst. 5 ex. ř.).

Exekuční řád dále obsahuje zvláštní úpravu dle § 55a ex. ř. Podle tohoto ustanovení exekuční soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuce. Toto ustanovení směřuje především na případy zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. c) a g) o. s. ř.

Pokud návrh na zastavení exekuce podá povinný (dlužník), a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6 ex. ř., nelze do právní moci rozhodnutí o tomto návrhu exekuci provést [§ 47 odst. 2 písm. b) ex. ř., srov. § 52 odst. 3 písm. b) ex. ř.].

Je-li u soudního exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce, soudní exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného (dlužníka) odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným (dlužníkem) a rozhodne o tom, že povinný (dlužník) není vázán zákazem nakládat se svým majetkem uvedeným v § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium) a v § 47 odst. 6 ex. ř. (speciální inhibitorium) ode dne vydání rozhodnutí o odkladu (§ 54 odst. 5 věta první ex. ř.).

Dále platí, že exekuční soud nebo soudní exekutor může i bez návrhu (tedy i bez návrhu na odklad exekuce) odložit provedení exekuce, lze-li očekávat zastavení exekuce (§ 54 odst. 6 ex. ř.), a to bez ohledu na to, zda byl podán návrh na zastavení exekuce. Po dobu odkladu exekuce nelze exekuci provést.

Zastavením exekuce zanikají

• účinky spojené s doručením vyrozumění o zahájení exekuce včetně obecného zákazu nakládání s majetkem povinného (dlužníka) podle § 44a odst. 1 ex ř. (generální inhibitorium),
• účinky všech vydaných exekučních příkazů (§ 47 odst. 7 ex. ř.) včetně zákazu nakládání s majetkem povinného (dlužníka) postiženým exekučním příkazem (speciální inhibitorium, § 47 odst. 6 ex. ř.),
• oprávnění soudního exekutora k vedení exekuce [§ 51 písm. b) ex. ř.].

S účinností dnem 1. ledna 2022 byla přijata právní úprava zastavení dlouhodobě bezvýsledných exekucí (tzv. marných exekucí). Tato právní úprava se týká téměř všech (k výjimkám srov. níže) dlouhodobě bezvýsledných exekucí. Je ovšem uplatnitelná až od 1. ledna 2023 (srov. výklad níže).

Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve soudní exekutor oprávněného (věřitele), aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný (věřitel) vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta 30 dnů uplynula marně, soudní exekutor exekuci zastaví. (§ 55 odst. 7 ex. ř.)

Výše uvedená lhůta 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce však neuplyne dříve než uplynutím jednoho roku ode dne 1. ledna 2022 [čl. IV bod 11 věta třetí zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony]. Tato lhůta tedy nejdříve uplyne dnem 1. ledna 2023.

Nesouhlasil-li oprávněný (věřitel), který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce podle § 55 odst. 9 ex. ř., se zastavením exekuce podle § 55 odst. 7 ex. ř., vyzve ho soudní exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce. Ve výzvě exekutor oprávněného poučí o možnosti podat návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce podle § 55 odst. 10 ex. ř., o postupu podle následující věty [tedy o povinnosti složit zálohu na další vedení exekuce, pokud oprávněný (věřitel) nepodal návrh na zproštění od složení zálohy) a o postupu podle § 55 odst. 10 věty poslední ex. ř. Nepodal-li oprávněný (věřitel) návrh na zproštění od složení zálohy na náklady exekuce, je povinen složit zálohu do 30 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy na náklady exekuce. Nesloží-li oprávněný (věřitel) zálohu na další vedení exekuce ve lhůtě podle předchozí věty, soudní exekutor exekuci zastaví. Výši zálohy na další vedení exekuce stanoví prováděcí právní předpis. (§ 55 odst. 8 ex. ř.)

Výše zálohy na další vedení exekuce činí 500 Kč [§ 12 odst. 4 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, správce obchodního závodu, správce nemovité věci a plátce mzdy nebo jiného příjmu a o podmínkách pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou soudním exekutorem (exekutorský tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „exekutorský tarif“)].

Oprávněný (věřitel) je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, jde-li o exekuci k vymožení pohledávky na výživné pro nezletilé dítě, pohledávky za náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, nebo pokud by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům. (§ 55 odst. 9 ex. ř.)

Na návrh podaný do 10 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy podle § 55 odst. 8 ex. ř. oprávněnému (věřiteli) může soudní exekutor výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, rozhodnout, že oprávněný je zproštěn od složení zálohy na náklady exekuce, zejména odůvodňují-li to poměry oprávněného (věřitele). K návrhu oprávněný (věřitel) připojí potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které se podává na formuláři. O návrhu na zproštění od složení zálohy na náklady exekuce rozhodne soudní exekutor do 10 dnů ode dne jeho doručení. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno. K návrhu podanému později se nepřihlíží. Kdykoli za řízení může exekuční soud nebo soudní exekutor i bez návrhu přiznané zproštění oprávněnému (věřitele) odejmout, jestliže se do skončení řízení ukáže, že poměry oprávněného (věřitele) osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Nebyl-li oprávněný (věřitel) od složení zálohy na náklady exekuce zproštěn rozhodnutím soudního exekutora nebo bylo-li mu zproštění odňato, je povinen složit zálohu na náklady exekuce do 15 dnů od doručení rozhodnutí, jímž byl návrh na zproštění od složení zálohy na náklady exekuce odmítnut nebo zamítnut nebo jímž mu bylo přiznané zproštění odňato; jinak soudní exekutor exekuci zastaví. (§ 55 odst. 10 ex. ř.)

Složením zálohy podle § 55 odst. 8 ex. ř. nebo jde-li o oprávněného (věřitele), který byl zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, se lhůta podle § 55 odst. 7 ex. ř. prodlužuje o další 3 roky. Prodloužit lhůtu podle věty první je možné nejvýše dvakrát. Po uplynutí lhůty podle § 55 odst. 7 ex. ř. prodloužené o dobu podle věty první a druhé soudní exekutor exekuci zastaví. Celková doba po vyznačení doložky provedení exekuce, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce, nesmí v nepřerušeném trvání překročit po sobě následujících 12 let od vyznačení doložky provedení exekuce nebo posledního vymoženého plnění, nastalo-li později; do této lhůty se nezapočítávají doby uvedené v § 55 odst. 12 ex. ř. Dojde-li v rozhodné době k částečnému vymožení povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce, běží lhůta uvedená v § 55 odst. 7 větě první ex. ř. znovu od počátku ode dne následujícího po dni, v němž naposledy došlo k částečnému vymožení povinnosti. Po dobu, po kterou trvá prodloužení exekuce, soud nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost zamítne. Jde-li o oprávněného (věřitele) podle § 55 odst. 9 ex. ř., věty druhá až čtvrtá se nepoužijí. (§ 55 odst. 11 ex. ř.)

Podle § 55 odst. 12 ex. ř. lhůta podle § 55 odst. 7 a 11 ex. ř. neběží

• je-li předmětem exekuce nepeněžité plnění,
• po dobu, po kterou probíhalo řízení o návrhu na zastavení exekuce, námitce podjatosti, návrhu na odklad, odvolání nebo jiném podání účastníka řízení či trval odklad exekuce části majetku, během něhož nelze exekuci provést,
• po dobu, po kterou byla jako celek exekuce odložena, nebo ji není možné podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, provést.

Zastavením exekuce podle § 55 odst. 7, 8, 10 nebo 11 ex. ř. nejsou dotčeny účinky již provedených úkonů a již vymožená plnění. Byla-li exekuce zastavena podle § 55 odst. 7, 8, 10 nebo 11 ex. ř., určí se náklady bezvýsledné exekuce ve výši minimální odměny a paušální náhrady hotových výdajů podle exekutorského tarifu; je-li soudní exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady exekuce o daň z přidané hodnoty. Náklady exekuce podle věty druhé se uspokojují ze zálohy na náklady exekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuce. Přesahuje-li výše nákladů exekuce podle věty druhé výši složené zálohy na náklady exekuce nebo výši složené zálohy na další vedení exekuce, právo soudního exekutora na náklady exekuce v části přesahující výši složené zálohy zaniká. (§ 55 odst. 13)

Přijata byla též zvláštní právní úprava umožňující zastavení některých dlouhodobě bezvýsledných exekucí (některých tzv. marných exekucí), která se vztahuje na exekuce, jak jsou popsány níže. Tato úprava se uplatní již od 1. ledna 2022.

Podle čl. IV bodu 18 věty první zákona č. 286/2021 Sb. soudní exekutor vyzve do 3 měsíců ode dne 1. ledna 2022, tedy do 31. března 2022 (s výjimkou čl. IV bod 19 zákona č. 286/2021 Sb. – srov. níže), oprávněného (věřitele) ke složení zálohy na náklady exekuce ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ve výši stanovené prováděcím právním předpisem, pokud v exekučním řízení vedeném podle exekučního řádu

• nejpozději dne 31. prosince 2018 usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci nebo nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2021,
• předmětem řízení byla ke dni nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo dni, ke kterému nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2021, pohledávka oprávněného (věřitele) nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství a
• nebylo v letech 2019 až 2021 vymoženo žádné plnění.

Výše zálohy činí 500 Kč (čl. IV vyhlášky č. 517/2021 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti výkonu rozhodnutí a exekucí).

Nesloží-li oprávněný (věřitel) ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce, soudní exekutor exekuci zastaví (čl. IV bod 18 věta druhá zákona č. 286/2021 Sb.).

Podle čl. IV bod 18 věty třetí zákona č. 286/2021 Sb. složí-li oprávněný (věřitel) zálohu na náklady exekuce podle čl. IV bod 18 věty první zákona č. 286/2021 Sb., soud po dobu 3 let od složení zálohy na náklady exekuce

• nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost bez návrhu a
• zamítne návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost podaný
  • před složením zálohy na náklady exekuce podle čl. IV bod 18 věty první zákona č. 286/2021 Sb., o kterém do složení takové zálohy nebylo rozhodnuto, nebo
  • po dobu 3 let od složení zálohy na náklady exekuce podle čl. IV bod 18 věty první zákona č. 286/2021 Sb.

Pro účely ustanovení čl. IV bodu 18 až 24 zákona č. 286/2021 Sb. se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo (čl. IV bod 18 věta čtvrtá zákona č. 286/2021 Sb.).

Podle čl. IV bodu 19 zákona č. 286/2021 Sb. se však výzva ke složení zálohy nezašle a soudní exekutor exekuci nezastaví, pokud

• probíhá insolvenční řízení vedené proti povinnému (dlužníkovi) nebo
• jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.

Podle čl. IV bodu 20 zákona č. 286/2021 Sb. platí, že skončí-li insolvenční řízení podle čl. IV bodu 19 zákona č. 286/2021 Sb. jinak než osvobozením dlužníka od placení neuspokojených pohledávek, postupuje soudní exekutor podle čl. IV bodu 18 zákona č. 286/2021 Sb., přičemž lhůta tří měsíců podle čl. IV bodu 18 věty první zákona č. 286/2021 Sb. běží od skončení insolvenčního řízení.

Oprávněnému (věřiteli) za exekuci zastavenou podle čl. IV bodu 18 a 20 zákona č. 286/2021 Sb. náleží náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství. Bylo-li na jistinu pohledávky v řízení před zastavením exekuce něčeho vymoženo, pak se náhrada snižuje o výši uhrazené částky. O přiznání náhrady rozhodne soudní exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Tato náhrada je poskytována formou slevy na dani z příjmů. Při zastavení exekuce podle čl. IV bodu 18 a 20 zákona č. 286/2021 Sb. nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. (čl. IV bod 21 zákona č. 286/2021 Sb.)

Za úkony spojené se zastavením exekuce podle čl. IV bodu 18 až 21 zákona č. 286/2021 Sb. náleží soudnímu exekutorovi paušální náhrada nákladů ve výši 30 % paušálních hotových výdajů podle § 13 odst. 1 exekutorského tarifu hrazená státem. Je-li soudní exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k náhradě nákladů podle předchozí věty částka odpovídající této dani, kterou je soudní exekutor povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Tuto náhradu vyplatí soudnímu exekutorovi stát prostřednictvím exekučního soudu. O přiznání náhrady rozhodne soudní exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Další náklady exekuce není možné povinnému (dlužníkovi) uložit. (čl. IV bod 22 zákona č. 286/2021 Sb.)

Zastavil-li soudní exekutor více exekucí proti témuž povinnému (dlužníkovi), náleží mu náhrada podle čl. IV bodu 22 zákona č. 286/2021 Sb. nejvýše za 5 exekucí (čl. IV bod 23 zákona č. 286/2021 Sb.).

Je-li exekuce zastavena podle čl. IV bodu 18 nebo 20 věty druhé zákona č. 286/2021 Sb., nelze pro pohledávku, která byla předmětem zastavené exekuce po skončení řízení podle zákona č. 286/2021 Sb. podat exekuční návrh a nemůže být uplatněna před soudem ani jiným orgánem. Závazek, z něhož měl oprávněný (věřitel) vůči povinnému (dlužníkovi) pohledávku vymáhanou v zastavené exekuci, zaniká ke dni právní moci usnesení o zastavení exekuce v rozsahu, v jakém byla oprávněnému (věřiteli) přiznána náhrada podle čl. IV bodu 21 zákona č. 286/2021 Sb. (čl. IV bod 24 zákona č. 286/2021 Sb.)

Zastavením exekuce dochází ke skončení exekučního řízení.

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.