Kalkulačka pro výpočet srážek ze mzdy








Kalkulačka umožňuje výpočet, který má pouze informativní charakter, a nemůže nahradit součinnost poskytovanou soudním exekutorem ani poradenství poskytované odborníky.

Návod na použití kalkulačky zde.

SHRNUTÍ

Plátce mzdy má – pokud jde o srážky ze mzdy a jejich výpočet – nárok na určitou součinnost od soudního exekutora, více informací zde.

Jestliže soudní exekutor v rozporu se svými povinnostmi součinnost plátci mzdy neposkytuje, má plátce mzdy možnost podat stížnost.

Postup pro vypočet srážek ze mzdy je následující:

  • je vypočtena čistá mzda (ta je vypočtena tak, že od hrubé mzdy jsou odečteny částky stanovené zákonem – např. pojistné na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění, případně jsou naopak připočteny částky stanovené zákonem – např. čistá odměna za vedlejší činnost, kterou dlužník vykonává u svého zaměstnavatele),
  • čistá mzda je následně rozdělena na dvě částky: nezabavitelnou částku a zbytek čisté mzdy,
  • výše nezabavitelné částky je stanovena nařízením vlády a liší se mj. v závislosti na tom, ke kolika osobám je dlužník povinen výživou (manžel/ka a děti),
  • pokud zbytek čisté mzdy činí více než 9 338 Kč (tato částka je stanovena právními předpisy), je zbytek čisté mzdy nad tuto částku plně zabavitelnou částí zbytku čisté mzdy,
  • část zbytku čisté mzdy, která činí nejvýše 9 338 Kč, je zaokrouhlena směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách,
  • takto zaokrouhlený zbytek čisté mzdy je rozdělen na třetiny, první dvě třetiny a plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy lze srazit a použít k uspokojení věřitelů, třetí třetina dlužníkovi zůstává,
  • některé pohledávky věřitelů jsou přednostní – ty mohou být uspokojovány z první i druhé třetiny i z plně zabavitelné částky, ostatní pohledávky pouze z první třetiny a z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy,
  • přednostní pohledávky jsou uspokojovány z druhé třetiny, ke které je připočtena plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy (v rozsahu potřebném k uspokojení přednostních pohledávek), a případně z první třetiny (pokud druhá třetina a plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy k uspokojení přednostních pohledávek nepostačují),
  • nepřednostní pohledávky jsou uspokojovány pouze z první třetiny, ke které je připočtena plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy (ta je připočtena, pokud nebyla použita na uspokojení přednostních pohledávek), z druhé třetiny uspokojovány nejsou,
  • pokud druhá třetina a plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy nepostačují k uspokojení přednostních pohledávek, jsou přednostní pohledávky uspokojovány z první třetiny společně s nepřednostními pohledávkami,
  • pokud naopak jsou přednostní pohledávky plně uspokojeny z druhé třetiny, je plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, které nebylo užito k uspokojení přednostních pohledávek, připočtena k první třetině, ze které jsou uspokojovány nepřednostní pohledávky.

Jako se mzdou je v exekuci nakládáno také s některými dalšími příjmy uvedenými v zákonu (např. se starobním důchodem). Přednostními pohledávkami jsou pohledávky uvedené v zákonu (např. pohledávka výživného).

V případě, že je srážkami ze mzdy uspokojováno více pohledávek, platí tato pravidla:

  • pohledávky mají své pořadí,
  • pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz,
  • byly-li plátci mzdy doručeny téhož dne exekuční příkazy pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí,
  • nestačí-li částka připadající na pohledávky se stejným pořadím k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně,
  • dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky,
    • nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného
      uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného,
    • nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech věřitelů, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků,
  • z první třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí jednotlivé pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

Exekutorská komora České republiky zveřejnila svou kalkulačku pro výpočet srážek ze mzdy, dostupná je zde.

Výše uvedený výklad je jen stručným a zjednodušeným popisem, který nemůže nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.

PODROBNÝ VÝKLAD

VÝPOČET SRÁŽEK ZE MZDY

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte

  • záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti,
  • pojistné na sociální zabezpečení,
  • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a
  • pojistné na veřejné zdravotní pojištění

(dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného (dlužníka) v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.

Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru.

Nezapočítávají se do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách (§ 277 o. s. ř.).

Podle § 278 o. s. ř. platí, že povinnému (dlužníkovi) nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka (dále jen „nezabavitelná částka“); způsoby jejího výpočtu stanoví nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému (dlužníkovi) z měsíční mzdy při exekuci, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) (dále jen „nařízení o nezabavitelných částkách“).

Na manžela/ku povinného (dlužníka) se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch je vedena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže exekuce dosud trvá (§ 1 odst. 2 nařízení o nezabavitelných částkách).

Životní minimum jednotlivce upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, v § 2. Podle platné právní úpravy činí životní minimum jednotlivce měsíčně 3 410 Kč.

Normativní náklady na bydlení upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 26 odst. 1 písm. a) tohoto zákona činí normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy na jednu osobu, činí-li počet obyvatel obce 50 000 – 99 999 obyvatel, 5 928 Kč.

Výpočet nezabavitelné částky na osobu povinného (dlužníka):

součet částky životního minima jednotlivce a částky výše vymezených normativních nákladů na bydlení:

  • 3 410 Kč + 5 928 Kč = 9 338 Kč,
  • 2/3 z tohoto součtu: 6 225,33 Kč.

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky činí 1 556,33 Kč.

Nezabavitelná částka, která nesmí být povinnému (dlužníkovi) sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Příklad:

Povinný (dlužník) je ženatý a má 2 děti, kterým je povinen výživou. Nezabavitelná částka na osobu povinného (dlužníka) činí 6 225,33 Kč, jedna čtvrtina nezabavitelné částky se započítává na manželku povinného (dlužníka) (1 556,33 Kč) a jedna čtvrtina na každé dítě (1 556,33 Kč + 1 556,33 Kč). Celkem tedy nezabavitelná částka v exekuci vedené na mzdu povinného (dlužníka) činí 10 894,32 Kč, po zaokrouhlení 10 895 Kč.

Údaje o vyživovacích povinnostech je povinen plátci mzdy sdělit a doložit povinný (dlužník).

Po odečtení nezabavitelné částky z čisté mzdy je třeba zjistit, zda zbytek čisté mzdy přesahuje součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (§ 2 nařízení o nezabavitelných částkách). Zbytek čisté mzdy, který přesahuje tuto částku, je plně zabavitelnou částí zbytku čisté mzdy a pro účely exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů se srazí bez omezení (§ 279 odst. 3 o. s. ř.).

Podle platné právní úpravy činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu 9 338 Kč.

Zbytek čisté mzdy nepřesahující po odečtení nezabavitelné částky součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Z takto zaokrouhlené částky lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného (věřitele) jen jednu třetinu. (§ 279 odst. 1 o. s. ř.)

Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. (§ 279 odst. 1 o. s. ř.) Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině (§ 279 odst. 3 o .s .ř.).

Přednostními pohledávkami jsou pouze tyto pohledávky:

  • pohledávky výživného,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Jde-li o exekuci srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá exekuci částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.

Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému (dlužníkovi) sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný (dlužník) vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soudní exekutor v exekučním příkazu; k jejímu určení je třeba nařídit jednání. (§ 299 odst. 2 a 3 o. s. ř.)

Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště (§ 286 o. s. ř.).

POŘADÍ USPOKOJOVÁNÍ POHLEDÁVEK

Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Byly-li mu doručeny téhož dne exekuční příkazy pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. (§ 280 odst. 3 o. s. ř. a § 60 ex. ř.)

Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojují jednotlivé pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní (§ 280 odst. 1 o. s. ř.).

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy pro uspokojení přednostních pohledávek, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky.

Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných (věřitelů) a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.

Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných (věřitelů), rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků (§ 280 odst. 2 o. s. ř.).

Výše uvedený výklad je sice podrobnějším popisem právní úpravy, nemůže ovšem nahradit právní pomoc poskytnutou odborníkem (dluhovou poradnou, advokátem apod.). Více v části odkazy.