EXEKUCE

V případě nesplnění vymáhané povinnosti ze strany povinného (dlužníka) je v exekučním řízení prováděna exekuce.

Povinný (dlužník) vymáhanou povinnost nesplní v některých případech z toho důvodu, že nemá dostatečné finanční prostředky. V těchto situacích by měl povinný (dlužník) zvážit možnost zahájení insolvenčního řízení, zejména oddlužení.

V jiných případech povinný (dlužník) neplní z toho důvodu, že nechce. Pak nezbývá, než provést exekuci.

Jsou však též případy, kdy povinný (dlužník) má oprávněně za to, že by exekuce proti němu neměla být vůbec vedena nebo že by vůči němu mělo být v exekučním řízení postupováno jinak (např. exekuce by neměla být provedena bezodkladně). Pro řešení těchto situací jsou stanoveny určité možnosti postupu. Některé z těchto možností jsou určeny i pro oprávněného (věřitele) a manžela/ky povinného (dlužníka).

Zastavení exekuce je namístě tehdy, jestliže exekuce

• neměla být vedena nikdy, nebo
• původně vedena být měla, ale důvod pro její vedení dodatečně zanikl.

Důvody zastavení exekuce jsou rozmanité. Může jít o případy čistě právního rázu (např. vykonávané rozhodnutí není ještě vykonatelné). Může jít ale také o otázky existence vymáhaného nároku. V exekučním řízení je totiž možné přezkoumávat, zda vymáhaný nárok po vydání exekučního titulu (např. rozsudku) nezanikl.

Zastavení exekuce je možné, pokud to navrhne některý z účastníků exekučního řízení. Je též možné, aby exekuce byla zastavena z úřední povinnosti, aniž by zastavení kdokoliv navrhoval.

Obecný vzor návrhu na zastavení exekuce zde.

Odklad exekuce je namístě tehdy, jestliže by bezodkladným provedením exekuce bylo způsobeno více škody než užitku. Exekuci lze odložit ze sociálních důvodů, pro odklad exekuce ale existují i další důvody.

V některých případech je třeba odklad exekuce navrhnout. V jiných případech lze exekuci odložit z úřední povinnosti.

Obecný vzor návrhu na odklad exekuce v souvislosti s koronavirem zde.

Obecný vzor návrhu na odklad exekuce v ostatních případech zde.

Ke spojení exekucí má docházet pro to, aby náklady vymáhání [ty hradí většinou povinný (dlužník)] byly nižší. Dále proto, aby exekuce probíhaly rychleji a snadněji.

Exekuce může být za určitých okolností spojena ze zákona. V jiných případech musí spojení exekucí navrhnout povinný (dlužník).

Obecný vzor návrhu na spojení exekucí zde.

Soudní exekutor musí v exekučním řízení postupovat nezávisle, nestranně a spravedlivě. Proto nemůže být podjatý. Pokud podjatý je, musí to oznámit exekučnímu soudu. Účastníci exekučního řízení mohou uplatnit námitku podjatosti.

Soudní exekutor však není podjatý jen z toho důvodu, jak postupuje v exekučním řízení.

O tom, zda je soudní exekutor podjatý, rozhoduje exekuční soud.

Obecný vzor námitky podjatosti zde.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

Exekuční řízení je druh občanského soudního řízení, jehož účelem a předmětem je nucený výkon exekučního titulu, resp. vymožení plnění, na které má oprávněný (věřitel) podle exekučního titulu nárok. Nucený výkon exekučního titulu se v rámci exekučního řízení provádí prostřednictvím exekuce (právní úprava však často pojmy exekuční řízení a exekuce zaměňuje).

Zjednodušeně lze průběh exekučního řízení [pokud není povinným (dlužníkem) splněna vymáhaná povinnost a uhrazeny náklady exekuce a náklady oprávněného (věřitele) na základě výzvy ke splnění vymáhané povinnosti] popsat následovně.

Nejprve je zahájeno exekuční řízení (§ 35 odst. 2 ex. ř.). V rámci exekučního řízení je následně (jsou-li k tomu splněny podmínky)

• rozhodováno o tom, zda bude soudní exekutor pověřen vedením exekuce, tedy o tom, zda bude exekuce vedena (§ 39 a § 43a ex. ř.),
• dále též (opět jsou-li pro to splněny podmínky) rozhodováno o způsobu provedení exekuce [§ 47 a § 48, § 58 a § 59 ex. ř.] a
• exekuce je následně prováděna [opět za předpokladu, že jsou splněny zákonné podmínky včetně toho, že povinný (dlužník) nesplnil ve lhůtě 30 dnů vymáhanou povinnost a neuhradil zálohu na náklady oprávněného (věřitele) a na snížené náklady exekuce v souladu s výzvou ke splnění vymáhané povinnosti ve smyslu § 46 odst. 6 ex. ř.],
• v závislosti na způsobu provedení exekuce je následně uspokojen vymáhaný nárok a jsou hrazeny plné náklady exekuce, resp. veškeré náklady exekučního řízení.

V exekučním řízení mohou přitom nastat i některé situace, které jsou nežádoucí a proti kterým mají účastníci exekučního řízení [zejména pak povinný (dlužník) právo se bránit]. Jde v zásadě o tyto situace:

• exekuční řízení nemá být vůbec vedeno,
• exekuce by měla být odložena,
• exekuce nepřiměřeně zasahuje do sféry povinného (dlužníka) nebo dalších osob,
• v rámci exekučního řízení dochází k újmě na některých procesních právech účastníků exekučního řízení.

Ve výše uvedených situacích může učinit účastník řízení příslušný procesní krok (např. podat návrh na zastavení exekuce). Podrobný popis relevantní právní úpravy je uveden níže.

Úvod

Pokud je exekuční řízení vedeno, přestože být vedeno nemá, je zpravidla dán důvod k zastavení exekučního řízení nebo k zastavení exekuce. Důvody pro zastavení exekučního řízení nastávají výjimečně. Důvody pro zastavení exekuce častěji.

Zahájení řízení o zastavení exekuce

O zastavení exekuce lze rozhodnout na návrh, v některých případech i bez návrhu (viz níže). Návrh na zastavení exekuce se podává u soudního exekutora, který exekuci vede (§ 55 odst. 1 věta druhá ex. ř.).

Návrh na zastavení exekuce je oprávněn podat povinný (dlužník), případně další účastníci exekučního řízení, tedy oprávněný (věřitel) nebo manžel/ka povinného (dlužníka). Pokud podává návrh na zastavení exekuce povinný (dlužník), musí tak učinit do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce (§ 55 odst. 1 věta první ex. ř.). Pokud byla povinnému (dlužníkovi) doručena výzva ke splnění vymáhané povinnosti ve smyslu § 46 odst. 6 ex. ř. činí lhůta 30 dnů od jejího doručení.

Náležitosti návrhu na zastavení exekuce

Návrh na zastavení exekuce musí kromě obecných náležitostí (z návrhu musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno) obsahovat (srov. § 55 odst. 2 ex. ř.) také vylíčení skutečností rozhodných pro

• posouzení, zda byl podán ve lhůtě, ledaže byl návrh na zastavení exekuce podán ve lhůtě podle § 46 odst. 6 ex. ř. (tedy ve lhůtě uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti) a
• zastavení exekuce,
• návrh též musí obsahovat označení důkazů.

Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudního exekutora a aby každý účastník exekučního řízení dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba (§ 42 odst. 4 věta třetí o. s. ř.).

Důvody zastavení exekuce

Exekuce bude zastavena, jestliže (§ 268 odst. 1 až 3 o. s. ř.)

• je exekuce vedena, ačkoli se exekuční titul dosud nestal vykonatelným,
• je exekuce vedena, ačkoli exekuční titul, který je podkladem exekuce, byl zrušen nebo se stal neúčinným,
• zastavení exekuce navrhl oprávněný (věřitel) [v takovém případě ovšem nelze exekuci zastavit, pokud nejsou zaplaceny náklady řízení (§ 55a ex. ř.)],
• exekuce postihuje věci, které jsou z ní podle § 321 a § 322 o. s. ř. vyloučeny nebo majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit,
• průběh exekuce ukazuje, že výtěžek, kterého bude exekucí dosaženo, nepostačí ani ke krytí nákladů exekuce,
• bylo pravomocně rozhodnuto, že exekuce postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící exekuci (§ 267 o. s. ř.),
• po vydání exekučního titulu zaniklo právo jím přiznané, ledaže byla tato exekuce již provedena; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude exekuce zastavena i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku,
• exekuce je nepřípustná, protože je tu jiný důvod, pro který exekuční titul nelze vykonat,
• jestliže povinný (dlužník) provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy (mezi které patří např. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů) a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést,
• exekuce prodejem zástavy bude zastavena také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo.

Týká-li se exekuce některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo je-li exekuce vedena v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného (věřitele), bude exekuce zastavena částečně (§ 268 odst. 4 o. s. ř.).

Občanský soudní řád dále stanoví zvláštní důvody pro zastavení exekuce v závislosti na způsobu exekuce (např. § 290 o. s. ř.).

Zvláštní právní úprava, která doplňuje důvody zastavení exekuce o důvody další, je ohledně rozhodčích nálezů stanovena v § 35 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), podle kterého platí, že návrh na zastavení exekuce lze podat i tehdy, jestliže:

• rozhodčí nález je stižen některou z těchto vad:
  • byl vydán ve věci, o které nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu [§ 35 odst. 1 písm. a) a § 31 písm. a) zákona o rozhodčím řízení),
  • nebyl usnesen většinou rozhodců [§ 35 odst. 1 písm. a) a § 31 písm. d) zákona o rozhodčím řízení],
  • odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným (věřitelem) žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému nebo nedovolenému [§ 35 odst. 1 písm. a) a § 31 písm. f) zákona o rozhodčím řízení],
• strana, která musí mít zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dodatečně schváleno [§ 35 odst. 1 písm. b) zákona o rozhodčím řízení],
• ten, kdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, nebyl k tomu zmocněn a jeho jednání nebylo ani dodatečně schváleno [§ 35 odst. 1 písm. c) zákona o rozhodčím řízení].

Je-li podán návrh podle § 35 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, exekuční řízení je přerušeno a povinný (dlužník) má právo podat do 30 dnů u příslušného soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Není-li v této lhůtě návrh podán, v exekučním řízení se pokračuje (srov. § 35 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů).

Existují též další důvody pro zastavení exekuce podle zvláštních právních předpisů [např. § 285 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů].

Postup soudního exekutora a exekučního soudu po podání návrhu na zastavení exekuce

Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, soudní exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, soudní exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu (§ 55 odst. 2 věta druhá a třetí ex. ř.).

Soudní exekutor však návrh pro vady nebo neúplnost odmítne pouze tehdy, pokud nebyl návrh opraven nebo doplněn ani na základě výzvy soudní exekutora podle § 43 odst. 2 o. s. ř.

Další postup se liší v závislosti na tom, zda

• je rozhodováno na návrh nebo i bez návrhu,
• návrh na zastavení exekuce podal povinný (dlužník), oprávněný (věřitel) nebo manžel/ka povinného (dlužníka),
• oprávněný (věřitel) se zastavením exekuce souhlasí,
• byla oprávněným (věřitelem) složena přiměřená záloha na náklady exekuce,
• byly zaplaceny náklady exekuce.

Pokud podá návrh na zastavení exekuce povinný (dlužník) a je-li návrh opožděný [opožděnost se týká jen návrhu povinného (dlužníka), protože jen v jeho případě jsou stanoveny pro podání návrhu na zastavení exekuce lhůty], nicméně z obsahu návrhu a z přiložených listin vyplývá, že exekuce má být zastavena i bez návrhu, soudní exekutor

• rozhodne o zastavení exekuce i bez návrhu, pokud s tím oprávněný (věřitel) souhlasí (§ 55 odst. 4 věta první ex. ř.), nebo
• požádá exekuční soud o zastavení exekuce, pokud oprávněný (věřitel) se zastavením nesouhlasí (§ 55 odst. 4 věta druhá ex. ř.) a exekuční soud exekuci zastaví i bez návrhu (§ 55 odst. 5 ex. ř.).

Pokud návrh na zastavení exekuce podá povinný (dlužník), jehož návrh nebyl pravomocně odmítnut, nebo oprávněný (věřitel), je postup následující (§ 55 odst. 3 ex. ř.):

• soudní exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení,
• jestliže všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, soudní exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve,
• nevyhoví-li soudní exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem ve výše uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.

Pokud návrh na zastavení exekuce podá manžel/ka povinného (dlužníka) podle § 262b o. s. ř., je postup následující (§ 55 odst. 1 věta třetí až pátá ex. ř.):

• rozhodne o tomto návrhu soudní exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného (věřitele) do 15 dnů ode dne doručení návrhu,
• jsou-li dány důvody pro zastavení exekuce podle § 262b o. s. ř., soudní exekutor návrhu vyhoví,
• nevyhoví-li soudní exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem ve výše uvedené lhůtě 15 dnů ode dne doručení návrhu k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne, přičemž
• ustanovení § 55 odst. 3 ex. ř. [tedy výše popsaný postup pro případ návrhu podaného povinným (dlužníkem) nebo oprávněným (věřitelem)] se na postup soudního exekutora nepoužije.

I bez návrhu zastaví soudní exekutor exekuci, pokud:

• je dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 o. s. ř., podle jiného ustanovení občanského soudního řádu nebo podle jiného právního předpisu a se zastavením souhlasí oprávněný (věřitel, § 55 odst. 4 věta první ex. ř.) nebo
• oprávněný (věřitel) nesloží přiměřenou zálohu na náklady exekuce (§ 55 odst. 6 ex. ř.), jestliže soudní exekutor její složení požadoval podle § 90 odst. 3 ex. ř., ledaže
• jsou splněny podmínky pro osvobození oprávněného (věřitele) od placení soudních poplatků nebo
• je vymáháno výživné na nezletilé dítě.

Exekuční soud přitom může rozhodnout i bez návrhu o zastavení exekuce i bez předchozí aktivity soudního exekutora (§ 55 odst. 5 ex. ř.).

Exekuční řád dále obsahuje zvláštní úpravu dle § 55a ex. ř. Podle tohoto ustanovení exekuční soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuce. Toto ustanovení směřuje především na případy zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. c) a g) o. s. ř.

Účinky podání návrhu na zastavení exekuce a účinky rozhodnutí o zastavení exekuce

Pokud návrh na zastavení exekuce podá povinný (dlužník), a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti podle § 46 odst. 6 ex. ř., nelze do právní moci rozhodnutí o tomto návrhu exekuci provést [§ 47 odst. 2 písm. b) ex. ř., srov. § 52 odst. 3 písm. b) ex. ř.].

Je-li u soudního exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce, soudní exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného (dlužníka) odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným (dlužníkem) a rozhodne o tom, že povinný (dlužník) není vázán zákazem nakládat se svým majetkem uvedeným v § 44a odst. 1 ex. ř. (generální inhibitorium) a v § 47 odst. 6 ex. ř. (speciální inhibitorium) ode dne vydání rozhodnutí o odkladu (§ 54 odst. 5 věta první ex. ř.).

Dále platí, že exekuční soud nebo soudní exekutor může i bez návrhu (tedy i bez návrhu na odklad exekuce) odložit provedení exekuce, lze-li očekávat zastavení exekuce (§ 54 odst. 6 ex. ř.), a to bez ohledu na to, zda byl podán návrh na zastavení exekuce. Po dobu odkladu exekuce nelze exekuci provést.

Zastavením exekuce zanikají

• účinky spojené s doručením vyrozumění o zahájení exekuce včetně obecného zákazu nakládání s majetkem povinného (dlužníka) podle § 44a odst. 1 ex ř. (generální inhibitorium),
• účinky všech vydaných exekučních příkazů (§ 47 odst. 7 ex. ř.) včetně zákazu nakládání s majetkem povinného (dlužníka) postiženým exekučním příkazem (speciální inhibitorium, § 47 odst. 6 ex. ř.),
• oprávnění soudního exekutora k vedení exekuce [§ 51 písm. b) ex. ř.].

Skončení exekučního řízení

Zastavením exekuce dochází ke skončení exekučního řízení.

Úvod

Odklad exekuce (§ 54 ex. ř.) je svou povahou prozatímním opatřením, které je namístě tehdy, jestliže by bezodkladným prováděním (provedením) exekuce došlo k nepřiměřenému nebo zbytečnému zásahu do sféry povinného (dlužníka). Pokud ovšem není exekuce následně zastavena, je odklad pouze dočasným opatřením, přičemž exekuce je následně soudním exekutorem prováděna (provedena).

Zahájení řízení o odkladu exekuce

O odkladu exekuce lze rozhodnout na návrh, v některých případech i bez návrhu (viz níže). Návrh na odklad exekuce se podává u soudního exekutora, který vede exekuci (§ 54 odst. 1 ex. ř.). Návrh na odklad nelze podat v řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného (dlužníka) k zajištění pohledávky oprávněného (věřitele) (§ 73a odst. 4 ex. ř.).

Náležitosti návrhu na odklad

Návrh na odklad exekuce musí splňovat obecné náležitosti podání stanovené v § 42 odst. 4 o. s. ř., tedy z podání musí být patrno:

• kterému soudnímu exekutorovi je určeno,
• kdo je činí,
• které věci se týká,
• co sleduje, a
• musí obsahovat podpis a datum.

Dále má návrh obsahovat označení skutečností rozhodných pro odklad exekuce a listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudního exekutora a aby každý účastník exekučního řízení dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba.

Důvody odkladu exekuce

Soudní exekutor nebo exekuční soud mohou na návrh odložit exekuci, jestliže se povinný (dlužník) bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlené provedení exekuce mohlo mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem exekuce vážně poškozen (§ 266 odst. 1 o. s. ř.).

I bez návrhu může exekuční soud nebo soudní exekutor odložit provedení exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena (§ 54 odst. 6 ex. ř.).

Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, soudní exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce (§ 54 odst. 4 ex. ř.). K odkladu vykonatelnosti exekučního titulu může dojít např. v řízení o žalobě pro zmatečnost, žalobě na obnovu řízení nebo řízení o dovolání.

Je-li u soudního exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, soudní exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným. (§ 54 odst. 5 ex. ř.)

Postup soudního exekutora a exekučního soudu po podání návrhu na odklad exekuce

Soudní exekutor odmítne návrh na odklad exekuce,

• který neobsahuje všechny náležitosti,
• který je nesrozumitelný,
• který je neurčitý, nebo
• ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu,

jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout (§ 54 odst. 1 ex. ř.).

Před rozhodnutím soudního exekutora o odmítnutí návrhu na odklad exekuce se nepoužije § 43 o. s. ř., soudní exekutor tedy před rozhodnutím nebude vyzývat účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité.

Nevyhoví-li soudní exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů (§ 54 odst. 7 ex. ř.).

Odloží-li soudní exekutor nebo exekuční soud exekuci, uvede v rozhodnutí dobu, na kterou se exekuce odkládá (§ 54 odst. 3 ex. ř.).

Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekuci je třeba odložit do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu (§ 54 odst. 4 ex. ř.).

Exekuci odloženou na základě návrhu povinného (dlužníka), v jehož exekuční věci byla u soudního exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce podle § 54 odst. 5 ex. ř., nelze provádět do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce [který podal povinný(dlužník)]. Zároveň soudní exekutor nebo exekuční soud rozhodne o tom, že povinný (dlužník) není vázán zákazem nakládání s majetkem podle § 44a odst. 1 ex. ř. a 47 odst. 6 ex. ř. ode dne vydání rozhodnutí o odkladu.

Pokračování v provedení exekuce

Soudní exekutor pokračuje po uplynutí doby odkladu i bez návrhu v provedení exekuce (§ 54 odst. 3 ex. ř.).

Nedojde-li poté, co u soudního exekutora byla složena jistota, byl podán návrh na zastavení exekuce a bylo rozhodnuto o odkladu exekuce podle § 54 odst. 5 ex. ř. k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce.

Pokud k zastavení exekuce dojde, jistota se vrátí složiteli jistoty (§ 54 odst. 5 ex. ř.).

Odklad exekuce u jednotlivých způsobů exekuce

V případě exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů se rozlišuje, zda byl odklad exekuce povolen podle § 266 odst. 1 o. s. ř. nebo § 266 odst. 2 o. s. ř. Byl-li povolen odklad exekuce podle § 266 odst. 1 o. s. ř. (sociální důvody), neprovádí plátce mzdy ze mzdy povinného (dlužníka) srážky ode dne, kdy mu bylo doručeno usnesení o povolení odkladu, dokud mu nebude doručen příkaz soudního exekutora, aby se ve srážkách pokračovalo. Byl-li povolen odklad exekuce podle § 266 odst. 2 o. s. ř. (lze očekávat, že exekuce bude zastavena), provádí plátce mzdy srážky dále, ale nevyplácí je, dokud nebude odklad exekuce zrušen. Bude-li následně exekuce zastavena, budou sražené částky vyplaceny povinnému.

Účinky podání návrhu na odklad exekuce a rozhodnutí o odkladu exekuce

Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce soudní exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. To však neplatí, jde-li o návrh na odklad exekuce, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva, nebo uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto (§ 54 odst. 2 ex. ř.).

Soudní exekutor by tedy s uvedenými výjimkami po podání návrhu na odklad exekuce neměl činit úkony, které bezprostředně směřují k faktickému provedení exekuce, účinky dosud provedených úkonů zůstávají však v zásadě zachovány. Zejména zůstává zachován, pokud soudní exekutor nerozhodl podle § 54 odst. 5 ex. ř. jinak, zákaz nakládání s majetkem.

Odloží-li soudní exekutor nebo exekuční soud exekuci, nečiní po dobu odkladu soudní exekutor žádné úkony směřující k provedení exekuce (§ 54 odst. 3 ex. ř.).

Úvod

Spojení exekucí je upraveno v § 37 odst. 3 až 5 ex. ř. Jeho účelem je umožnit naplnění zásady hospodárnosti řízení. Spojení exekucí umožňuje snížit náklady exekuce [náklady exekuce zpravidla musí nahrazovat povinný (dlužník)], využít informací soudního exekutora o majetku povinného (dlužníka) a usnadňuje též komunikaci povinného (dlužníka) se soudním exekutorem, neboť exekuce vede jen jeden soudní exekutor.

Spojení exekucí ze zákona

Ke spojení exekucí může dojít ze zákona. Pro spojení exekucí je v tomto případě v § 37 odst. 3 ex. ř. stanoveno, že další řízení:

• zahájené proti témuž povinnému (dlužníkovi) na základě exekučního návrhu stejného oprávněného (věřitele) je zahájeno u téhož soudního exekutora a
• musí být zahájeno dříve, než zanikne oprávnění soudního exekutora k vedení předchozí exekuce.

V zájmu hospodárnosti řízení lze naopak další řízení vyloučit k samostatnému řízení (§ 37 odst. 3 věta poslední ex. ř.).

Spojení exekucí na návrh

O spojení exekucí na návrh rozhoduje exekuční soud. K podání návrhu je oprávněn pouze povinný (dlužník).

Podle 37 odst. 4 ex. ř. platí, že jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému (dlužníkovi) vedena u více soudních exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný (věřitel) u téhož soudního exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému (dlužníkovi), exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného (dlužníka) ke společnému řízení, jestliže

• proti povinnému (dlužníkovi) jsou v alespoň 2 exekučních řízeních vymáhány peněžité pohledávky, jejichž věřitelem
  • je stejná osoba, nebo
  • byla v době jejich vzniku stejná osoba,
• řízení nebyla spojena i bez návrhu soudním exekutorem podle § 37 odst. 3 ex. ř., a
• předmětem jednotlivých spojovaných řízení je vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy 10 000 Kč bez příslušenství.

V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí (§ 37 odst. 5 věta poslední ex. ř.).

Pokud exekuční soud řízení spojí, v usnesení o spojení řízení exekuční soud určí, který soudní exekutor řízení povede. Soudnímu exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů. O těch exekuční soud rozhodne v usnesení o spojení řízení (§ 37 odst. 5 věta první a druhá ex. ř.).

Úvod

Soudní exekutor má při exekuční činnosti postupovat nezávisle, nestranně a spravedlivě. Za tím účelem je mj. třeba zajistit, aby exekuce nebyla vedena podjatým soudním exekutorem.

Zahájení řízení o vyloučení soudního exekutora

O vyloučení soudního exekutora z exekučního řízení lze rozhodnout na návrh (na základě námitky uplatněné účastníkem exekučního řízení – viz níže) nebo i bez návrhu, a to zejména na základě oznámení soudního exekutora.

Náležitosti námitky podjatosti a její uplatnění

Námitku podjatosti soudního exekutora je oprávněn uplatnit účastník exekučního řízení, tedy povinný (dlužník), oprávněný (věřitel) a případně manžel povinného (dlužníka).

Námitka podjatosti musí obsahovat (§ 29 odst. 6 ex. ř.):

• označení soudního exekutora, a
• uvedení okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti,
• popřípadě údaj,
  • kdy se o tomto důvodu účastník uplatňující námitku dozvěděl a
  • jakými důkazy mohou být tvrzení účastníka prokázána.

Lhůta k uplatnění námitky podjatosti činí 8 dnů

• ode dne, kdy bylo účastníkovi doručeno vyrozumění o zahájení exekuce ve smyslu § 44 ex. ř., nebo
• poté, co se účastník dozvěděl o důvod podjatosti, o kterém nevěděl nebo vznikl-li tento důvod později (tedy po dni, kdy bylo účastníkovi doručeno vyrozumění o zahájení exekuce).

Pokud ovšem nebyl účastník řízení soudním exekutorem poučen o právu uplatnit námitku podjatosti, může námitku podjatosti uplatnit kdykoliv během exekučního řízení (§ 29 odst. 5 ex. ř.).

Námitky povinného (dlužníka) k osobě soudního exekutora nemají odkladný účinek (§ 29 odst. 5 věta poslední ex. ř.), takže soudní exekutor zůstává v exekučním řízení činný, nicméně může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (§ 29 odst. 7 část věty první před středníkem ex. ř.).

Oznámení soudního exekutora

O podjatosti soudního exekutora se může rozhodovat, aniž by byla uplatněna námitka podjatosti, a to na základě aktivity soudního exekutora.

Jakmile se soudní exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně exekučnímu soudu. V řízení zatím může učinit jen úkony, které nesnesou odkladu. (§ 29 odst. 3 ex. ř.)

Právo vyjádřit se k osobě soudního exekutora

Podle § 29 odst. 4 ex. ř. mají účastníci exekučního řízení právo vyjádřit se k osobě soudního exekutora, o čemž musejí být soudním exekutorem poučeni.

Důvody pro vyloučení soudního exekutora z řízení pro podjatost

Soudní exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k

• věci,
• účastníkům exekučního řízení nebo
• zástupcům účastníků řízení,

je důvod pochybovat o nepodjatosti soudního exekutora (§ 29 odst. 1 ex. ř.).

Důvodem k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, spočívající v postupu soudního exekutora v exekučním řízení o projednávané věci (§ 29 odst. 2 ex. ř.).

Rozhodování o vyloučení soudního exekutora a následný postup

O vyloučení soudního exekutora pro podjatost rozhoduje exekuční soud, přičemž proti jeho rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení soudního exekutora není přípustný opravný prostředek. Rozhodnutí o vyloučení soudního exekutora se doručí oprávněnému (věřiteli), povinnému (dlužníkovi) a soudnímu exekutorovi. (§ 29 odst. 8 až 10 ex. ř.)

Jestliže bylo rozhodnuto, že soudní exekutor je vyloučen, v exekuci pokračuje ten soudní exekutor, kterého navrhne oprávněný (věřitel) a který se zapíše do rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo b) ex. ř.; nově zaregistrovaný soudní exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce (§ 29 odst. 11 ex. ř.).

Vyloučení zaměstnanců soudního exekutora, znalce nebo tlumočníka pro podjatost

O tom, zda je vyloučen

• exekutorský koncipient,
• exekutorský kandidát,
• jiný zaměstnanec soudního exekutora,
• znalec nebo
• tlumočník

rozhoduje soudní exekutor. Ustanovení § 29 odst. 1 až 4, 6 a 9 ex. ř. se použijí přiměřeně. Proti rozhodnutí soudního exekutora opravný prostředek přípustný není. (§ 29 odst. 12 ex. ř.)

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.