ZASTAVENÍ EXEKUCE

SHRNUTÍ

ZASTAVENÍ EXEKUCE

Zastavení exekuce je namístě tehdy, jestliže exekuce

  • neměla být vedena nikdy, nebo
  • původně vedena být měla, ale důvod pro její vedení dodatečně zanikl.

Důvody zastavení exekuce jsou rozmanité. Může jít o případy čistě právního rázu (např. vykonávané rozhodnutí není ještě vykonatelné). Může jít ale také o otázky existence vymáhaného nároku. V exekučním řízení je totiž možné přezkoumávat, zda vymáhaný nárok po vydání exekučního titulu (např. rozsudku) nezanikl.

Zastavení exekuce je možné, pokud to navrhne některý z účastníků exekučního řízení. Je též možné, aby exekuce byla zastavena z úřední povinnosti, aniž by zastavení kdokoliv navrhoval.

Obecný vzor návrhu na zastavení exekuce zde.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

ÚVOD

Pokud je exekuční řízení vedeno, přestože být vedeno nemá, je zpravidla dán důvod k zastavení exekučního řízení nebo k zastavení exekuce. Důvody pro zastavení exekučního řízení nastávají výjimečně. Důvody pro zastavení exekuce častěji.

ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ O ZASTAVENÍ EXEKUCE

O zastavení exekuce lze rozhodnout na návrh, v některých případech i bez návrhu (viz níže). Návrh na zastavení exekuce se podává u soudního exekutora, který exekuci vede (§ 55 odst. 1 věta druhá ex. ř.).

Návrh na zastavení exekuce je oprávněn podat povinný (dlužník), případně další účastníci exekučního řízení, tedy oprávněný (věřitel) nebo manžel/ka povinného (dlužníka). Pokud podává návrh na zastavení exekuce povinný (dlužník), musí tak učinit do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce (§ 55 odst. 1 věta první ex. ř.). Pokud byla povinnému (dlužníkovi) doručena výzva ke splnění vymáhané povinnosti ve smyslu § 46 odst. 6 ex. ř. činí lhůta 30 dnů od jejího doručení.

NÁLEŽITOSTI NÁVRHU NA ZASTAVENÍ EXEKUCE

Návrh na zastavení exekuce musí kromě obecných náležitostí (z návrhu musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno) obsahovat (srov. § 55 odst. 2 ex. ř.) také vylíčení skutečností rozhodných pro

  • posouzení, zda byl podán ve lhůtě, ledaže byl návrh na zastavení exekuce podán ve lhůtě podle § 46 odst. 6 ex. ř. (tedy ve lhůtě uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti) a
  • zastavení exekuce,
  • návrh též musí obsahovat označení důkazů.

Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudního exekutora a aby každý účastník exekučního řízení dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba (§ 42 odst. 4 věta třetí o. s. ř.).

DŮVODY ZASTAVENÍ EXEKUCE

Exekuce bude zastavena, jestliže (§ 268 odst. 1 až 3 o. s. ř.)

  • je exekuce vedena, ačkoli se exekuční titul dosud nestal vykonatelným,
  • je exekuce vedena, ačkoli exekuční titul, který je podkladem exekuce, byl zrušen nebo se stal neúčinným,
  • zastavení exekuce navrhl oprávněný (věřitel) [v takovém případě ovšem nelze exekuci zastavit, pokud nejsou zaplaceny náklady exekuce (§ 55a ex. ř.)],
  • exekuce postihuje věci, které jsou z ní podle § 321 a § 322 o. s. ř. vyloučeny nebo majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit,
  • průběh exekuce ukazuje, že výtěžek, kterého bude exekucí dosaženo, nepostačí ani ke krytí nákladů exekuce,
  • bylo pravomocně rozhodnuto, že exekuce postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící exekuci (§ 267 o. s. ř.),
  • po vydání exekučního titulu zaniklo právo jím přiznané, ledaže byla tato exekuce již provedena; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude exekuce zastavena i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku,
  • exekuce je nepřípustná, protože je tu jiný důvod, pro který exekuční titul nelze vykonat,
  • jestliže povinný (dlužník) provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy (mezi které patří např. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů) a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést,
  • exekuce prodejem zástavy bude zastavena také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo.

Týká-li se exekuce některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo je-li exekuce vedena v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného (věřitele), bude exekuce zastavena částečně (§ 268 odst. 4 o. s. ř.).

Občanský soudní řád dále stanoví zvláštní důvody pro zastavení exekuce v závislosti na způsobu exekuce (např. § 290 o. s. ř.).

Zvláštní právní úprava, která doplňuje důvody zastavení exekuce o důvody další, je ohledně rozhodčích nálezů stanovena v § 35 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), podle kterého platí, že návrh na zastavení exekuce lze podat i tehdy, jestliže:

  • rozhodčí nález je stižen některou z těchto vad:
    • byl vydán ve věci, o které nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu [§ 35 odst. 1 písm. a) a § 31 písm. a) zákona o rozhodčím řízení),
    • nebyl usnesen většinou rozhodců [§ 35 odst. 1 písm. a) a § 31 písm. d) zákona o rozhodčím řízení],
    • odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným (věřitelem) žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému nebo nedovolenému [§ 35 odst. 1 písm. a) a § 31 písm. f) zákona o rozhodčím řízení],
  • strana, která musí mít zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dodatečně schváleno [§ 35 odst. 1 písm. b) zákona o rozhodčím řízení],
  • ten, kdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, nebyl k tomu zmocněn a jeho jednání nebylo ani dodatečně schváleno [§ 35 odst. 1 písm. c) zákona o rozhodčím řízení].

Je-li podán návrh podle § 35 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, exekuční řízení je přerušeno a povinný (dlužník) má právo podat do 30 dnů u příslušného soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Není-li v této lhůtě návrh podán, v exekučním řízení se pokračuje (srov. § 35 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů).

Existují též další důvody pro zastavení exekuce podle zvláštních právních předpisů [např. § 285 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů].

POSTUP SOUDNÍHO EXEKUTORA A EXEKUČNÍHO SOUDU PO PODÁNÍ NÁVRHU NA ZASTAVENÍ EXEKUCE

Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, soudní exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, soudní exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu (§ 55 odst. 2 věta druhá a třetí ex. ř.).

Soudní exekutor však návrh pro vady nebo neúplnost odmítne pouze tehdy, pokud nebyl návrh opraven nebo doplněn ani na základě výzvy soudní exekutora podle § 43 odst. 2 o. s. ř.

Další postup se liší v závislosti na tom, zda

  • je rozhodováno na návrh nebo i bez návrhu,
  • návrh na zastavení exekuce podal povinný (dlužník), oprávněný (věřitel) nebo manžel/ka povinného (dlužníka),
  • oprávněný (věřitel) se zastavením exekuce souhlasí,
  • byla oprávněným (věřitelem) složena přiměřená záloha na náklady exekuce,
  • byly zaplaceny náklady exekuce.

Pokud podá návrh na zastavení exekuce povinný (dlužník) a je-li návrh opožděný [opožděnost se týká jen návrhu povinného (dlužníka), protože jen v jeho případě jsou stanoveny pro podání návrhu na zastavení exekuce lhůty], nicméně z obsahu návrhu a z přiložených listin vyplývá, že exekuce má být zastavena i bez návrhu, soudní exekutor

  • rozhodne o zastavení exekuce i bez návrhu, pokud s tím oprávněný (věřitel) souhlasí (§ 55 odst. 4 věta první ex. ř.), nebo
  • požádá exekuční soud o zastavení exekuce, pokud oprávněný (věřitel) se zastavením nesouhlasí (§ 55 odst. 4 věta druhá ex. ř.) a exekuční soud exekuci zastaví i bez návrhu (§ 55 odst. 5 ex. ř.).

Pokud návrh na zastavení exekuce podá povinný (dlužník), jehož návrh nebyl pravomocně odmítnut, nebo oprávněný (věřitel), je postup následující (§ 55 odst. 3 ex. ř.):

  • soudní exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení,
  • jestliže všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, soudní exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve,
  • nevyhoví-li soudní exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem ve výše uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.

Pokud návrh na zastavení exekuce podá manžel/ka povinného (dlužníka) podle § 262b o. s. ř., je postup následující (§ 55 odst. 1 věta třetí až pátá ex. ř.):

  • rozhodne o tomto návrhu soudní exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného (věřitele) do 15 dnů ode dne doručení návrhu,
  • jsou-li dány důvody pro zastavení exekuce podle § 262b o. s. ř., soudní exekutor návrhu vyhoví,
  • nevyhoví-li soudní exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem ve výše uvedené lhůtě 15 dnů ode dne doručení návrhu k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne, přičemž
  • ustanovení § 55 odst. 3 ex. ř. [tedy výše popsaný postup pro případ návrhu podaného povinným (dlužníkem) nebo oprávněným (věřitelem)] se na postup soudního exekutora nepoužije.

I bez návrhu zastaví soudní exekutor exekuci, pokud:

  • je dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 o. s. ř., podle jiného ustanovení občanského soudního řádu nebo podle jiného právního předpisu a se zastavením souhlasí oprávněný (věřitel, § 55 odst. 4 věta první ex. ř.) nebo
  • oprávněný (věřitel) nesloží přiměřenou zálohu na náklady exekuce (§ 55 odst. 6 ex. ř.), jestliže soudní exekutor její složení požadoval podle § 90 odst. 3 ex. ř., ledaže
  • jsou splněny podmínky pro osvobození oprávněného (věřitele) od placení soudních poplatků nebo
  • je vymáháno výživné na nezletilé dítě.

Exekuční soud přitom může rozhodnout i bez návrhu o zastavení exekuce i bez předchozí aktivity soudního exekutora (§ 55 odst. 5 ex. ř.).

Exekuční řád dále obsahuje zvláštní úpravu dle § 55a ex. ř. Podle tohoto ustanovení exekuční soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuce. Toto ustanovení směřuje především na případy zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. c) a g) o. s. ř.

ÚČINKY PODÁNÍ NÁVRHU NA ZASTAVENÍ EXEKUCE A ÚČINKY ROZHODNUTÍ O ZASTAVENÍ EXEKUCE

Pokud návrh na zastavení exekuce podá povinný (dlužník), a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6 ex. ř., nelze do právní moci rozhodnutí o tomto návrhu exekuci provést [§ 47 odst. 2 písm. b) ex. ř., srov. § 52 odst. 3 písm. b) ex. ř.].

Je-li u soudního exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce, soudní exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného (dlužníka) odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným (dlužníkem) a rozhodne o tom, že povinný (dlužník) není vázán zákazem nakládat se svým majetkem uvedeným v § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium) a v § 47 odst. 6 ex. ř. (speciální inhibitorium) ode dne vydání rozhodnutí o odkladu (§ 54 odst. 5 věta první ex. ř.).

Dále platí, že exekuční soud nebo soudní exekutor může i bez návrhu (tedy i bez návrhu na odklad exekuce) odložit provedení exekuce, lze-li očekávat zastavení exekuce (§ 54 odst. 6 ex. ř.), a to bez ohledu na to, zda byl podán návrh na zastavení exekuce. Po dobu odkladu exekuce nelze exekuci provést.

Zastavením exekuce zanikají

  • účinky spojené s doručením vyrozumění o zahájení exekuce včetně obecného zákazu nakládání s majetkem povinného (dlužníka) podle § 44a odst. 1 ex ř. (generální inhibitorium),
  • účinky všech vydaných exekučních příkazů (§ 47 odst. 7 ex. ř.) včetně zákazu nakládání s majetkem povinného (dlužníka) postiženým exekučním příkazem (speciální inhibitorium, § 47 odst. 6 ex. ř.),
  • oprávnění soudního exekutora k vedení exekuce [§ 51 písm. b) ex. ř.].

SKONČENÍ EXEKUČNÍHO ŘÍZENÍ

Zastavením exekuce dochází ke skončení exekučního řízení.

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.